Červený kříž strana 3 z 5

Na pražském letišti v pondělí přistála další letadla z požárem zasaženého řeckého ostrova Rhodos. Cestující popsali zmatené dění na ostrově i nepřesné informace od cestovních kanceláří. Vládní speciály zatím do oblasti nevyrazí. Resort zahraničí má na místě čtyři lidi, kteří pomáhají s organizací návratu do vlasti. Některé cestovní kanceláře začaly nabízet bezplatnou změnu zájezdu. Situace na Rhodu je stále vážná, ale podle informací místních orgánů by měla být stabilizovaná.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm a evakuace obyvatel. Ze zasažených oblastí se již podařilo dostat dvacet tisíc lidí. Pomáhá armáda i Červený kříž. Ovšem požáry se rozhořely i na dalších místech Řecka, které v neděli zasáhla vlna veder. Tamní záchranná služba dosud neeviduje žádné zraněné.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.

Nejméně 176 mrtvých záchranáři nalezli ve dvou vesnicích na východě Demokratické republiky Kongo, které byly ve čtvrtek zaplaveny, uvedl v pátek Théo Ngwabidje Kasi, guvernér provincie Jižní Kivu, kterou ve čtvrtek zasáhly přívalové deště. Počet obětí následných povodní tak stoupl o více než sto.

Záplavy a sesuvy půdy si ve Rwandě a Ugandě vyžádaly nejméně 135 obětí. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na místní média a činitele. Rwandská státní televize zvýšila počet obětí na 129 poté, co záchranáři intenzivně pátrali po přeživších v Západní a Severní provincii. Nadprůměrné srážky tuto východoafrickou zemi podle místních meteorologů čekají celý květen. O úmrtí šesti lidí v sousední Ugandě informoval Červený kříž.

Desítky těl byly za posledních několik dní nalezeny v hromadných hrobech na východě Keni. Zřejmě jde o členy sekty, které jejich duchovní vůdce vyzval, aby hladověli a dostali se tak do nebe.

V súdánském Chartúmu večer i přes vyhlášení příměří pokračují boje. Agentuře Reuters to řekli očití svědci. Klid zbraní vyhlásily znesvářené polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) a armáda, které spolu od soboty soupeří o moc. Příměří mělo trvat 24 hodin od 18:00 SELČ. Podobný krok, rovněž neúspěšně, obě strany ohlásily i v úterý.

Novináři nemusí na rozdíl od vojáků střílet a zabíjet, přesto to mají podle Tomáše Vlacha na frontě v lecčem těžší. Nejsou součástí žádné struktury a v některých situacích si musejí poradit sami, třeba když jim hrozí zatčení nebo únos, říká válečný reportér a bývalý voják, který se věnoval konfliktům v Afghánistánu i na Ukrajině, kde nedávno natáčel také umučená těla padlých vojáků. Je potřeba, aby to svět viděl, vysvětluje. V podcastu Background ČT24 popisuje i práci humanitárního pracovníka nebo vzpomínky z převozu uzbeckých dětí do Česka.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

Pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci pořádané na výročí plnohodnotného vpádu ruské armády na Ukrajinu. Zdůraznil, že je potřeba navázat bližší partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a afrického kontinentu, jejichž podpora Ukrajině chybí. Upozornil na neefektivní fungování mezinárodních organizací a připomněl i zabíjení civilistů v Buče.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Požár domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Při požáru zemřel sedmdesátiletý senior, k určení příčiny jeho smrti byla nařízena soudní pitva, uvedla krajská policejní mluvčí Adéla Fialová. Na místě jsou vyšetřovatelé, zjišťují příčiny požáru i rozsah poškození domu. Škody hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun, číslo ale nemusí být konečné. Všichni senioři už jsou v náhradním ubytování v jejich rodinách nebo domovech v okolí.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Stovky vojáků, kteří během obléhání Mariupolu jako poslední odolávali ruské okupaci, jsou od obsazení města nezvěstné. Jejich manželky a partnerky proto založily sdružení, které se snaží zjistit, kde se nachází. A najít pomocí úřadů jejich stopy v ruských věznicích. V jejich snažení je čeká těžká cesta s nejistým koncem, kde každý krok intenzivně bolí.

Česko-bosenský pár vypovídá po útěku do Československa o útrapách, jež jim způsobila válka v Jugoslávii. Pan Talović, rozený Bosňák, podává zprávu o krutém zacházení se zajatci v srbském vojenském táboře a o záchraně ze strany Mezinárodního červeného kříže. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.