Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun ze zářijových 180,7 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Po čtyřech měsících snižování deficitu se tak schodek v říjnu prohloubil o třicet miliard korun. Výsledek hospodaření za deset měsíců byl čtvrtý nejhorší v historii Česka, ale zároveň nejlepší od začátku pandemie covidu-19. Loni byl deficit na konci října 286,7 miliardy korun.
Schodek rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun
4 minuty
Události: Schodek rozpočtu za říjen
Rozpočtové příjmy ke konci října dosáhly 1,578 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,6 procenta. Výdaje za prvních deset měsíců roku byly 1,789 bilionu korun, proti loňsku byly vyšší o 12,9 procenta.
„Průběžné plnění rozpočtu za deset měsíců lze hodnotit příznivě. Provozní výdaje státu jsou na sedmdesáti procentech celoročního plánu a zcela jistě zde za celý rok ušetříme více než deset miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Dodržení plánovaného schodku je podle ekonomických odborníků pravděpodobné. „Deficit státního rozpočtu v říjnu dosáhl 211 miliard korun, a je tak na dobré cestě skončit v letošním roce do plánovaného schodku 295 miliard korun. Ačkoli v absolutních hodnotách jsou částky stále vysoké, vůči HDP se situace vyvíjí nepatrně lépe, ač do předcovidových let má ještě hodně daleko,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Také ekonom Deloitte Václav Franče očekává dodržení plánovaného deficitu. „Ale je to díky nad očekávání dobrým příjmům z EU, nad očekáváním dobrému výběru daně z příjmu právnických osob a také si vláda pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ upozornil. „Celkově vláda svým úsilím zastaví nárůst poměru zadlužení k HDP, ale pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by bylo zapotřebí vrátit poměr dluhu k HDP na předcovidovou úroveň třicet procent HDP z aktuálních čtyřiceti čtyř procent HDP,“ dodal Franče.
11 minut
Redaktor Petr Vašek ke schodku státního rozpočtu koncem října 2023
„Vládě se to může podařit. Určitě bych si na to teď vsadil mnohem víc peněz než na konci května, kdy byl schodek 271 miliard korun,“ myslí si o šanci na dodržení plánovaného deficitu redaktor České televize Petr Vašek. „(Vláda) to má ve svých rukou. Nevím, jestli se jí úplně podaří proinvestovat všechny své investice, ale má to teď už pod kontrolou a myslím si, že ministr financí Zbyněk Stanjura je podstatně klidnější než na začátku června, kdy říkal, že musíme začít šetřit,“ dodal.
Příjmy státu
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy. Nejvýrazněji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 39,6 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob se vybralo 119 miliard korun, o 22,6 procenta víc než loni. Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso dosáhlo 297,8 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta víc.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně se meziročně snížilo o 3,7 procenta. „Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna preferencí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií,“ uvedlo ministerstvo financí. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém návratu sazby daně z nafty na původní úroveň dostal na hodnoty loňského roku.
Výdaje státu
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 722,4 miliardy korun. Z toho 569,7 miliardy korun byly výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 17,3 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 72,5 procenta na 116 miliard korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 68,2 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 54,6 miliardy korun, o 35 procent víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 20,1 procenta na 254,9 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 52,2 miliardy korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády dodal, že plnění rozpočtu vypadá dobře, daří se vybírat daně i hlídat výdaje. Vláda je podle něj na dobré cestě k tomu, aby dodržela plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Opozice však prohlašuje, že vláda do říjnového schodku nezapočítává všechny investice do dopravních staveb. „K té částce 210,7 miliardy korun je potřeba přičíst 24 miliard, což je mimorozpočtová půjčka, kterou si půjčil Státní fond dopravní infrastruktury pro dopravní infrastrukturu,“ řekla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
