Červený kříž strana 4 z 5

Po celé Ukrajině se v úterý ráno opět rozezněly sirény leteckých poplachů. Podle listu The Kyiv Independent hlásí po ostřelování škody na obytných domech obce v Žytomyrské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda uvedla, že osvobodila město Makariv západně od Kyjeva a že donutila k ústupu ruská vojska v Mykolajivu na jihu země. Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se zasekly na místě. Z bývalé jaderné elektrárny Černobyl byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců.

V Kyjevě byly opět slyšet silné exploze, podle úřadů byly zasaženy obytné domy. V jednom z nich zřejmě zahynuli dva lidé. Ve městě bude od úterního večera platit 35hodinový zákaz vycházení. O civilních obětech v obytném domě zasaženém při ostřelování hovoří také úřady v Černihivu. Z obléhaného Mariupolu směly v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, uvedla místní radnice. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl.

Z možné evakuace civilistů z pěti měst, kterou pro úterý ohlásilo Rusko, se kvůli pokračujícím útokům uskutečnila jen ta z města Sumy. Za úterý se zde evakuovalo pět tisíc civilistů. Moskva večer oznámila, že od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připravena v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z Kyjeva, Černihivu, Sum, Mariupolu, Charkova a dalších. V bojích zemřel druhý vysoce postavený ruský vojenský velitel, generál Vitalij Gerasimov, tvrdí Kyjev. V bojích na Ukrajině padlo dva až čtyři tisíce ruských vojáků, uvedly americké rozvědky. OSN zakázala zaměstnancům v souvislosti s Ukrajinou používat slovo válka. Polsko je ochotné předat Američanům svoje stíhačky MiG-29, o něž žádá Kyjev. Podle USA ale takový plán není obhajitelný.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli odpoledne oznámil, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do Česka kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Podle ministra převažují ženy, děti a lidé ve vyšším věku, cestují vlaky, autobusy i auty. Ministerstvo obrany eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla vedoucí tiskového oddělení resortu Jana Zechmeisterová. Osvědčila se i asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky, například to v Praze jich odbavilo už přes deset tisíc.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres odsoudil letecké útoky koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Při nich přišlo v pátek o život více než 82 lidí v záchytném centrum v severojemenské provincii Sáda. Koalice, která bojuje proti Íránem podporovaným Hútíům, popírá, že by na centrum záměrně útočila. Nebylo podle ní ani na seznamu objektů OSN, na které se nemá útočit.

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

Počet obětí tajfunu Rai, který ve čtvrtek zasáhl Filipíny, vzrostl na 375. S odvoláním na policii o tom informuje agentura AFP. Šestapadesát osob se pohřešuje a na pět stovek je raněných, doplnila policie. Statisíce Filipínců musely opustit domovy. Rai je nejsilnější bouří, která letos zasáhla toto souostroví na jihovýchodě Asie.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Ve čtvrtek testy odhalily 18 582 nakažených, což je asi o 9300 méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Minulý čtvrtek testování zjistilo největší množství nakažených od začátku epidemie za den. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) bude v pátek jednat s anticovid týmem budoucí vlády o pandemickém zákoně. Bavit by se měli rovněž o naplněnosti nemocnic a omezování plánované a zbytné zdravotní péče. Pražský magistrát chce kvůli nedostatku zdravotníků v nemocnicích zapojit v hlavním městě dobrovolníky.

Francouzsko-americká zpěvačka, tanečnice a účastnice protinacistického odboje Josephine Bakerová byla symbolicky pohřbena v pařížském Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Na přání rodiny zůstávají její ostatky v Monaku, v Panthéonu byla uložena rakev s prstí z USA, Francie a Monaka, kde nejvíce pobývala. Ceremonie se vedle adoptivních dětí Bakerové zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a monacký kníže Albert.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Na španělském ostrově La Palma na Kanárských ostrovech evakuovali kvůli nedělní erupci sopky Cumbre Vieja na pět tisíc lidí. Oběti ani zranění nejsou hlášeni, zničena byla asi stovka domů a rozsáhlá území půdy. Sopka stále chrlí lávu a během osmačtyřiceti hodin by mělo být jasnější, jak dlouho bude ještě erupce trvat, uvedla televize RTVE s odvoláním na předsedu regionální vlády Ángela Víctora Torrese. Na ostrov La Palma dorazil i španělský premiér Pedro Sánchez.

Na Haiti roste bilance sobotního zemětřesení o síle 7,2 stupně, které zasáhlo především jih chudé karibské země. Počet mrtvých se zvýšil na 1419, zraněných je na šest tisíc, uvedla AP. Dosud místní úřady hlásily 1297 obětí.

Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera na Moravě nyní zasahuje sedm slovenských sanitek po ničivých bouřích a krupobití. Heger na sociální síti také napsal, že Slovensko na základě požadavků Česka pomůže s příjmem pacientů. Pomoc na jihu Moravy nabízejí i slovenští hasiči, uvedl slovenský Hasičský a záchranný sbor. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila soustrast všem, které přírodní katastrofa postihla. Pomoc vyslalo i Rakousko, uvedla večer tamní média.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračuje, centrem náletů se stalo město Gaza. Hamás zaútočil na město Netivot a pohrozil, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv. Na Izrael vypálil rakety i Libanon. Palestinci svolali kvůli bojům generální stávku. Za klid zbraní se poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden a k zastavení bojů vyzvali i šéfové diplomacie zemí EU.

Velká Británie zpřísní svůj azylový systém. Uprchlíci, kteří do země vstoupí ilegálně, budou mít ztíženou možnost v ní zůstat. Oznámila to britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž bude systém přísný, ale spravedlivý. Zpřísní se také tresty pro pašeráky lidí.

Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.

Blíží se desáté výročí vypuknutí bojů v Sýrii. Povstání, které usilovalo o svržení prezidenta Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku, která si vyžádala zhruba půl milionu životů. Řada z těch, kdo v zemi zůstali, živoří.

Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.