Vláda má ve čtvrtek představit podobu takzvaného úsporného konsolidačního balíčku. Nejen o tom, jak by měl vypadat ozdravný proces veřejných financí, kde škrtat státní výdaje, a kde naopak zvýšit příjmy, hovořil v Interview ČT24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Stav veřejných financí a otázka zadluženosti státu je aktuálně hlavním domácím politickým tématem a nejinak tomu bude i v následujících dnech. Vláda ve středu dokončila podobu konsolidačního balíčku, ale představit jej chce až ve čtvrtek.
„Nejsme ještě dramaticky zadluženi v celkovém objemu vzhledem k tomu, že tady třicet let dokonce i levicové vlády byly rozpočtově velmi zdrženlivé. Takže objem není nijak dramatický, ale ta sklenice se strašně rychle plní. Tempo zadlužování je neúnosné,“ domnívá se Kalousek.
A vedle metafory se sklenicí má další podobenství. „Kdesi v dáli, nikdo neví kde, je skála. Do té skály my letíme, směr je neúnosný a neudržitelný. A odpovědný pilot musí vzít za knipl a vybrat zatáčku. Čím později začne zatáčku vybírat, tím bude muset být prudší. A čím prudší zatáčka, tím tvrdší kroky. Nejsme v dramatické situaci, že by nám krach hrozil zítra. Ale k tomu krachu posledních několik let letíme naprosto přímou cestou a ještě občas dokážeme vymyslet zkratku. Takže to chce opravdu změnu,“ myslí si.
Jak na výdaje a příjmy
Za poslední čtyři měsíce se vykázalo dvě stě miliard korun nového schodku, což je největší nárůst za takové období v dějinách samostatného Česka. Hlavním problémem je podle Kalouska to, že vláda nechce jít do nepopulárních opatření. „Už v březnu bych zavazoval výdaje v jednotlivých kapitolách, které je možné zavázat, abychom dodrželi schválený deficit,“ tvrdí. „Vláda si v letošním roce pravděpodobně vystačí s výdaji, které jí zákon schvaluje, takže není nezbytná novela zákona o státním rozpočtu. Ale zcela určitě nenaplní příjmy, a to o hodně,“ varuje Kalousek.
Výsledkem tak bude podle někdejšího šéfa státní kasy vyšší deficit a tím pádem vyšší zadlužení. A zákonitě pak musí vláda použít jediný možný nástroj – plošné škrty. A u pětičlenné koalice a jednotlivých ministerstev je ve snaze ušetřit nutný kompromis.
„Opravdu nezbývá nic jiného než všem (vzít) stejně – pět procent, deset procent,“ dává za příklad. „Z každé miliardy dluhu budeme platit padesát milionů korun úroků ročně. Každá miliarda dluhu navíc je obrovská zátěž do výdajů příštích let, kdy platíte úroky,“ dodává Kalousek.
Kde ušetřit
V souvislosti s úsporným balíčkem pro rozpočet na následující rok se mluví o tom, že by se mělo ušetřit 120 miliard korun, z toho sedmdesát miliard v rámci škrtů ve výdajích a padesát miliard v rámci nových příjmů. „Budu to ale pokládat za poměrně málo. Musíme si každý rok půjčit dvě stě miliard na to, abychom financovali svůj normální provoz, na který jsme zvyklí,“ kritizuje Kalousek. „Vláda zvýšila povinné výdaje o osmdesát miliard. Pokud škrtne jen sedmdesát, tak osmdesát bez sedmdesáti je deset plus. Takže k žádnému velkému snížení výdajů nedojde,“ vypočítává.
Česko se nachází dva roky od voleb a v příštím roce už bude téma voleb zase o něco aktuálnější. Je tedy otázkou, zda bude kabinet ochotný v úsporách pokračovat. „Slovo doufám je asi přesnější než slovo věřím. Vláda zatím neudělala nic, proč bych jí měl věřit v rozpočtové disciplíně,“ přiznává Kalousek. „Doufám ale, že ke změně trendu dojde.“
Sám si myslí, že lze škrtnout více než sto miliard korun, aniž by byl porušen sociální smír – a sice v oblasti dotací. „Plíživě jsme se stali z tržní ekonomiky ekonomikou dotační. Tam je obrovský prostor ke škrtání,“ má zakladatel TOP 09 jasno – a dodává, že v Česku existuje 769 dotačních titulů. „Naprosto nemilosrdně bych škrtnul všechny dotace podnikatelským subjektům. A musí se snížit personální náročnost. Za deset let stát personálně nabobtnal o dvacet procent,“ hodnotí.
Velkým problémem byla také podle Kalouska situace za koronavirové pandemie. Tehdy se společnost podle jeho slov proměnila ve společnost nárokovou, kdy lidé měli pocit, že mají na všechno nárok, a bylo jim úplně jedno, kde se na to vezmou peníze.
Důchodová reforma jako běh na dlouhou trať
Vláda chce také sanovat důchodový systém, ale podle celé řady ekonomů není pro velkou transformaci penzí politická vůle. „Na systémovou důchodovou reformu vláda nemá kapacity. Není schopná ji domluvit v pětičlenné koalici a rezignovala na to. Jediné, čeho se ve čtvrtek dočkáme, jsou parametrické změny,“ je přesvědčen Kalousek s tím, že problém se podle něj rozloží v čase a náraz demografické krize se oddálí. „Když to řeknu krutě, důchody budou nižší a do důchodu se bude chodit později,“ tvrdí.
Kritizovaným tématem balíčku jsou také odvody na sociální a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). „Vždycky jsem prosazoval názor, který se mi nikdy nepodařilo prosadit, ať mají svůj vlastní důchodový systém. Platí málo, ale pak také budou málo brát a nebude jim to dorovnáváno,“ říká na adresu živnostníků Kalousek. „Bude-li (důchodový) pilíř společný, tak ano, měli by platit víc,“ doplňuje na výši jejich odvodů.
Jednou z dalších cest, jak zvýšit příjmy státu, je otázka progrese. Někdejší ministr financí se domnívá, že Česko má míru progrese dostačující. „A nepřál bych si její prohloubení,“ tvrdí. Ani znovuzavedení superhrubé mzdy nebude podle něj na pořadu dne. „Jsem si jist, že to nebude součástí konsolidačního balíčku,“ dodává s upozorněním, že pokud vláda nedokáže seškrtat víc než sedmdesát miliard, tak bude muset o to víc zvyšovat daně.
