Reforma strana 5 z 5

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda veřejnosti představit v polovině května. Její obsah podle šéfa resortu cílí na udržitelný důchodový systém.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Každoroční připomínka obětí holocaustu stmeluje izraelskou společnost, myslí si blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. I když je tamní politická situace neklidná, nemyslí si, že izraelská společnost je rozdělenější než v jiných zemích. „Ta společnost má vlastně charakter mozaiky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Zástupci odborové konfederace a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pátek sešli kvůli plánovaným změnám v důchodovém systému. Předáci si stěžují na to, že s nimi šéf resortu práce o reformě penzí nejedná a k přípravě je nepřizval. Odbory chtějí mít svého zástupce v Jurečkově důchodové komisi, s čímž ministr nemá problém.

Česko v úterý navštíví izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. Se šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti) bude jednat o spolupráci, bezpečnosti či energetice. V pátečním avízu to uvedlo ministerstvo zahraničí. Naposled k bilaterálnímu jednání do Prahy dorazil šéf izraelské diplomacie v prosinci 2014.

Odboráři se v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Na pódiu se střídali vedle odborářů i politici opozičních hnutí a mimosněmovních stran. Jako první vystoupili šéf poslanců SPD Radim Fiala a předseda ČSSD Michal Šmarda. Mluvili o minimální penzi, inflaci či cenách potravin. Kritizovali vládu. Následovala šéfka komunistů Kateřina Konečná a lídr ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.

Francii v úterý zasáhlo desáté kolo stávek proti důchodové reformě, která zvyšuje věk odchodu do penze o dva roky. Protestující ráno přerušili železniční dopravu a zablokovali silnice u Rennes a Nantes. Stávky v přepravním, leteckém a energetickém sektoru dopadají na veřejnou infrastrukturu. Studenti některých univerzit se kvůli barikádám nemohli dostat do kampusů. V ulicích hlídkuje rekordních třináct tisíc policistů, z toho přes pět tisíc v Paříži. Demonstrace provázejí násilnosti od chvíle, kdy vláda protlačila zákon bez hlasování parlamentu.

Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem a lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem o dalším postupu v hledání kompromisu o odložené justiční reformě. Obě strany prezident vyzval, aby proces vyjednávání zahájily co nejdříve. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odvolal ministra obrany Joava Galanta, který v sobotu vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiérovu kancelář. Proti reformě, která v případě schválení podle kritiků omezí demokracii v zemi, protestují v Izraeli již řadu týdnů desítky tisíc lidí. Demonstranti v reakci na odvolání vyšli do ulic i v neděli. Netanjahu by kvůli dění v zemi v pondělí mohl ohlásit pozastavení reformy soudnictví. Pokud by tak učinil, ministr spravedlnosti Jariv Levin pohrozil demisí, píše deník The Times of Israel s odkazem na stanici Channel 12.

Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.

Prohlubující se vnitřní roztržka vyvolaná snahou prosadit v Izraeli reformu soudnictví představuje bezprostřední hrozbu pro bezpečnost země, řekl podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Joav Galant. Vyzval k zastavení kontroverzní reformy, proti níž se v Izraeli masově demonstruje.