TÉMA

Kreml

Kolář by teď velvyslance do Moskvy neposílal. Ruské vlivové operace označil za „nebezpečnou zbraň“

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.
včera|

Mladý šatnář před terorem v Moskvě zachránil přes sto lidí. Podezřelí se u soudu objevili zbití a zkrvavení

Tisícům návštěvníků koncertu pomohla včasná reakce záchranných složek i jeden odvážný čin. Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes pět tisíc lidí. Více než stovku lidí vyvedl zadním vchodem patnáctiletý šatnář Islam Chalilov. Útok spáchali islamisté, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem.
25. 3. 2024Aktualizováno25. 3. 2024, 21:49|

Rusko drží státní smutek za oběti střelby na předměstí Moskvy, soud obvinil čtyři lidi z terorismu

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.
24. 3. 2024Aktualizováno24. 3. 2024, 23:36|

Putin nerespektuje mezinárodní řád, soudí Kolář. Jeho zahraniční politika bude jako šachy, předpovídá Kobza

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.
19. 3. 2024|

Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.
18. 3. 2024|

Protikremelské oddíly chtějí útoky v Rusku upozornit také na nelegitimní Putinovy „volby“

Ozbrojené oddíly tvořené ruskými dobrovolníky a bojující na straně Ukrajiny po úterním průniku do ruské Kurské a Bělgorodské oblasti zřejmě nadále drží pozice v tamních vesnicích a údajně zlikvidovaly řadu vojáků a kusů techniky nepřítele. Oddíly také tvrdí, že podniknou údery na vojenské pozice ve městech Bělgorod a Kursk. Zdá se, že někteří bojovníci používají mimo jiné útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká zbrojovka. K velkým útokům ruských odpůrců Kremlu na ruské pohraničí došlo již loni v květnu.
13. 3. 2024|

Papež nevyzýval ke kapitulaci Ukrajiny, tvrdí Vatikán. Kyjev Františkova slova ostře kritizoval

Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit „bílou vlajku“. Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se v neděli ostře vymezil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
10. 3. 2024Aktualizováno10. 3. 2024, 22:07|

Putin šéfuje zločinecké organizaci, sankce ho neporazí, řekla Navalná europoslancům

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.
28. 2. 2024Aktualizováno28. 2. 2024, 15:04|

„Lidé, kteří tu žijí, chtějí evropské životy,“ prohlásil Navalnyj v dosud nezveřejněném rozhovoru

Zesnulý ruský opozičník Alexej Navalnyj mluvil často o lepší budoucnosti pro svou zemi. To zopakoval i v dosud nezveřejněném rozhovoru z roku 2020. Slova nejhlasitějšího kritika Kremlu z interview pořízeného původně pro filmový dokument teď opět citují světová média – těsně předtím, než se s ním naposledy rozloučí jeho blízcí.
27. 2. 2024|

Vojáky na Ukrajinu nepošleme, uvedli Scholz, Duda, Biden i Stoltenberg

Účastníci pondělní pařížské konference zabývající se další pomocí Ukrajině se shodli, že členské státy Evropské unie nebo Severoatlantická aliance žádné vojáky do Ruskem napadené země nevyšlou. V úterý to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. K vyslání vojáků NATO na Ukrajinu se později odmítavě vyjádřili také polský prezident, americký prezident i generální tajemník Aliance. Stejný názor vyjádřili i premiéři zemí V4. Naopak Litva nevyloučila, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci.
27. 2. 2024Aktualizováno27. 2. 2024, 19:57|

Rodina dostane Navalného tělo až po „volbách“, ale možná nikdy, zvažují ruské úřady. Jeho pohřeb by mohl přerůst v protesty

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.
20. 2. 2024Aktualizováno20. 2. 2024, 17:41|

Rusko se proměnilo v násilnický stát, zodpovědný je Putin, reaguje svět na Navalného smrt

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.
16. 2. 2024Aktualizováno16. 2. 2024, 20:31|

Navalnyj zemřel, oznámila ruská vězeňská služba

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.
16. 2. 2024Aktualizováno16. 2. 2024, 20:30|

Němcov, Politkovská, teď Navalnyj. Smrt či otrava zastihly už mnoho Putinových odpůrců

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.
16. 2. 2024|

Vláda potvrdila zmrazení desítek nemovitostí ve vlastnictví Ruska

Vláda potvrdila zmrazení zhruba sedmdesáti nemovitostí, které v Česku vlastní Ruská federace. Vyplývá to z usnesení, na které v odpovědi pro ČT odkázal mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Kabinet na konci ledna zamítl námitku podniku pro správu ruského majetku v zahraničí, který si stěžoval na zařazení na český sankční seznam. Ministři o případu jednali v utajovaném režimu, odůvodnění tak není známé. Vláda zmrazila ruský majetek loni v listopadu. Kreml vzkázal, že krok odmítá a zvažuje odpověď.
16. 2. 2024|

Odpůrce války Naděždin se nemůže ucházet o ruské prezidentství. Volební komise ho nezaregistruje

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.
8. 2. 2024Aktualizováno8. 2. 2024, 11:15|

Ruská kapela kritizující válku unikla deportaci z Thajska do Moskvy. Kremlu nepohodlní umělci čelí v zahraničí zastrašování

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.
1. 2. 2024|

Zříceným letounem u Bělgorodu měli původně cestovat ruští představitelé, tvrdí ukrajinská rozvědka

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
25. 1. 2024Aktualizováno25. 1. 2024, 18:24|

Migranti jako zbraň. Podle finské rozvědky se Rusko snaží uprchlíky verbovat ke špionáži

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.
18. 1. 2024|

Kreml označuje lidi nepohodlné režimu jako zahraniční agenty. Jejich seznam roste

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.
9. 1. 2024|

V Rusku stoupl počet politických vězňů. Opozice je podporuje psaním dopisů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.
6. 1. 2024|

Putin chce dál vládnout, jinak by se vystavil nebezpečí, říká komentátor Dvořák

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.
13. 12. 2023|

Česko zmrazilo majetek ruského podniku spravujícího nemovitosti. Nezůstane to bez odpovědi, vzkázala Moskva

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.
16. 11. 2023Aktualizováno16. 11. 2023, 17:07|

Ruské agentury stáhly zprávu o přeskupování u Dněpru. Ukrajinci za řekou postoupili, tvrdí americký institut

Ruské tiskové agentury v pondělí informovaly o přeskupování sil okupantů na východním břehu ukrajinského Dněpru a jejich přesunu k výhodnějším pozicím, během několika minut ale zprávu stáhly. Upozornil na to portál Meduza. Agentura RBK posléze na sociální síti Telegram uvedla, že ruské ministerstvo obrany vnímá rozšíření zprávy o přesunu sil jako provokaci. Americký Institut pro studium války (ISW) během neděle přitom informoval, že ukrajinské síly v obci Krynky na východním břehu Dněpru postoupily.
13. 11. 2023|