Deficit

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Schodek státního rozpočtu se v březnu oproti předchozímu měsíci mírně prohloubil na 105 miliard korun. Oproti konci loňského prvního čtvrtletí je zhruba o třetinu nižší, tehdy činil rozdíl mezi výdaji a příjmy státu 166,2 miliardy. Zároveň je to ale stále třetí nejhlubší čtvrtletní deficit v historii samostatného Česka.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.

Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle resortu financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.

Schodek státního rozpočtu se ke konci listopadu zvýšil na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.

Hnutí ANO neprotestuje proti snahám vlády snižovat deficit rozpočtu, ale proti způsobu, jakým to vládnoucí koalice dělá, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí Karel Havlíček. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Roberta Munzara (ODS) je rozpočet, který byl ve středu večer schválen poslanci, „ekonomické minimum a politické maximum“.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun ze zářijových 180,7 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Po čtyřech měsících snižování deficitu se tak schodek v říjnu prohloubil o třicet miliard korun. Výsledek hospodaření za deset měsíců byl čtvrtý nejhorší v historii Česka, ale zároveň nejlepší od začátku pandemie covidu-19. Loni byl deficit na konci října 286,7 miliardy korun.

Konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun. Aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost více. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že návrh počítá s dopady a odráží realitu. Stát bude podle něj pokračovat v postupném snižování deficitu, uvedl Stanjura v Interview ČT24.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

V Poslanecké sněmovně míří do finále jednání o vládním úsporném balíčku. Koalice je připravena si vynutit hlasování v pátek třináctého.

Česko se letos zřejmě zadluží víc než loni. Schodek všech veřejných rozpočtů – tedy toho státního, různých fondů a samospráv – bude zhruba o třicet miliard vyšší než před rokem. ČT to potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl i ministerstvo financí. Deficit veřejných rozpočtů letos stoupne na 3,6 procenta HDP z loňských 3,2. Vybrané daně z příjmu firem vylepšily loňskou srovnávací základnu.

Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Strany a hnutí vládní koalice se dohodly na podobě státního rozpočtu pro příští rok. České televizi to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Oproti původnímu návrhu podle něj resort školství nepřijde o jedenáct miliard korun. Kabinet v příštím roce dál počítá se schodkem 252 miliard. Rozpočet v pondělí projedná tripartita a ve středu o něm definitivně rozhodne vláda.

Pokračují jednání o rozpočtu na příští rok. Největší nárůst, a to o čtyřicet miliard oproti letošku, očekává resort obrany. Původně měl dostat ještě víc. Ministerstvo financí ale navrhlo snížení o téměř devět miliard. Část z nich dostane resort vnitra. Někteří ministři z hnutí STAN i Pirátů plánované rozpočty svých resortů kritizují a předsedové obou formací se dohodli, že v dalším jednání budou postupovat společně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nehodlá navržený schodek 252 miliard korun překročit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.