Deficit

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

„Myslím si, že jsme viděli absurdní divadlo,“ okomentoval situaci kolem státního rozpočtu poslanec Jan Skopeček (ODS). Sněmovna rozpočet tento týden vrátila k přepracování. „Byla to příprava na to, aby nová vláda přišla s rozpočtem, který bude mít mnohem vyšší deficit,“ dodal Skopeček. Podle předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Šťastného končící vláda rozpočet nesestavila korektně. „Pokud vláda nevrátí kredibilní návrh rozpočtu, bude ho muset předložit budoucí ministryně financí,“ řekl Šťastný. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o roli prezidenta při jmenování vlády či o stranickém přeběhlictví.

Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní dvacet dní na úpravy.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) v pořadu Interview ČT24 připustila, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má odpovídat státnímu rozpočtu. Poukázala na to, že vláda v demisi připravila na příští rok řadu projektů a bude na budoucí vládě, aby rozhodla, které z nich mají prioritu. Pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh rozpočtu nepokrývá povinné a zákonem předepsané výdaje a také klíčové investiční výdaje v celkovém objemu 95,9 miliardy korun. Kolářová upozornila, že Národní rozpočtová rada propočítala výhrady nastupující vlády a konstatovala, že v některých položkách rozpočtu – jako jsou důchody nebo ministerstvo zemědělství – nevidí, jak nastupující vláda došla ke konkrétním částkám. Rozhovor s Kovářovou vedl moderátor Daniel Takáč.

V navrženém státním rozpočtu je řada děr a není proinvestiční, tvrdí člen rozpočtového výboru sněmovny Robert Plaga (za ANO). Chybí dle něj „některé věci“ pro ministerstvo školství. Poukázal ale také na chybějící prostředky pro dopravní infrastrukturu, celkem prý schází sto miliard korun. Člen téhož výboru Vojtěch Munzar (ODS) namítá, že tato částka v návrhu nechybí. Připomněl, že se rozpočet sestavuje na základě makroekonomických prognóz, zákon rozpočtové odpovědnosti navíc dle něj udává maximální limit strukturálního deficitu. Postup ANO označil za „dělostřeleckou přípravu“, aby prý mohlo „vysokým způsobem zvednout deficity“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Říjnový deficit je nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle státní kasy k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Finální návrh úhradové vyhlášky na příští rok počítá oproti původním plánům s dvojnásobným deficitem systému veřejného zdravotního pojištění. Po připomínkách ministerstvo zvedlo zejména úhrady do nemocnic s tím, že bude pravděpodobně nutné zvýšit platby za státní pojištěnce. Česká televize zjistila, že hnutí ANO zvažuje přerozdělování rezerv mezi pojišťovnami.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.