Reforma strana 5 z 5

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Zatím jen k diskusi jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) určeny návrhy na změny v důchodovém systému. Ujistil, že případný posun odchodu do důchodu nad 65 let by se týkal až lidí, kteří mají do penze jít za několik desetiletí, a nezahrnoval by náročné profese. Dodal, že posouvání věku odchodu do penze by bylo postupné, chce ke zvýšení přistoupit jinak než Francie, kde obdobné plány vlády vyvolaly velké protesty.

Protestu proti plánu izraelské vlády prosadit soudní reformu kritizovanou jako nedemokratickou se v pondělí v Jeruzalémě podle organizátorů účastnilo asi 100 tisíc lidí, podle nezávislých odhadů činil počet účastníků demonstrace u sídla parlamentu 70 tisíc až 80 tisíc lidí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel. Menší protesty od rána pokračovaly také v dalších izraelských městech; v Tel Avivu demonstranti krátce zablokovali hlavní vjezd na letiště. Ve výboru izraelského parlamentu, který příslušné reformy projednával, se mezitím podle agentury Reuters strhla hádka mezi poslanci.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, s nimiž v neděli přišla Česká televize, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.

Právní zástupce rodiny Tyrea Nicholse, který na začátku ledna zemřel v americkém Memphisu po brutálním zásahu policistů, vyzval Kongres k urychlenému přijetí policejní reformy. Blízcí 29letého muže ohledně toho v pátek telefonicky hovořili i s americkým prezidentem Joem Bidenem, napsal server BBC.

Desítka mládežnických organizací v sobotu odpoledne prošla Paříží na protest proti důchodové reformě, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Akce má podporu opoziční levicové strany Nepodrobená Francie (LFI). Demonstranti kritizují prodloužení věku odchodu do důchodu o dva roky na čtyřiašedesát let, obávají se poklesu počtu pracovních míst pro absolventy, píše stanice BFM TV.

Ve Francii se zastavily vlaky, uzavřely školy a narušena byla i práce v ropném průmyslu. Tisíce zaměstnanců v Paříži, Marseille, Toulouse, Nantes či Lyonu vyšly do ulic a stávkovaly kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala v Událostech, komentářích.

Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

Největší setkání papeže Františka s kardinály po dvou dnech skončilo. Za zavřenými dveřmi je ve Vatikánu seznamoval s první reformou Římské kurie za více než tři dekády. Změny ve fungování katolické církve se mohou týkat i pravidel volby nového papeže.

„Takhle už nemůžeme dál žít,“ řekl Michail Gorbačov své ženě Raise v předvečer zvolení generálním tajemníkem sovětské komunistické strany. Byl si vědom, že země naléhavě potřebuje reformy. Když se do nich ale pustil, musel čelit odporu konzervativních a radikálních sil zevnitř, nedostatečné podpoře zvenčí a následkům svých vlastních chyb. Jím započaté změny vedly k demokratizaci sovětské společnosti i k ukončení studené války. Zároveň ale způsobily, že Sovětský svaz se mu nakonec rozpadl pod rukama. Gorbačov zemřel ve věku 91 let po těžké nemoci 30. srpna 2022.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokračuje v sérii bilančních rozhovorů. Tentokrát navštívil ministerstvo školství, kde s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) hodnotil připravované změny ve vzdělávání, aktuální výzvy a plnění programového prohlášení. Mimo jiné uvedl, že resort je na příchod ukrajinských žáků dobře připraven a kvalita vzdělávání Čechů tím neutrpí. Ministerstvo podle Balaše spustí kampaň, která má zvýšit doposud malý zájem ukrajinských dětí o studium na českých středních školách.

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.