Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
„Dohodáři“ asi budou muset zvýšit odvody na sociální pojistné, míní Jurečka
Jurečka uvedl, že počet lidí pracujících na dohodu, kteří neplatí pojistné na sociální zabezpečení, se razantně zvýšil během koronavirové pandemie. „Dneska máme přes šedesát miliard korun ročně, které se vyplácejí v dohodách, a jenom zhruba ze dvou miliard korun tohoto objemu je vypláceno pojistné. A ti lidé nebudou mít jednou důchody,“ uvedl ministr.
Jurečka má v úmyslu systém zpřehlednit a lidem sdělit, že pokud chtějí od státu něco očekávat k důchodu, měli by do systému „adekvátně férově“ odvádět sociální pojistné. „Kdybychom všichni v tomto státě byli dohodáři a tento stát měl fungovat na platbách od dohodářů, tak ten stát není financovatelný, skončí,“ dodal.
Ministr připustil, že nebude jednoduché dosáhnout dohody na důchodové reformě. Dosavadní schůzky se zástupci opozičních hnutí ANO a SPD ale ukázaly, že „je vůle se na těch podstatných věcech konstruktivně dohodnout“, uvedl Jurečka. Podle něj reforma musí nadále počítat s mezigenerační solidaritou a oceněním rodičovství.
Poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) potvrdil, že hnutí chce k reformě přistupovat konstruktivně. Chce například zvýhodnit daňovou podporu zaměstnavatelů přispívajících na sociální zabezpečení zaměstnanců, zlepšit prorodinnou politiku, nechce měnit parametry pro řádnou valorizaci penzí. S Jurečkou se shodl na tom, že reforma se nebude týkat lidí starších padesáti let.
Důchodová reforma
Jurečka tento týden uvedl, že se v rámci reformy nechystá zvýšit věkovou hranici pro odchod do penze z pětašedesáti na osmašedesát let, jak navrhují někteří experti. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese.
Důchod z veřejného systému tvoří v Česku kolem pětadevadesáti procent příjmu seniorů. Odvody na penze jsou výrazně nižší než výdaje, letos by deficit mohl činit kolem osmasedmdesáti miliard korun. Experti navrhují ke zmírnění zadlužení mimo jiné zpomalit valorizace, omezit počet předčasných důchodů a zvyšovat postupně dál penzijní věk. Život v Česku se prodlužuje a počet i podíl lidí nad pětašedesát let podle statistiků roste.
Loni měli muži naději na dožití 76,1 roku a ženy 81,9 roku. Lidí nad pětašedesát let žilo v zemi 2,2 milionu, tvořili jednadvacet procent obyvatel. Podle dřívějších plánů by člověk měl v penzi trávit zhruba čtvrtinu života. Povinná doba placení odvodů pro nárok na důchod trvá nyní pětatřicet let. Dříve do důchodu bez krácení částky mohou odcházet horníci a záchranáři.
