Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.
Skupina migrantů na týden uvázla na ostrově řecko-turecké řeky, pětiletá syrská dívka zemřela
Události: V řecko-turecké hraniční řece zemřela pětiletá dívka (zdroj: ČT24)
Zhruba čtyřicetičlenná skupina migrantů se pokusila o přechod řeky Evros, která tvoří hranici mezi Řeckem a evropskou částí Turecka. Nejméně týden však migranti vězeli na jednom z říčních ostrovů, kde prý pětiletou syrskou dívku uštkl štír. Dle výpovědí běženců dívka následkům po bodnutí podlehla.
Migranty odvezly do bezpečí z břehu řeky řečtí pohraničníci. Na jejich osud upozorňovala již o víkendu OSN i média, nebylo však jasné, kde se běženci nachází. Panovaly rovněž nejasnosti, na které straně hranice jsou. „Migranti byli čtyři kilometry od původně označeného místa, byli mimo řecké území,“ zdůrazňuje zpráva řecké policie.
Ve skupině bylo pětatřicet Syřanů a tři Palestinci, z toho dvaadvacet mužů, devět žen a sedm dětí. Jedna z žen je ve vysokém stupni těhotenství, byla tedy preventivně odvezena do nemocnice.
Komu patří ostrov
Vláda v Aténách tvrdí, že ostrov, na kterém běženci vězeli asi týden, patří Turecku. Na základě údajů z řeckého katastru však náleží Řecku.
Běženci vypověděli, že jsou v pohraničí již od července a řecké i turecké bezpečnostní složky je opakovaně vytlačovaly ze svého území.
Mitarakis obvinil Turecko, že přinutilo skupinu migrantů k pokusu o překonání toku. „Turecká policie je poslala na břeh řeky a pod pohrůžkami nutila k ilegálnímu přechodu hranice do Evropské unie,“ vyjádřil se.
Kritika od mezinárodních organizací
Atény dlouhodobě kritizují Turecko za nedostatečnou kontrolu své hranice, čímž podle Řecka umožňuje aktivity pašeráků lidí. Ankara dle Řecka nedodržuje dohody, které uzavřela s Evropskou unií. Turecko zase tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání běžence na turecké území. Za to Řecko kritizují rovněž mezinárodní organizace, vláda v Aténách však tato tvrzení odmítá.
Podle lidskoprávních organizací je kauza jen dalším důkazem o porušování mezinárodního práva na hranicích Evropské unie. Ředitel divize pro běžence organizace Human Rights Watch Bill Frelick v souvislosti s případem zkritizoval vlády zemí EU a Evropskou komisi. „Evropské vlády a Evropská komise, která na podporu kontroly hranic dává Řecku spoustu peněz, předstírají, že nic nevidí,“ prohlásil.
Od roku 2020 Řecko výrazně zpřísnilo dohled řeky Evros, která tvoří jeho přirozenou hranici s evropskou částí Turecka o délce zhruba dvě stě kilometrů. Podle Human Rights Watch Atény nově k ilegálním deportacím migrantů verbují jiné běžence. „Je to snaha Řecka vše hodnověrně popřít, vyhnout se přímé konfrontaci s tureckými pohraničníky a moci říct, že s tím nemají nic společného,“ konstatoval Frelick.
Řecko silně zasáhla migrační krize z let 2015 a 2016, kdy do země přišel zhruba milion lidí prchajících před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, převážně přes Turecko. Počet příchozích běženců od té doby prudce klesl, ale řecké úřady uvádějí, že v poslední době zaznamenaly značný nárůst počtu pokusů o vstup do země přes řecké ostrovy a pozemní hranici s Tureckem. Podle údajů OSN turecko-řeckou hranici letos překonalo sedm a půl tisíce migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni jedenapůlkrát více.
Horizont ČT24: Geografka Janská o nelegální migraci do Evropy (zdroj: ČT24)
Podle geografky Evy Janské z Univerzity Karlovy, která se zabývá mezinárodní migrací, dochází od roku 2016 pravidelně od dubna do října k nárůstu počtu migrantů na evropských hranicích. „Souvisí to s klimatickými podmínkami, situací na moři a pravděpodobně i s vyšším zájmem a možností převaděčů,“ řekla v Horizontu ČT24.
„Případy se děly, dít se budou. Je smutné to vidět. Ale dokud nebudeme mít nástroje k tomu, aby se převaděčské sítě omezily, tak si myslím, že k tomu bude docházet dál,“ doplnila.
Evropské země se podle ní musí snažit uzavírat dohody se zeměmi, odkud migranti přichází. Možnosti toho, jak situaci ovlivnit, jsou podle ní pro Evropskou unii zároveň poměrně omezené. „Je to obrovský obchod. Točí se v tom obrovské množství peněz. Myslím si, že na to má krátké ruce,“ dodala.