Červený kříž strana 4 z 5

Na Haiti roste bilance sobotního zemětřesení o síle 7,2 stupně, které zasáhlo především jih chudé karibské země. Počet mrtvých se zvýšil na 1419, zraněných je na šest tisíc, uvedla AP. Dosud místní úřady hlásily 1297 obětí.

Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera na Moravě nyní zasahuje sedm slovenských sanitek po ničivých bouřích a krupobití. Heger na sociální síti také napsal, že Slovensko na základě požadavků Česka pomůže s příjmem pacientů. Pomoc na jihu Moravy nabízejí i slovenští hasiči, uvedl slovenský Hasičský a záchranný sbor. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila soustrast všem, které přírodní katastrofa postihla. Pomoc vyslalo i Rakousko, uvedla večer tamní média.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračuje, centrem náletů se stalo město Gaza. Hamás zaútočil na město Netivot a pohrozil, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv. Na Izrael vypálil rakety i Libanon. Palestinci svolali kvůli bojům generální stávku. Za klid zbraní se poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden a k zastavení bojů vyzvali i šéfové diplomacie zemí EU.

Velká Británie zpřísní svůj azylový systém. Uprchlíci, kteří do země vstoupí ilegálně, budou mít ztíženou možnost v ní zůstat. Oznámila to britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž bude systém přísný, ale spravedlivý. Zpřísní se také tresty pro pašeráky lidí.

Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Nejméně 84 mrtvých si vyžádalo zemětřesení, které v pátek zasáhlo indonéský ostrov Sulawesi. Vyplývá to z nejnovější bilance, kterou zveřejnily indonéské úřady. Zraněno bylo více než 900 lidí, z toho 300 vážně. Přes 30 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou.

Pokud Česká republika naočkuje milion nejstarších občanů, počet úmrtí na nemoc covid-19 se sníží o 70 procent. Při naočkování druhého milionu nejstarších klesnou úmrtí o dalších 15 procent. Uvedlo to Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP.

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

Během cesty do Švýcarska vedl prezident Václav Havel s delegací mnohá jednání. Navštívil celou řadu institucí včetně Mezinárodního červeného kříže či Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). V rozhovoru po návratu hovořil o půjčce, o kterou Československo svého švýcarského partnera požádalo, a také o nadcházejících komunálních volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

V poledne místního času (10:00 SELČ) měly ustat boje v Náhorním Karabachu. Po jednání se svými protějšky z Arménie a Ázerbájdžánu oznámil dohodu o příměří ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ruské státní agentury TASS si mají oba státy během klidu zbraní vyměnit zajatce a těla padlých vojáků, což zprostředkuje výbor Červeného kříže. Před zahájením příměří se obě strany konfliktu začaly obviňovat z ostřelování obydlených oblastí.

Chasidští Židé z Izraele, kteří se vydali na pouť u příležitosti svátku Roš hašana na Ukrajinu letadlem přes Bělorusko a dále po zemi, uvázli v hraničním pásmu nikoho. Ukrajinští celníci asi tisícovku lidí odmítají vpustit, protože hranice je zavřená kvůli koronaviru. Poutníci mají namířeno do města Umaň k hrobu rabína Nachmana, zakladatele braclavského chasidského společenství.

Libanonským hasičům se podařilo zcela zlikvidovat požár, který ve čtvrtek vypukl v přístavním skladu s pneumatikami, olejem a potravinami. Nikdo při něm nepřišel o život a příčina zatím není jasná. Agentura AFP s odvoláním na vládní zdroje napsala, že podle předběžného vyšetřování oheň vznikl od sváření, které na místě prováděli dělníci při opravách po katastrofální srpnové explozi.

Před třiceti lety se vedle práce na novém, svobodném režimu musela demokraticky zvolená vláda soustředit také na uprchlickou vlnu. V létě roku 1990 do Československa přišli lidé hlavně z postkomunistických zemí, jejichž hospodářství se po pádu železné opony hroutilo. Už tehdy vyvolávala migrace v části společnosti strach a odpor, byť to byli právě Čechoslováci, kteří hojně po roce 1968 migrovali na Západ.

Demonstranti v libanonském hlavním městě Bejrútu v sobotu vzali útokem budovy ministerstev a poškodili kanceláře Sdružení libanonských bank. Na bejrútském náměstí Mučedníků se podle agentury Reuters shromáždil dav čítající asi deset tisíc lidí. Policie proti nespokojencům použila slzný plyn. Podle sdělení mluvčího policie přišel o život jeden strážce zákona. Libanonský Červený kříž uvedl, že 55 lidí skončilo v nemocnici. Premiér Hasan Dijáb oznámil, že jedinou cestou z nynější krize je vyhlásit předčasné volby. Libanonci v metropoli demonstrují po úterním ničivém výbuchu v tamním přístavu.

Evropa v těchto dnech zažívá velká vedra, varuje před nimi hned několik států, například Velká Británie nebo Španělsko. Kvůli horku se musely evakuovat desítky lidí také v italských Alpách, kde hrozí kolaps tajícího ledovce. Vysoké teploty však komplikují život i mnohem níž, na řadě míst platí výstrahy před lesními požáry.

Výbuch v Bejrútu si podle nejnovější bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádal přes sto třicet mrtvých a kolem pěti tisíc zraněných. Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Podle zdrojů z amerického ministerstva obrany nenasvědčuje nic tomu, že by příčinou výbuchu byl útok, jak dříve tvrdil prezident Donald Trump. Česko posílá na místo speciální tým na záchranu lidí z trosek. Podle bejrútského guvernéra je poškozena polovina města.

21. června 1990 zasáhlo sever Íránu ničivé zemětřesení, jež si vyžádalo desetitisíce lidských životů. Mezi státy, které do Íránu vyslaly humanitární mise, bylo i tehdejší Československo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nejméně čtrnáct lidí zabil supercyklon Amphan, který se ve středu přehnal přes východní Indii a Bangladéš s rychlostí větru až 190 kilometrů za hodinu. Podle odborníků jde možná o nejsilnější cyklon v oblasti od roku 2007. V Indii a Bangladéši byly evakuovány asi tři miliony lidí. Bouře zničila stovky domů v nízko položených oblastech blízko pobřeží; podle agentury Reuters je zatím ale brzy na zhodnocení škod.

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Žáci základní školy na západě Keni při odchodu ze školy ušlapali nejméně 13 svých spolužáků, další desítky studentů utrpěly zranění. Děti se po vyučování začaly tlačit na schodišti a v nastalém zmatku se pošlapaly.