Reforma strana 3 z 5

ANO, dostane-li se k moci, je podle jeho místopředsedy Richarda Brabce připraveno zrušit změny v důchodech, které prosadila nynější vláda. Poslanec ODS Jiří Havránek je přesvědčen, že se silnější z dvojice opozičních hnutí staví tak důrazně proti reformě hlavně proto, že mění nastavení systému zavedené za vlády ANO. Koaliční a opoziční politici se neshodují ani v tom, zda spolu vůbec jednají o dalších chystaných změnách. Podle Brabce dostala opozice od ministerstva práce jen dotazník. Poslanci Brabec a Havránek hovořili o důchodových změnách a konsolidaci veřejných financí v Událostech, komentářích.

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (Socdem) o reformě penzí míní, že výrazně zhorší situaci současných i budoucích důchodců. Za deset let bude až čtvrtina penzistů pod hranicí příjmové chudoby, prohlásil v Událostech, komentářích. Podle členky Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské by se Česko v případě nečinnosti začalo velmi rychle a krutě zadlužovat. Ekonom Ivan Pilip říká, že reforma by měla v každém posílit vlastní zodpovědnost. Penze nemá být částkou, ze které se pohodlně žije, stát ji vyplácí, aby lidé neupadli do extrémní chudoby, sdělil.

V Izraeli neustávají demonstrace proti vládě Benjamina Netanjahua a jím prosazované justiční reformě. Jen v Tel Avivu se sobotního protestu údajně zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. V dalších městech demonstrovaly podle agentury DPA, která se odvolává na izraelská média, tisíce lidí.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

V Tel Avivu v sobotu vyšlo zhruba 150 tisíc lidí do ulic na protest proti vládní justiční reformě a další desítky tisíc lidí demonstrovaly v ostatních izraelských městech, napsal server The Times of Israel. Demonstrací se tak zúčastnilo výrazně více lidí než během předchozích protestů. Izraelský parlament se má příští týden vrátit k projednávání reformy, která má omezit pravomoci nejvyššího soudu a posílit vliv vlády na jeho personální obsazení.

Sedmadvacítka by měla podle španělského premiéra Pedra Sáncheze během předsednictví jeho země dokončit migrační reformu, a to navzdory negativním postojům Polska a Maďarska. Shodl se na tom v Madridu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Španělsko převzalo půlroční předsednictví v Evropské radě po Švédsku v sobotu. Mezi další Sánchezovy priority patří jasná podpora Ukrajiny nebo obnova evropského průmyslu.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Opoziční ANO a SPD neprosadily ve sněmovně návrhy na odmítnutí dohody o reformě migračních pravidel Evropské unie. Poslanci naopak na závěr středeční mimořádné schůze svolané z podnětu ANO přijali usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Debata trvala zhruba čtyři hodiny. Opoziční ANO i SPD kritizují to, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhované unijní změny odsouhlasil.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Desetitisíce Izraelců v sobotu večer po celém Izraeli opět protestovaly proti politice koaliční vlády Benjamina Netanjahua, v níž jsou i ultraortodoxní a krajně pravicové strany. Demonstranti dlouhodobě kritizují vládní plány na soudní reformu a viní vládu z nedostatečného postupu proti vlně násilí v arabském sektoru.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Státy Evropské unie se dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Po jednání ministrů vnitra členských zemí to oznámilo švédské předsednictví bloku a také eurokomisařka Ylva Johanssonová. Česko reformu podpořilo. Proti dohodě byly podle diplomatů jen Polsko a Maďarsko.

Penze by měly být s novým výpočtem po reformě ve vztahu ke mzdě nižší. Při stanovení výše důchodu by se měla započítávat menší část z výdělku než nyní, méně by se mohly zohledňovat i odpracované roky. O změnách ve čtvrtek jednal důchodový poradní tým ministra práce. Na vzorci se však zatím neshodl. Novinářům to po jednání oznámila náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, prozradil v rozhovoru pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

V Maďarsku sílí protesty kvůli změnám ve školství. Učitelé mají přijít o status státních zaměstnanců – a tím i o část výhod. Vláda mluví o nutných reformách, odbory naopak o trestu kvůli dlouhodobým nepokojům. V krajním případě hrozí výpověďmi už tisíce pedagogů.