Červený kříž

Při výbuchu plynu a rozsáhlém požáru v Nairobi zemřeli v noci na pátek dva lidé, zraněných je přes dvě stovky. S odkazem na prohlášení keňské vlády to píše agentura AFP. Místní Červený kříž dříve informoval o skoro třech stovkách zraněných. Výbuch podle úřadů nastal v sídle firmy, která se zabývala plněním tlakových lahví plynem.

V Česku udeřily silné mrazy. Spolu s nimi nastávají problémy hlavně pro lidi bez domova. Noclehárny jsou mnohde navíc právě kvůli velmi nízkým teplotám už plné. Organizace proto nabízejí takzvané teplé židle – tedy možnost přečkat noc sice vsedě, ale v teple.

Dvanáct rukojmí propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla v úterý večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž. Jde o deset Izraelek a dva občany Thajska. Izrael poté propustil 30 palestinských vězňů. Katar v úterý oznámil, že příměří bude trvat do čtvrtečního rána, zároveň usiluje o další prodloužení. Server The Times of Israel mezitím píše o prvním vážném porušení klidu zbraní.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Národní opera a balet v Kyjevě navzdory válce zahajují novou sezonu. Z jejich repertoáru však zmizela díla Petra Čajkovského a dalších ruských klasiků. Pro ukrajinské tanečníky je to forma vzdoru. Chtějí se definitivně vymanit z vlivu ruské kultury – a to i kvůli členům souboru, kteří padli nebo bojovali na frontě.

Izrael pokračuje v masivním ostřelování Pásma Gazy, proti členům teroristického Hamásu zasahují v pásmu i pozemní jednotky. V posledních 24 hodinách armáda oznámila zničení 450 míst, která byla součástí vojenské infrastruktury Hamásu. Izraelci rovněž zesílili na severu pásma pozemní operaci, do níž se zapojily další jednotky. S pokračující vojenskou operací se dál zhoršují humanitární podmínky pro obyvatele Gazy. V neděli tisíce lidí pronikly do skladů s humanitární pomocí. Brali jídlo a zásoby nutné k přežití, informoval úřad OSN pro palestinské uprchlíky. Na katastrofální situaci civilistů v Pásmu Gazy upozornily i další organizace.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Kamiony s humanitární pomocí přejely v sobotu přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, napsaly tiskové agentury s odkazem na egyptská média. Humanitární konvoj do Gazy ale nesmí být jednorázový, zdůrazňují USA či Velká Británie. OSN doufá, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. Izraelská armáda oznámila, že od soboty zintenzivní útoky na Pásmo Gazy.

Nejméně devět lidí zemřelo při nedělní mši v severomexickém státě Tamaulipas, když se zřítila střecha kostela. S odkazem na mexické úřady a média to napsala agentura Reuters. Zraněných je podle agentury AP dalších padesát. Záchranáři v sutinách pátrají po přeživších.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.

Itálie může počítat s pomocí Evropské unie při řešení situace na ostrově Lampedusa, který se v posledních dnech potýká s přílivem tisíců migrantů. V neděli to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která tento malý středomořský ostrov nedaleko afrického pobřeží navštívila společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Těla obětí povodně, která zničila část východolibyjského přístavu Derna, vyplavuje moře na pláže vzdálené více než 100 kilometrů. Serveru BBC News to řekli místní svědci. Libyjská pobočka organizace Červený půlměsíc uvedla, že z moře jsou vytahovány stovky těl, které tam smetla záplavová vlna. Po obětech pátrají záchranné týmy také v troskách domů a ve vrstvách bahna přímo ve mestě Derna. Východolibyjské úřady do města nevpouštějí civilisty, aby práci záchranářů usnadnily, informovala v pátek agentura AP. Počet obětí záplav v Derně stoupl ve čtvrtek podle Červeného půlměsíce na 11 300 a dalších 10 100 lidí se stále pohřešuje. Kolem 30 tisíc lidí je podle odhadů místních úřadů bez střechy nad hlavou.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Na pražském letišti v pondělí přistála další letadla z požárem zasaženého řeckého ostrova Rhodos. Cestující popsali zmatené dění na ostrově i nepřesné informace od cestovních kanceláří. Vládní speciály zatím do oblasti nevyrazí. Resort zahraničí má na místě čtyři lidi, kteří pomáhají s organizací návratu do vlasti. Některé cestovní kanceláře začaly nabízet bezplatnou změnu zájezdu. Situace na Rhodu je stále vážná, ale podle informací místních orgánů by měla být stabilizovaná.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm a evakuace obyvatel. Ze zasažených oblastí se již podařilo dostat dvacet tisíc lidí. Pomáhá armáda i Červený kříž. Ovšem požáry se rozhořely i na dalších místech Řecka, které v neděli zasáhla vlna veder. Tamní záchranná služba dosud neeviduje žádné zraněné.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.