Skupina migrantů na týden uvázla na ostrově řecko-turecké řeky, pětiletá syrská dívka zemřela

Nahrávám video
Události: V řecko-turecké hraniční řece zemřela pětiletá dívka
Zdroj: ČT24

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Zhruba čtyřicetičlenná skupina migrantů se pokusila o přechod řeky Evros, která tvoří hranici mezi Řeckem a evropskou částí Turecka. Nejméně týden však migranti vězeli na jednom z říčních ostrovů, kde prý pětiletou syrskou dívku uštkl štír. Dle výpovědí běženců dívka následkům po bodnutí podlehla. 

Migranty odvezly do bezpečí z břehu řeky řečtí pohraničníci. Na jejich osud upozorňovala již o víkendu OSN i média, nebylo však jasné, kde se běženci nachází. Panovaly rovněž nejasnosti, na které straně hranice jsou. „Migranti byli čtyři kilometry od původně označeného místa, byli mimo řecké území,“ zdůrazňuje zpráva řecké policie. 

Ve skupině  bylo pětatřicet Syřanů a tři Palestinci, z toho dvaadvacet mužů, devět žen a sedm dětí. Jedna z žen je ve vysokém stupni těhotenství, byla tedy preventivně odvezena do nemocnice. 

Komu patří ostrov

Vláda v Aténách tvrdí, že ostrov, na kterém běženci vězeli asi týden, patří Turecku. Na základě údajů z řeckého katastru však náleží Řecku.  

Běženci vypověděli, že jsou v pohraničí již od července a řecké i turecké bezpečnostní složky je opakovaně vytlačovaly ze svého území.

Mitarakis obvinil Turecko, že přinutilo skupinu migrantů k pokusu o překonání toku. „Turecká policie je poslala na břeh řeky a pod pohrůžkami nutila k ilegálnímu přechodu hranice do Evropské unie,“ vyjádřil se.

Kritika od mezinárodních organizací

Atény dlouhodobě kritizují Turecko za nedostatečnou kontrolu své hranice, čímž podle Řecka umožňuje aktivity pašeráků lidí. Ankara dle Řecka nedodržuje dohody, které uzavřela s Evropskou unií. Turecko zase tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání běžence na turecké území. Za to Řecko kritizují rovněž mezinárodní organizace, vláda v Aténách však tato tvrzení odmítá.

Podle lidskoprávních organizací je kauza jen dalším důkazem o porušování mezinárodního práva na hranicích Evropské unie. Ředitel divize pro běžence organizace Human Rights Watch Bill Frelick v souvislosti s případem zkritizoval vlády zemí EU a Evropskou komisi. „Evropské vlády a Evropská komise, která na podporu kontroly hranic dává Řecku spoustu peněz, předstírají, že nic nevidí,“ prohlásil.

Od roku 2020 Řecko výrazně zpřísnilo dohled řeky Evros, která tvoří jeho přirozenou hranici s evropskou částí Turecka o délce zhruba dvě stě kilometrů. Podle Human Rights Watch Atény nově k ilegálním deportacím migrantů verbují jiné běžence. „Je to snaha Řecka vše hodnověrně popřít, vyhnout se přímé konfrontaci s tureckými pohraničníky a moci říct, že s tím nemají nic společného,“ konstatoval Frelick.

Řecko silně zasáhla migrační krize z let 2015 a 2016, kdy do země přišel zhruba milion lidí prchajících před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, převážně přes Turecko. Počet příchozích běženců od té doby prudce klesl, ale řecké úřady uvádějí, že v poslední době zaznamenaly značný nárůst počtu pokusů o vstup do země přes řecké ostrovy a pozemní hranici s Tureckem. Podle údajů OSN turecko-řeckou hranici letos překonalo sedm a půl tisíce migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni jedenapůlkrát více.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Geografka Janská o nelegální migraci do Evropy
Zdroj: ČT24

Podle geografky Evy Janské z Univerzity Karlovy, která se zabývá mezinárodní migrací, dochází od roku 2016 pravidelně od dubna do října k nárůstu počtu migrantů na evropských hranicích. „Souvisí to s klimatickými podmínkami, situací na moři a pravděpodobně i s vyšším zájmem a možností převaděčů,“ řekla v Horizontu ČT24.

„Případy se děly, dít se budou. Je smutné to vidět. Ale dokud nebudeme mít nástroje k tomu, aby se převaděčské sítě omezily, tak si myslím, že k tomu bude docházet dál,“ doplnila.

Evropské země se podle ní musí snažit uzavírat dohody se zeměmi, odkud migranti přichází. Možnosti toho, jak situaci ovlivnit, jsou podle ní pro Evropskou unii zároveň poměrně omezené. „Je to obrovský obchod. Točí se v tom obrovské množství peněz. Myslím si, že na to má krátké ruce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 19 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...