Deficit strana 5 z 5

Český průmysl po třech měsících poklesu v květnu meziročně stoupl. Jeho produkce se reálně zvýšila o 3,3 procenta. Pomohl tomu narůst produkce automobilové výroby. Meziroční růst naopak zpomalila v květnu stavební výroba. Reálně vzrostla o 3,3 procenta z dubnových čtyř procent. Stavební produkce stoupla meziměsíčně o 0,4 procenta. Zahraniční obchod skončil v květnu schodkem 23,3 miliardy korun, to je meziročně o 26,4 miliardy horší výsledek. Vliv na to měl především meziročně větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Schodek státního rozpočtu by měl být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) příští rok nižší než ten letošní, který je schválený na 280 miliard korun. Zároveň by Stanjura chtěl dodržet plány vlády na konsolidaci veřejných financí. Ty počítají s poklesem deficitu veřejných financí v roce 2024 pod tři procenta HDP. Vyplývá to z rozhovoru Stanjury pro agenturu Reuters.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vliv na to podle statistiků měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu.

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,3 procenta. Oproti předchozímu měsíci je tak nižší o jednu desetinu procentního bodu. Vývoj na pracovním trhu pozitivně ovlivnil začátek sezonních prací. Válka na Ukrajině a příliv uprchlíků mají zatím na počty nezaměstnaných minimální vliv.

Kabinet Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažoval by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle ministra na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Kabinet plánuje navýšit rozpočet resortu obrany, jak požadovala ministryně Jana Černochová (ODS).

Nově podepsaná dohoda mezi Českem a USA o bezpečnostní spolupráci je pozitivní zprávou, shodli se v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přeli se ale o schodek státního rozpočtu a výdaje na obranu.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 59,1 miliardy korun z únorových 45,3 miliardy korun. Loni ke konci března rozpočet vykázal schodek 125,2 miliardy korun, což byl nejhorší březnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Od počátku roku do 21. března hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu.

Schodek veřejných financí se loni zvýšil na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,8 procenta. Celkový vládní dluh stoupl na 41,9 procenta HDP, zatímco o rok dříve byl 37,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci každoroční notifikace zaslané Eurostatu.

Poslanci schválili návrh letošního státního rozpočtu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) jej předložila se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Dolní komora přidala mimo jiné v dílčím hlasování miliardu korun na obranu. Opoziční politici od rána vládu kritizovali za to, že návrh rozpočtu neřeší prudké zdražování energií nebo pohonných hmot. Vadí jim také, že omezuje investice. Dolní komora také schválila dotace zemědělcům ve výši pět miliard korun.

Bývalý ministr financí a dlouholetý poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) v Interview ČT24 řekl, že navržený rozpočet vládou Petra Fialy (ODS) je inflační. Upozornil však, že je méně inflační než ten, který navrhovalo předchozí vedení resortu financí. K obstrukcím SPD kvůli novele pandemického zákona řekl, že jde o legitimní politický nástroj, který využívá každá opozice. Zároveň ale řekl, že předseda SPD Tomio Okamura se chtěl obstrukcemi hlavně zviditelnit.

Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.

Český průmysl loni meziročně rostl. Na rozdíl od prvního pandemického roku 2020, kdy poklesl o sedm procent, posílil v tom druhém o 6,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Loňský výsledek ovšem znamená, že ještě nedosáhl předcovidové úrovně. Příčinou byly hlavně problémy automobilového průmyslu. Oproti roku 2020 rostlo loni i stavebnictví, a to o 1,4 procenta, ve schodku naopak skončil zahraniční obchod.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.

Nová vláda převzala zemi ve velmi vážném stavu, a to jak kvůli covidu, tak chování bank, upozorňuje místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj je nutné, aby se s tím kabinet Petra Fialy (ODS) popral i za cenu úspor. Bývalý vicepremiér a nyní poslanec ANO Karel Havlíček souhlasí se snižováním vysokého zadlužení země, na druhé straně ale odmítá velké škrty. O tom, kde najít prostor pro úspory, debatovali politici v Událostech, komentářích.

Vláda ještě v těchto dnech pracuje na svém programovém prohlášení. Dokument má u některých plánů obsahovat i konkrétní termíny. Do poloviny ledna s ním mají ministři předstoupit před poslance s žádostí o vyslovení důvěry.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že prezident Miloš Zeman ve svém nedělním vánočním poselství zdůraznil nutnost očkování proti covidu-19. Zeman se ve svém tradičním projevu vyslovil pro povinné očkování, nový Fialův kabinet o něm však plošně neuvažuje. S povinným očkováním nesouhlasí také předseda SPD Tomio Okamura, který ale kvitoval prezidentův apel na odstoupení od Green Dealu. Právě o Zelené dohodě ale Zeman šířil dezinformace, okomentoval projev šéf Pirátů Ivan Bartoš. Odstoupení od dohody by podle předsedy ANO Andreje Babiše připravilo Česko o zdroje EU.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.