Deficit strana 4 z 5

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Daňové příjmy letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Na finanční konferenci Svazu měst a obcí to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.

Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu schodkem 26,8 miliardy korun, který byl meziročně o deset miliard větší. Hlavní příčinou schodku zůstávají vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Výcvik ukrajinských vojáků v České republice by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Na středečním zasedání souhlas s pobytem a výcvikem vojáků vyslovila vláda, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Návrh předloží oběma komorám parlamentu. První cyklus se uskuteční letos. Kabinet zároveň odmítl návrh na snížení počtu policistů v rámci úspor.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Vláda přinesla do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok, nyní to vypadá, že v něm bude počítat se schodkem až 375 miliard korun. Příčinu vysokého deficitu podle někdejšího ministra financí a bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je nutné hledat v rozpočtovém populismu, v němž pokračuje současná vláda Petra Fialy (ODS). „Vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky,“ míní někdejší ministr, který byl hostem Interview ČT24. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je válka nečekanou výzvou, která má na schodek rozpočtu značný vliv, pokud chce vláda pomoci firmám a domácnostem. S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu Aleš Juchelka (ANO), nicméně podle něj vláda neví, jak má rozpočet uchopit.

Poslanci dokončili druhé čtení novely státního rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek ze 270 na 330 miliard. Projdou-li pozměňovací návrhy koaličních poslanců, mohl by být až 375miliardový. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bez těchto peněz stát nedokázal proplatit všechny mandatorní výdaje. Deficit vláda vysvětluje mimo jiné výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií. Opozice návrh zkritizovala. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje rozpočet nepodložené příjmy 150 miliard korun. V závěrečné části schůze poslanci zrychleně schválili vznik garančního programu pro exportéry.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.