Reforma

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.

Britská vláda v sobotu oznámila, že vytvoří Národní policejní službu, o níž mluví jako o obdobě amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle agentury Reuters bude jejím úkolem modernizovat práci policie a zaměřit se na boj s terorismem, podvody, organizovaným zločinem a další komplexní trestnou činností.

Argentinští poslanci chtějí omezit možnost prezidenta Javiera Mileie vládnout bez parlamentu. Tamní němovna ve středu schválila návrh zákona, který omezuje používání vládních dekretů naléhavého charakteru (DNU), napsala ve čtvrtek agentura AFP. Právě dekrety Milei často využívá k prosazování změn, aniž by pro ně hledal podporu v parlamentu, kde jeho strana Svoboda postupuje (LLA) nemá většinu.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Nedostupné bydlení v Česku trápí stále více lidí, vyplývá ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Tento problém se podle organizace dotýká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin obyvatel. Jak tuto situaci řešit? OECD navrhuje hned několik konkrétních kroků. Dodává ovšem, že je zapotřebí dlouhodobá a koordinovaná strategie.

Německu se stále nedaří nastartovat hospodářský růst. Trpí třeba klíčový automobilový sektor, kde ubyly desítky tisíc pracovních míst. Veřejnost navíc nevěří, že spolkový kancléř Friedrich Merz zvládne prosadit slibované reformy.

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí a upravila sazby u části konopných deliktů. Předlohu doplnila o takzvaný dětský certifikát.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opoziční Piráti chtějí prosadit do vládního návrhu reformy trestního práva zejména širší legalizaci konopí. Pozměňovací návrhy podali poslanci při úterním druhém sněmovním čtení předlohy. Celkem se sešly tři desítky úprav. K závěrečnému hlasování zřejmě dojde v květnu.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica (Smer) si prozatím zajistila většinu v tamním parlamentu. Na nadcházející úterní schůzi ji podpoří i část rebelujících poslanců. Chtějí tak umožnit změny, které v prosinci odvrátily hromadné výpovědi tamních lékařů. Vládní většina je v Národní radě ale do budoucna těsná – i podle koalice to může být dlouhodobě velkým problémem.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.

Do konce funkčního období zbývají současné vládě už jen měsíce. Během nich plánuje prosadit třeba reformu sociálních dávek nebo novelu zákoníku práce. Podle části opozice by ale kabinet krátce před koncem svého mandátu neměl měnit systémové věci.

Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.

Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila, řekla ve středu agentuře DPA mluvčí unijní exekutivy.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) připravil přepracovanou reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V pátek ji předloží Legislativní radě vlády. Úřad by měl podle návrhu rozhodovat kolektivně v komisích, dosud měl poslední slovo předseda. Součástí komisí ale nebudou externí odborníci. ÚOHS bude mít i nadále možnost zablokovat zakázku, zadavatel pak bude moci zažádat o zrušení rozhodnutí. Další ústupky by podle ministra vedly k popření smyslu celé reformy.