Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.
První skupina uprchlíků nakonec dorazila do Arménie už v neděli, mezi několika desítkami lidí jsou ženy, děti i senioři. Arménská vláda informovala, že do země dosud přišlo 1050 běženců.
Uprchlíci podle agentury AFP dorazili do přijímajího střediska, které připravila arménská vláda v obci Kornidzor. Ta se nachází u hranic s Ázerbájdžánem, nedaleko Lačinského koridoru, jenž je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem, přičemž Baku ho řadu měsíců blokovalo.
Úřady Náhorního Karabachu mezitím informovaly, že rodiny, které se kvůli nedávným bojům ocitly bez domova a budou chtít, doprovodí do Arménie ruští vojáci, kteří v regionu působí v roli mírových sil.
Exodus by změnil křehkou rovnováhu sil
„Osud našeho ubohého lidu vejde do dějin jako ostuda a hanba pro arménský národ i pro celý civilizovaný svět,“ prohlásil Babajan, podle něhož 99,9 procenta obyvatel nechce žít jako součást Ázerbájdžánu a dává přednost odchodu ze svých historických území.
Exodus tolika lidí by přinesl další zvrat v bouřlivé historii hornatého Náhorního Karabachu, který se v průběhu staletí dostal pod nadvládu mimo jiné Peršanů, Rusů, Osmanů a Sovětů. Podle agentury Reuters by to také změnilo křehkou rovnováhu sil v regionu jižního Kavkazu, který je směsí etnik, je protkaný ropovody i plynovody, a o vliv se v něm přetahují Rusko, Spojené státy, Turecko a Írán.
Baku tvrdí, že bude garantovat práva obyvatel Karabachu, integrovat region a opakovaně popřelo, že by mělo v úmyslu jim ublížit. Ázerbájdžán, který je převážně muslimský, rovněž prohlásil, že Arméni, kteří jsou zejména křesťané, mohou odejít, pokud chtějí.
Arménský premiér: Odchod Arménů z Náhorního Karabachu může být jediné východisko
Arménie je podle tamního premiéra Nikola Pašinjana připravena všechny etnické Armény z Náhorního Karabachu přijmout. „Stále čelí nebezpečí etnických čistek,“ řekl v projevu k národu Pašinjan. Dosavadní humanitární pomoc, která do regionu dorazila, situaci podle něj nezměnila.
„Pokud nebudou pro Armény z Náhorního Karabachu vytvořeny pravé životní podmínky v jejich domovech a účinné mechanismy ochrany před etnickými čistkami, pak se zvyšuje pravděpodobnost, že budou považovat za jediné východisko odchod z vlasti,“ cituje z jeho prohlášení Reuters.
Dříve šéf vlády uvedl, že Jerevan je připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Pašinjan v nepřímé narážce na Rusko označil současná spojenectví Jerevanu při ochraně bezpečnosti a zájmů Arménie za neefektivní. Napětí mezi Arménií a Ruskem narůstá už delší dobu. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš rozptýlena vlastní válkou na Ukrajině a ruské mírové síly v Náhorním Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti.
Neklid v Náhorním Karabachu trvá
Ázerbájdžán v úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu a vyzval jednotky arménských separatistů, aby se vzdaly. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice. To fakticky znamenalo kapitulaci arménských separatistů v Karabachu. V pátek ruské ministerstvo obrany uvedlo, že separatisté začali odevzdávat zbraně. Proces odevzdávání zbraní pokračuje, řekl k současné situaci Babajan.
V sobotu do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže s humanitární pomocí od začátku ázerbájdžánského útoku v úterý, informovala agentura AFP. Podle místních úřadů do regionu dorazil také humanitární náklad z Ruska.
Arméni, kteří žijí v Náhorním Karabachu, už dříve Reuters popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu. Uvádějí, že fakticky žijí pod obležením. Ázerbájdžán totiž mnoho měsíců blokoval či omezoval provoz Lačinského koridoru.
Podle aktuální zprávy ruské agentury Interfax, která se odvolává na arménské ministerstvo zdravotnictví, sanitky evakuují některé raněné z Karabachu do Arménie. Konkrétně informuje o převozu třiadvaceti lidí ve vážném stavu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků označovaných za mírové síly.
