Červený kříž strana 2 z 5

Nejméně 176 mrtvých záchranáři nalezli ve dvou vesnicích na východě Demokratické republiky Kongo, které byly ve čtvrtek zaplaveny, uvedl v pátek Théo Ngwabidje Kasi, guvernér provincie Jižní Kivu, kterou ve čtvrtek zasáhly přívalové deště. Počet obětí následných povodní tak stoupl o více než sto.

Záplavy a sesuvy půdy si ve Rwandě a Ugandě vyžádaly nejméně 135 obětí. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na místní média a činitele. Rwandská státní televize zvýšila počet obětí na 129 poté, co záchranáři intenzivně pátrali po přeživších v Západní a Severní provincii. Nadprůměrné srážky tuto východoafrickou zemi podle místních meteorologů čekají celý květen. O úmrtí šesti lidí v sousední Ugandě informoval Červený kříž.

Desítky těl byly za posledních několik dní nalezeny v hromadných hrobech na východě Keni. Zřejmě jde o členy sekty, které jejich duchovní vůdce vyzval, aby hladověli a dostali se tak do nebe.

V súdánském Chartúmu večer i přes vyhlášení příměří pokračují boje. Agentuře Reuters to řekli očití svědci. Klid zbraní vyhlásily znesvářené polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) a armáda, které spolu od soboty soupeří o moc. Příměří mělo trvat 24 hodin od 18:00 SELČ. Podobný krok, rovněž neúspěšně, obě strany ohlásily i v úterý.

Novináři nemusí na rozdíl od vojáků střílet a zabíjet, přesto to mají podle Tomáše Vlacha na frontě v lecčem těžší. Nejsou součástí žádné struktury a v některých situacích si musejí poradit sami, třeba když jim hrozí zatčení nebo únos, říká válečný reportér a bývalý voják, který se věnoval konfliktům v Afghánistánu i na Ukrajině, kde nedávno natáčel také umučená těla padlých vojáků. Je potřeba, aby to svět viděl, vysvětluje. V podcastu Background ČT24 popisuje i práci humanitárního pracovníka nebo vzpomínky z převozu uzbeckých dětí do Česka.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

Pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci pořádané na výročí plnohodnotného vpádu ruské armády na Ukrajinu. Zdůraznil, že je potřeba navázat bližší partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a afrického kontinentu, jejichž podpora Ukrajině chybí. Upozornil na neefektivní fungování mezinárodních organizací a připomněl i zabíjení civilistů v Buče.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Požár domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Při požáru zemřel sedmdesátiletý senior, k určení příčiny jeho smrti byla nařízena soudní pitva, uvedla krajská policejní mluvčí Adéla Fialová. Na místě jsou vyšetřovatelé, zjišťují příčiny požáru i rozsah poškození domu. Škody hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun, číslo ale nemusí být konečné. Všichni senioři už jsou v náhradním ubytování v jejich rodinách nebo domovech v okolí.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Stovky vojáků, kteří během obléhání Mariupolu jako poslední odolávali ruské okupaci, jsou od obsazení města nezvěstné. Jejich manželky a partnerky proto založily sdružení, které se snaží zjistit, kde se nachází. A najít pomocí úřadů jejich stopy v ruských věznicích. V jejich snažení je čeká těžká cesta s nejistým koncem, kde každý krok intenzivně bolí.

Česko-bosenský pár vypovídá po útěku do Československa o útrapách, jež jim způsobila válka v Jugoslávii. Pan Talović, rozený Bosňák, podává zprávu o krutém zacházení se zajatci v srbském vojenském táboře a o záchraně ze strany Mezinárodního červeného kříže. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN se zatím neúspěšně snaží získat přístup do Olenivky, kde minulý týden po explozi zemřely desítky ukrajinských zajatců. Ukrajinští představitelé tvrdí, že se snaží zjistit pravdu o explozi a obviňují Moskvu z toho, že věznici vyhodila do povětří. Podle Ruska bylo zařízení naopak zasaženo střelou HIMARS vypálenou ukrajinskými vojáky.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko oznámil, že v železárnách Azovstal stále zůstává na sto civilistů. V továrně jsou také ve špatných hygienických podmínkách ranění ukrajinští vojáci. Kyjev proto Moskvě nabídl, že je evakuuje výměnou za ruské válečné zajatce. Útok ruských jednotek na hutní komplex neustává. Podle britského ministerstva obrany probíhají boje i na Hadím ostrově. Pokud by se na něm invazním jednotkám podařilo posílit své pozice, mohlo by Rusko ovládnout severozápadní část Černého moře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu varoval veřejnost před očekáváním vítězství „každý týden, a dokonce denně.“

Vysoká slovenská státní vyznamenání v neděli celkem 25 osobnostem udělila prezidentka Zuzana Čaputová. Mezi oceněnými jsou kromě jiných automobilový designér Jozef Kabaň, dále bývalí úspěšní sportovci Marián Hossa a Matej Tóth, umělci, odborníci i členové protikomunistické organizace v poválečném období.