Sankce

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

Izrael volá po zpřísnění mezinárodních sankcí proti Íránu, hlavně v oblasti vývoje raketových projektů. Spojené státy už nová opatření plánují, jednat o nich má Kongres. Západní spojenci zároveň odrazují židovský stát od vojenské odpovědi na útok Íránu. Útok Kábulu z noci na neděli ovšem vystavil zvýšenému riziku beduínské obyvatele.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Strojírenská společnost ČKD Blansko na sebe podala insolvenční návrh. Dluží přes tři sta milionů korun. Jediným akcionářem této tradiční firmy je ruská společnost. Výroba turbín pro vodní elektrárny tam tak pravděpodobně úplně skončí. Někteří zaměstnanci by mohli najít uplatnění v ostatních provozech, které se nacházejí v areálu Závody ČKD Blansko.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, informoval generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Svoboda reagoval slovy, že Hladík utíká od propadu preferencí vymýšlením pseudokauz.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Úterý 2. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny finančních úřadů jsou stejně jako celý minulý týden otevřeny od 8:00 do 17:00. Kdo podává přiznání elektronicky, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním přiznání o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta. Mluvčí Finančního úřadu pro hlavní město Praha Miroslava Bardonková upozornila mimo jiné na nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání – zejména na špatný formát a scházející podpis.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Klíčový zdroj, kterým Rusko financuje válečnou mašinerii, je prodej nerostného bohatství. Západ po invazi Kremlu na Ukrajinu proto omezil dovoz ruské ropy a uvalil na ni cenový strop. Experti ale upozorňují na díry, které Rusku umožňují sankce obcházet.

Bílý dům před druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes pět set nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech“ pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení. Také členské státy EU v pátek definitivně schválily svůj třináctý balík sankcí proti Rusku.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Během dvou let od začátku zavádění protiruských sankcí vydalo Česko téměř dvě stě výjimek. Jde zejména o dodavatele v oblasti jaderné energetiky. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar. Hodnota zmrazeného majetku se podle něj pohybuje kolem 10 miliard korun.

Za poslední tři roky odešlo z „ostrova svobody“ do „země svobodných“ půl milionu Kubánců, tedy pět procent populace. Emigrovali do USA kvůli politické nesvobodě i vleklé ekonomické krizi či vysoké inflaci. Výpadky proudu kvůli nedostatku paliva jsou na denním pořádku. Komunistické vedení teď vyměnilo část vlády a ředitele Centrální banky.

Státy EU se shodly na pravidlech, která otevírají cestu k využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Ta by měla být součástí třináctého unijního sankčního balíčku. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. To a další střediska budou muset dodržovat omezení.

České úřady prověřují majetek ruského podnikatele Felixe Ikonnikova. Podle zjištění Reportérů ČT patřil k účastníkům pyramidové hry, která připravila lidi o stovky milionů korun a z výtěžku financovala Ruskem koordinované síly na východě Ukrajiny. V Česku Ikonnikov vlastní nemovitosti.

Teplický okresní soud uložil peněžitý trest a zákaz činnosti ruskému podnikateli, který čelí obžalobě z obcházení sankcí. Podle trestního příkazu by muž také přišel o více než tři miliony korun obstavených na účtu. Rus proti verdiktu podal odpor, případ se proto bude řešit v hlavním líčení. ČT to řekla mluvčí soudu Lenka Pavlasová. Obviněný se podle policie pokusil přes Bělorusko vyvézt do Ruska tři luxusní auta.

Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.