Skupina migrantů na týden uvázla na ostrově řecko-turecké řeky, pětiletá syrská dívka zemřela

Nahrávám video
Události: V řecko-turecké hraniční řece zemřela pětiletá dívka
Zdroj: ČT24

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Zhruba čtyřicetičlenná skupina migrantů se pokusila o přechod řeky Evros, která tvoří hranici mezi Řeckem a evropskou částí Turecka. Nejméně týden však migranti vězeli na jednom z říčních ostrovů, kde prý pětiletou syrskou dívku uštkl štír. Dle výpovědí běženců dívka následkům po bodnutí podlehla. 

Migranty odvezly do bezpečí z břehu řeky řečtí pohraničníci. Na jejich osud upozorňovala již o víkendu OSN i média, nebylo však jasné, kde se běženci nachází. Panovaly rovněž nejasnosti, na které straně hranice jsou. „Migranti byli čtyři kilometry od původně označeného místa, byli mimo řecké území,“ zdůrazňuje zpráva řecké policie. 

Ve skupině  bylo pětatřicet Syřanů a tři Palestinci, z toho dvaadvacet mužů, devět žen a sedm dětí. Jedna z žen je ve vysokém stupni těhotenství, byla tedy preventivně odvezena do nemocnice. 

Komu patří ostrov

Vláda v Aténách tvrdí, že ostrov, na kterém běženci vězeli asi týden, patří Turecku. Na základě údajů z řeckého katastru však náleží Řecku.  

Běženci vypověděli, že jsou v pohraničí již od července a řecké i turecké bezpečnostní složky je opakovaně vytlačovaly ze svého území.

Mitarakis obvinil Turecko, že přinutilo skupinu migrantů k pokusu o překonání toku. „Turecká policie je poslala na břeh řeky a pod pohrůžkami nutila k ilegálnímu přechodu hranice do Evropské unie,“ vyjádřil se.

Kritika od mezinárodních organizací

Atény dlouhodobě kritizují Turecko za nedostatečnou kontrolu své hranice, čímž podle Řecka umožňuje aktivity pašeráků lidí. Ankara dle Řecka nedodržuje dohody, které uzavřela s Evropskou unií. Turecko zase tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání běžence na turecké území. Za to Řecko kritizují rovněž mezinárodní organizace, vláda v Aténách však tato tvrzení odmítá.

Podle lidskoprávních organizací je kauza jen dalším důkazem o porušování mezinárodního práva na hranicích Evropské unie. Ředitel divize pro běžence organizace Human Rights Watch Bill Frelick v souvislosti s případem zkritizoval vlády zemí EU a Evropskou komisi. „Evropské vlády a Evropská komise, která na podporu kontroly hranic dává Řecku spoustu peněz, předstírají, že nic nevidí,“ prohlásil.

Od roku 2020 Řecko výrazně zpřísnilo dohled řeky Evros, která tvoří jeho přirozenou hranici s evropskou částí Turecka o délce zhruba dvě stě kilometrů. Podle Human Rights Watch Atény nově k ilegálním deportacím migrantů verbují jiné běžence. „Je to snaha Řecka vše hodnověrně popřít, vyhnout se přímé konfrontaci s tureckými pohraničníky a moci říct, že s tím nemají nic společného,“ konstatoval Frelick.

Řecko silně zasáhla migrační krize z let 2015 a 2016, kdy do země přišel zhruba milion lidí prchajících před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, převážně přes Turecko. Počet příchozích běženců od té doby prudce klesl, ale řecké úřady uvádějí, že v poslední době zaznamenaly značný nárůst počtu pokusů o vstup do země přes řecké ostrovy a pozemní hranici s Tureckem. Podle údajů OSN turecko-řeckou hranici letos překonalo sedm a půl tisíce migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni jedenapůlkrát více.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Geografka Janská o nelegální migraci do Evropy
Zdroj: ČT24

Podle geografky Evy Janské z Univerzity Karlovy, která se zabývá mezinárodní migrací, dochází od roku 2016 pravidelně od dubna do října k nárůstu počtu migrantů na evropských hranicích. „Souvisí to s klimatickými podmínkami, situací na moři a pravděpodobně i s vyšším zájmem a možností převaděčů,“ řekla v Horizontu ČT24.

„Případy se děly, dít se budou. Je smutné to vidět. Ale dokud nebudeme mít nástroje k tomu, aby se převaděčské sítě omezily, tak si myslím, že k tomu bude docházet dál,“ doplnila.

Evropské země se podle ní musí snažit uzavírat dohody se zeměmi, odkud migranti přichází. Možnosti toho, jak situaci ovlivnit, jsou podle ní pro Evropskou unii zároveň poměrně omezené. „Je to obrovský obchod. Točí se v tom obrovské množství peněz. Myslím si, že na to má krátké ruce,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 48 mminutami

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
15:33Aktualizovánopřed 58 mminutami

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...