Skupina migrantů na týden uvázla na ostrově řecko-turecké řeky, pětiletá syrská dívka zemřela

3 minuty
Události: V řecko-turecké hraniční řece zemřela pětiletá dívka
Zdroj: ČT24

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Zhruba čtyřicetičlenná skupina migrantů se pokusila o přechod řeky Evros, která tvoří hranici mezi Řeckem a evropskou částí Turecka. Nejméně týden však migranti vězeli na jednom z říčních ostrovů, kde prý pětiletou syrskou dívku uštkl štír. Dle výpovědí běženců dívka následkům po bodnutí podlehla. 

Migranty odvezly do bezpečí z břehu řeky řečtí pohraničníci. Na jejich osud upozorňovala již o víkendu OSN i média, nebylo však jasné, kde se běženci nachází. Panovaly rovněž nejasnosti, na které straně hranice jsou. „Migranti byli čtyři kilometry od původně označeného místa, byli mimo řecké území,“ zdůrazňuje zpráva řecké policie. 

Ve skupině  bylo pětatřicet Syřanů a tři Palestinci, z toho dvaadvacet mužů, devět žen a sedm dětí. Jedna z žen je ve vysokém stupni těhotenství, byla tedy preventivně odvezena do nemocnice. 

Komu patří ostrov

Vláda v Aténách tvrdí, že ostrov, na kterém běženci vězeli asi týden, patří Turecku. Na základě údajů z řeckého katastru však náleží Řecku.  

Běženci vypověděli, že jsou v pohraničí již od července a řecké i turecké bezpečnostní složky je opakovaně vytlačovaly ze svého území.

Mitarakis obvinil Turecko, že přinutilo skupinu migrantů k pokusu o překonání toku. „Turecká policie je poslala na břeh řeky a pod pohrůžkami nutila k ilegálnímu přechodu hranice do Evropské unie,“ vyjádřil se.

Kritika od mezinárodních organizací

Atény dlouhodobě kritizují Turecko za nedostatečnou kontrolu své hranice, čímž podle Řecka umožňuje aktivity pašeráků lidí. Ankara dle Řecka nedodržuje dohody, které uzavřela s Evropskou unií. Turecko zase tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání běžence na turecké území. Za to Řecko kritizují rovněž mezinárodní organizace, vláda v Aténách však tato tvrzení odmítá.

Podle lidskoprávních organizací je kauza jen dalším důkazem o porušování mezinárodního práva na hranicích Evropské unie. Ředitel divize pro běžence organizace Human Rights Watch Bill Frelick v souvislosti s případem zkritizoval vlády zemí EU a Evropskou komisi. „Evropské vlády a Evropská komise, která na podporu kontroly hranic dává Řecku spoustu peněz, předstírají, že nic nevidí,“ prohlásil.

Od roku 2020 Řecko výrazně zpřísnilo dohled řeky Evros, která tvoří jeho přirozenou hranici s evropskou částí Turecka o délce zhruba dvě stě kilometrů. Podle Human Rights Watch Atény nově k ilegálním deportacím migrantů verbují jiné běžence. „Je to snaha Řecka vše hodnověrně popřít, vyhnout se přímé konfrontaci s tureckými pohraničníky a moci říct, že s tím nemají nic společného,“ konstatoval Frelick.

Řecko silně zasáhla migrační krize z let 2015 a 2016, kdy do země přišel zhruba milion lidí prchajících před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, převážně přes Turecko. Počet příchozích běženců od té doby prudce klesl, ale řecké úřady uvádějí, že v poslední době zaznamenaly značný nárůst počtu pokusů o vstup do země přes řecké ostrovy a pozemní hranici s Tureckem. Podle údajů OSN turecko-řeckou hranici letos překonalo sedm a půl tisíce migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni jedenapůlkrát více.

7 minut
Horizont ČT24: Geografka Janská o nelegální migraci do Evropy
Zdroj: ČT24

Podle geografky Evy Janské z Univerzity Karlovy, která se zabývá mezinárodní migrací, dochází od roku 2016 pravidelně od dubna do října k nárůstu počtu migrantů na evropských hranicích. „Souvisí to s klimatickými podmínkami, situací na moři a pravděpodobně i s vyšším zájmem a možností převaděčů,“ řekla v Horizontu ČT24.

„Případy se děly, dít se budou. Je smutné to vidět. Ale dokud nebudeme mít nástroje k tomu, aby se převaděčské sítě omezily, tak si myslím, že k tomu bude docházet dál,“ doplnila.

Evropské země se podle ní musí snažit uzavírat dohody se zeměmi, odkud migranti přichází. Možnosti toho, jak situaci ovlivnit, jsou podle ní pro Evropskou unii zároveň poměrně omezené. „Je to obrovský obchod. Točí se v tom obrovské množství peněz. Myslím si, že na to má krátké ruce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 35 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...