Deficit

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.

Národní rozpočtová rada podle náměstka ministryně financí Petra Macha (SPD) nezaručuje hospodaření s menšími deficity veřejných financí, sdělil v Otázkách Václava Moravce. Kdyby to bylo na něm, tento nezávislý orgán by zrušil. To by však podle europoslance TOP 09 a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera znamenalo „katastrofu“. Rada totiž chrání daňové poplatníky před „zhůvěřilým“ chováním vlády, dodal.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.