Skupina migrantů na týden uvázla na ostrově řecko-turecké řeky, pětiletá syrská dívka zemřela

3 minuty
Události: V řecko-turecké hraniční řece zemřela pětiletá dívka
Zdroj: ČT24

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Zhruba čtyřicetičlenná skupina migrantů se pokusila o přechod řeky Evros, která tvoří hranici mezi Řeckem a evropskou částí Turecka. Nejméně týden však migranti vězeli na jednom z říčních ostrovů, kde prý pětiletou syrskou dívku uštkl štír. Dle výpovědí běženců dívka následkům po bodnutí podlehla. 

Migranty odvezly do bezpečí z břehu řeky řečtí pohraničníci. Na jejich osud upozorňovala již o víkendu OSN i média, nebylo však jasné, kde se běženci nachází. Panovaly rovněž nejasnosti, na které straně hranice jsou. „Migranti byli čtyři kilometry od původně označeného místa, byli mimo řecké území,“ zdůrazňuje zpráva řecké policie. 

Ve skupině  bylo pětatřicet Syřanů a tři Palestinci, z toho dvaadvacet mužů, devět žen a sedm dětí. Jedna z žen je ve vysokém stupni těhotenství, byla tedy preventivně odvezena do nemocnice. 

Komu patří ostrov

Vláda v Aténách tvrdí, že ostrov, na kterém běženci vězeli asi týden, patří Turecku. Na základě údajů z řeckého katastru však náleží Řecku.  

Běženci vypověděli, že jsou v pohraničí již od července a řecké i turecké bezpečnostní složky je opakovaně vytlačovaly ze svého území.

Mitarakis obvinil Turecko, že přinutilo skupinu migrantů k pokusu o překonání toku. „Turecká policie je poslala na břeh řeky a pod pohrůžkami nutila k ilegálnímu přechodu hranice do Evropské unie,“ vyjádřil se.

Kritika od mezinárodních organizací

Atény dlouhodobě kritizují Turecko za nedostatečnou kontrolu své hranice, čímž podle Řecka umožňuje aktivity pašeráků lidí. Ankara dle Řecka nedodržuje dohody, které uzavřela s Evropskou unií. Turecko zase tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání běžence na turecké území. Za to Řecko kritizují rovněž mezinárodní organizace, vláda v Aténách však tato tvrzení odmítá.

Podle lidskoprávních organizací je kauza jen dalším důkazem o porušování mezinárodního práva na hranicích Evropské unie. Ředitel divize pro běžence organizace Human Rights Watch Bill Frelick v souvislosti s případem zkritizoval vlády zemí EU a Evropskou komisi. „Evropské vlády a Evropská komise, která na podporu kontroly hranic dává Řecku spoustu peněz, předstírají, že nic nevidí,“ prohlásil.

Od roku 2020 Řecko výrazně zpřísnilo dohled řeky Evros, která tvoří jeho přirozenou hranici s evropskou částí Turecka o délce zhruba dvě stě kilometrů. Podle Human Rights Watch Atény nově k ilegálním deportacím migrantů verbují jiné běžence. „Je to snaha Řecka vše hodnověrně popřít, vyhnout se přímé konfrontaci s tureckými pohraničníky a moci říct, že s tím nemají nic společného,“ konstatoval Frelick.

Řecko silně zasáhla migrační krize z let 2015 a 2016, kdy do země přišel zhruba milion lidí prchajících před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, převážně přes Turecko. Počet příchozích běženců od té doby prudce klesl, ale řecké úřady uvádějí, že v poslední době zaznamenaly značný nárůst počtu pokusů o vstup do země přes řecké ostrovy a pozemní hranici s Tureckem. Podle údajů OSN turecko-řeckou hranici letos překonalo sedm a půl tisíce migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni jedenapůlkrát více.

7 minut
Horizont ČT24: Geografka Janská o nelegální migraci do Evropy
Zdroj: ČT24

Podle geografky Evy Janské z Univerzity Karlovy, která se zabývá mezinárodní migrací, dochází od roku 2016 pravidelně od dubna do října k nárůstu počtu migrantů na evropských hranicích. „Souvisí to s klimatickými podmínkami, situací na moři a pravděpodobně i s vyšším zájmem a možností převaděčů,“ řekla v Horizontu ČT24.

„Případy se děly, dít se budou. Je smutné to vidět. Ale dokud nebudeme mít nástroje k tomu, aby se převaděčské sítě omezily, tak si myslím, že k tomu bude docházet dál,“ doplnila.

Evropské země se podle ní musí snažit uzavírat dohody se zeměmi, odkud migranti přichází. Možnosti toho, jak situaci ovlivnit, jsou podle ní pro Evropskou unii zároveň poměrně omezené. „Je to obrovský obchod. Točí se v tom obrovské množství peněz. Myslím si, že na to má krátké ruce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 51 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 58 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...