Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců. Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.
Izraelský nejvyšší soud řeší, zda dovolí omezení svých pravomocí. Zemi hrozí ústavní krize
Nejvyšší soud začal projednávat stížnost proti zákonu, jenž omezuje jednu z pravomocí této instituce – rušit rozhodnutí vlády se zdůvodněním, že jsou nepřiměřená. Soudci v minulosti používali právní normu o přiměřenosti, aby zabránili vládním rozhodnutím, která byla považována za nesolidní nebo zkorumpovaná, píše AP.
Fakticky tak soudci nejvyššího soudu rozhodují o tom, zda přijmou omezení svých pravomocí.
„Už během prvních hodin bylo zaznamenáno mnoho poměrně zásadních výroků i ze strany soudců. Ti v posledních devíti měsících spíše mlčeli a nyní oficiálně hovoří. Například předsedkyně nejvyššího soudu konstatovala, že zrušení doktríny přiměřenosti je věcí, ve které by Izrael šel proti trendu západních zemí. Jiní soudci zase napomínali zástupce vlády, aby mluvil k věci a nepoužíval politická prohlášení,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Během dopoledního přelíčení podle Borka rovněž zaznělo, že věc není možné bagatelizovat, protože se jedná o zásadní rozhodnutí. „To je přínos dneška, že máme jasněji ohledně smýšlení soudců nejvyššího soudu. Z toho někteří vyvozují, že nejvyšší soud nevylučuje možnost, že půjde do tak radikálního rozhodnutí, že opravdu smete tuto legislativu ze stolu,“ konstatoval Borek.
Zpravodaj ČT David Borek ke kontroverzní reformě justice v Izraeli (zdroj: ČT24)
V takovém případě hrozí v Izraeli ústavní krize, míní zpravodaj. „Je otázka, jestli vláda bude respektovat takové rozhodnutí. Zároveň hrozí politická krize, protože uvnitř vlády jsou politické síly napravo od Likudu, které považují soudní reformu za naprosto zásadní a odmítají jakékoli její naředění,“ upozornil Borek.
Sekulární střední třída v čele protestů
Odpůrci změn mluví o obrovské hrozbě pro izraelskou demokracii. Prosazovaná reforma soudnictví rozhněvala Izraelce napříč mnoha společenskými vrstvami a přivedla statisíce lidí do ulic, kde se už 36 týdnů koná jeden protestní pochod za druhým.
Demonstranti pocházejí hlavně ze sekulární střední třídy. Emigrací pohrozili také někteří přední podnikatelé v oblasti nových technologií a zřejmě nejpřekvapivějším se stal protest tisíců rezervistů izraelské armády, kteří oznámili, že se kvůli reformě odmítnou hlásit do služby.
Netanjahuovi stoupenci jsou spíše chudší, více věřící a mnozí žijí v židovských osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu nebo v odlehlých venkovských oblastech. Mnoho z přívrženců premiéra jsou mizrachim, tedy Židé s původem na Blízkém východě, kteří vyjádřili nelibost vůči tomu, co označují za „elitářskou třídu“ aškenázských neboli evropských Židů.
V červenci schválený zákon byl přijat jako novela takzvaného základního zákona, což je zvláštní právní předpis, který slouží jako jakási ústava, jelikož Izrael psanou ústavu nemá. Soud dosud nikdy žádný „základní zákon“ nezrušil, ale tvrdí, že má právo tak učinit. Vláda naopak tvrdí, že nikoliv.
Politici chtějí mít poslední slovo
Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta reformy soudnictví, před úterním slyšením uvedl, že soud nemá pravomoc vládou přijatý zákon zrušit. „Je to smrtící rána demokracii a postavení Knesetu,“ prohlásil a trval na tom, že konečné slovo při schvalování zákonů by měli mít zákonodárci zvolení veřejností.
Mezi navrhovateli, kteří žádají soud, aby zákon zrušil, je i několik skupin, jež se zasazují o lidská práva a řádnou správu věcí veřejných.
„Musíme si uvědomit, že demokracie už neumírají za jediný den,“ řekla Susie Navotová z Izraelského demokratického institutu. „Demokracie umírají pomalu, krok za krokem, zákon za zákonem. A proto bychom měli být ohledně tohoto druhu justiční revize velmi opatrní,“ dodala.