Červený kříž strana 3 z 5

Ruská armáda vypálila v sobotu odpoledne několik raket na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny. Podle úřadů způsobila střela materiální škody, nehlásí ale žádné oběti. V zemi pokračuje ruská invaze, velení ukrajinské armády tvrdí, že dosáhlo úspěchů na jihu, Moskva naopak oznámila, že v noci zasáhla vojenské cíle na Ukrajině a zničila vojenskou pomoc ze Západu. Ukrajinská armáda oznámila, že u Hadího ostrova v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil návrat na linie, které platily před 24. únorem, za „přijatelné minimum“ pro svou zemi. Řekl to v rozhovoru pro londýnský think tank Chatham House a pro BBC.

Rusko by mohlo opět útočit na Ukrajinu z běloruského území. Varuje před tím generální štáb ukrajinské armády, který také upozorňuje na hrozbu provokací a na pokračující stahování ruských sil k ukrajinským hranicím. Podle Londýna usiluje Rusko o trvalou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruská armáda se chystá na další početné ztráty. OSN odpoledne oznámila, že probíhá operace, jejímž cílem je evakuovat lidi z areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, posléze informaci potvrdil i ukrajinský prezident a později rovněž ruské ministerstvo obrany. Evakuace obyvatel z ostatních částí města je přerušená do pondělních 08:00 (07:00 SELČ), uvedla městská rada Mariupolu. Další pomoc Ukrajině slíbil i německý kancléř Olaf Scholz.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.

Miny patří už po téměř dvě století k nejpoužívanějším a současně nejúčinnějším zbraním. Masově se nyní využívají i v konfliktu na Ukrajině, jak proti vojákům, tak i proti civilním cílům. Rusko nasadilo i ty nejmodernější typy, které má k dispozici.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnil obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Ruská armáda pokračuje v ostřelování měst na jihu a východě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálního štábu připravují okupační vojska útočnou operaci na východě země. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Rusko podle ukrajinských zdrojů nasadilo ve válce bílý fosfor. Informace zatím není ověřena nezávislými zdroji. Použití této chemikálie odporuje ženevským konvencím, ale pouze pokud je nasazena v zastavěných oblastech.

Po celé Ukrajině se v úterý ráno opět rozezněly sirény leteckých poplachů. Podle listu The Kyiv Independent hlásí po ostřelování škody na obytných domech obce v Žytomyrské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda uvedla, že osvobodila město Makariv západně od Kyjeva a že donutila k ústupu ruská vojska v Mykolajivu na jihu země. Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se zasekly na místě. Z bývalé jaderné elektrárny Černobyl byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců.

V Kyjevě byly opět slyšet silné exploze, podle úřadů byly zasaženy obytné domy. V jednom z nich zřejmě zahynuli dva lidé. Ve městě bude od úterního večera platit 35hodinový zákaz vycházení. O civilních obětech v obytném domě zasaženém při ostřelování hovoří také úřady v Černihivu. Z obléhaného Mariupolu směly v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, uvedla místní radnice. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl.

Z možné evakuace civilistů z pěti měst, kterou pro úterý ohlásilo Rusko, se kvůli pokračujícím útokům uskutečnila jen ta z města Sumy. Za úterý se zde evakuovalo pět tisíc civilistů. Moskva večer oznámila, že od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připravena v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z Kyjeva, Černihivu, Sum, Mariupolu, Charkova a dalších. V bojích zemřel druhý vysoce postavený ruský vojenský velitel, generál Vitalij Gerasimov, tvrdí Kyjev. V bojích na Ukrajině padlo dva až čtyři tisíce ruských vojáků, uvedly americké rozvědky. OSN zakázala zaměstnancům v souvislosti s Ukrajinou používat slovo válka. Polsko je ochotné předat Američanům svoje stíhačky MiG-29, o něž žádá Kyjev. Podle USA ale takový plán není obhajitelný.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli odpoledne oznámil, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do Česka kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Podle ministra převažují ženy, děti a lidé ve vyšším věku, cestují vlaky, autobusy i auty. Ministerstvo obrany eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla vedoucí tiskového oddělení resortu Jana Zechmeisterová. Osvědčila se i asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky, například to v Praze jich odbavilo už přes deset tisíc.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres odsoudil letecké útoky koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Při nich přišlo v pátek o život více než 82 lidí v záchytném centrum v severojemenské provincii Sáda. Koalice, která bojuje proti Íránem podporovaným Hútíům, popírá, že by na centrum záměrně útočila. Nebylo podle ní ani na seznamu objektů OSN, na které se nemá útočit.

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

Počet obětí tajfunu Rai, který ve čtvrtek zasáhl Filipíny, vzrostl na 375. S odvoláním na policii o tom informuje agentura AFP. Šestapadesát osob se pohřešuje a na pět stovek je raněných, doplnila policie. Statisíce Filipínců musely opustit domovy. Rai je nejsilnější bouří, která letos zasáhla toto souostroví na jihovýchodě Asie.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Ve čtvrtek testy odhalily 18 582 nakažených, což je asi o 9300 méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Minulý čtvrtek testování zjistilo největší množství nakažených od začátku epidemie za den. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) bude v pátek jednat s anticovid týmem budoucí vlády o pandemickém zákoně. Bavit by se měli rovněž o naplněnosti nemocnic a omezování plánované a zbytné zdravotní péče. Pražský magistrát chce kvůli nedostatku zdravotníků v nemocnicích zapojit v hlavním městě dobrovolníky.

Francouzsko-americká zpěvačka, tanečnice a účastnice protinacistického odboje Josephine Bakerová byla symbolicky pohřbena v pařížském Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Na přání rodiny zůstávají její ostatky v Monaku, v Panthéonu byla uložena rakev s prstí z USA, Francie a Monaka, kde nejvíce pobývala. Ceremonie se vedle adoptivních dětí Bakerové zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a monacký kníže Albert.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Na španělském ostrově La Palma na Kanárských ostrovech evakuovali kvůli nedělní erupci sopky Cumbre Vieja na pět tisíc lidí. Oběti ani zranění nejsou hlášeni, zničena byla asi stovka domů a rozsáhlá území půdy. Sopka stále chrlí lávu a během osmačtyřiceti hodin by mělo být jasnější, jak dlouho bude ještě erupce trvat, uvedla televize RTVE s odvoláním na předsedu regionální vlády Ángela Víctora Torrese. Na ostrov La Palma dorazil i španělský premiér Pedro Sánchez.