Ukrajinská armáda hledá brance i v posilovnách. Nábor nových vojáků dál brzdí korupce

3 minuty
Události: Korupce kolem odvodů na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Kyjev řeší problém s nedostatkem vojáků. Většina Ukrajinců ochotných bojovat už narukovala a armáda těžko shání další. Úřady proto chtějí přijít s reformou, která má nábor zjednodušit. Odvody ale pořád trápí silná korupce, kdy se vojáci snaží z branné povinnosti vykoupit, informuje z Ukrajiny zpravodaj ČT Jan Řápek.

Zástupci ukrajinských odvodových komisí často hledají brance v terénu. Předvolání rozdávají na horách nebo v posilovnách. „Teď není situace odvodů tak dobrá, jako byla loni v únoru a březnu. Protože tehdy se hodně hlásili dobrovolníci, kteří se rozhodli bojovat,“ hodnotí vojenský analytik Ivan Stupak z nevládní organizace Ukraine Institute for the Future.

Odvody navíc nejsou centralizované, řeší je jednotlivé oblasti. Největším problémem ale podle Stupaka zůstává korupce. Řada lidí se z branné povinnosti vykoupila. Zemi podle BBC opustilo na dvacet tisíc mužů. „Cena se pohybuje od čtyř do patnácti tisíc dolarů za osobu,“ podotkl Stupak.

Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu v létě ohlásil změny, kdy do vedení komisí dosadil bývalé vojáky. Výsledky ale zatím nejsou viditelné a v zemi navíc přibývá padlých. Podle Spojených států už v bojích zemřelo nejméně sedmdesát tisíc ukrajinských vojáků, dalších více než sto tisíc je zraněných. I ti, kteří zůstávají na frontě, jsou často vyčerpaní.

Na frontu se proto pravidelněji vrací i poranění muži jako třeba Andrij, který má za sebou už pět operací. Na klinice mu ani nestihli odstranit stehy. „Můžeme plnit úkoly, ale máme v dokumentech napsáno: nevhodné pro vysoce mobilní skupiny. Jde třeba o výsadkové síly, námořní pěchotu,“ konstatoval voják.

Mobilizace v souladu se zákonem

Ukrajinské vedení proto mluví o reformě. Povinnou vojenskou službu by například mohl nahradit intenzivní výcvik občanů v branném věku. Spekulovalo se i o zapojení soukromých společností do náborů, to však úřady odmítají.

„Posilujeme kontrolu, aby nikdo neporušoval zákon a mobilizace probíhala zákonným způsobem. Nebudeme porušovat žádná lidská práva,“ zdůraznil šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.

Podle analytiků je také důležité, aby se odvedení muži lépe nasazovali do rolí odpovídajících jejich dovednostem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 17 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...