Alexej Navalnyj

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Přijít hlasovat v prezidentských „volbách“ v Rusku v neděli 17. března přesně v pravé poledne – tak má vypadat protest Rusů, kterým se nelíbí politika současného vládce Vladimira Putina a ruská invaze na Ukrajinu. Akci před svou smrtí z vězení podpořil vůdce opozice Alexej Navalnyj.

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka zemřelého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovala a v úterý v Litvě provedla Moskva. Informovala o tom podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování. Její šéf Renatas Požela v úterý řekl, že se zaměřují na několik možných verzí.

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.

Když se v Rusku dostal k moci Vladimir Putin, byla to naděje, protože dokonale předstíral, že mu jde o vytvoření demokratického státu, uvedl v pořadu Interview ČT24 historik a publicista Alexej Kelin. Za více než dvacet let pak v Rusku vybudoval systém, i za pomoci naivního Západu, v němž se opevnil a kde platí jen síla a násilí, podotýká historik. Kelin v pořadu také hovořil o ruské propagandě a nedostatečné reakci západních zemí na ni.

Významný kritik Kremlu a ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě. Předtím se blízcí se zesnulým naposledy rozloučili při krátké komorní pietě v chrámu Ikony Matky Boží ve čtvrti Marjino na jihovýchodě Moskvy. U chrámu i u hřbitova se shromáždily tisíce lidí. Navzdory varování Kremlu, že jakákoliv opoziční shromáždění budou potlačena, dav před kostelem skandoval hesla „Ne válce“ nebo „Putin je vrah“. V několika městech Ruska byly na pietních akcích zadrženy desítky lidí. Navalnyj zemřel podle ruských úřadů minulý měsíc v trestanecké kolonii na Sibiři.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Zesnulý ruský opozičník Alexej Navalnyj mluvil často o lepší budoucnosti pro svou zemi. To zopakoval i v dosud nezveřejněném rozhovoru z roku 2020. Slova nejhlasitějšího kritika Kremlu z interview pořízeného původně pro filmový dokument teď opět citují světová média – těsně předtím, než se s ním naposledy rozloučí jeho blízcí.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že ruský opozičník Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem přirozenou smrtí. Navalného rodina a spolupracovníci přičítají vinu za jeho smrt šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Sedmačtyřicetiletý Navalnyj zemřel 16. února, jeho tělo vydaly ruské úřady rodině až tuto sobotu.

Ruské úřady předaly tělo ruského opozičního představitele Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile Navalné. Podle serveru Meduza to oznámila Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Předák ruské opozice podle tvrzení vězeňské správy zemřel ve vězeňském zařízení už v pátek 16. února. Rodina se od té doby domáhala jeho těla, aby ho mohla pohřbít. V sobotu k vydání znovu důrazně vyzvala Navalného manželka Julija.

Bílý dům před druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes pět set nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech“ pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení. Také členské státy EU v pátek definitivně schválily svůj třináctý balík sankcí proti Rusku.

Oznámení ruských úřadů o smrti opozičního lídra Alexeje Navalného v době začátku mnichovské bezpečnostní konference představuje vzkaz, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 ruský opozičník a bojovník za lidská práva Garri Kasparov. Šéf Kremlu Vladimir Putin podle něj chce demonstrovat sílu a lhostejnost. Navalnyj věřil, že se věci v Rusku mohou změnit a jeho vražda ukazuje, že jakékoliv očekávání změny v této zemi je marné, zdůraznil Kasparov.

Matka ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel v pátek za nejasných okolností ve vězení za polárním kruhem, podle agentury Reuters uvedla, že jí úřady konečně ukázaly synovo tělo. Prý ale chtějí, aby ho pochovala tajně, bez obřadu, a vyhrožovaly jí, že pokud nebude souhlasit, může se s Navalného tělem něco přihodit. Vyšetřovatel jí řekl, že čas není na její straně a tělo podléhá rozkladu, dodala Ljudmila Navalná.

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, obvinila z manželovy smrti ruského vůdce Vladimira Putina. Ve videovzkazu uvedla, že chce pokračovat v práci svého muže a bojovat za svobodné Rusko. Putin podle ní Navalného zabil, protože „ho nedokázal zlomit“, a přislíbila, že brzy společně s manželovými spolupracovníky promluví o konkrétní příčině, proč se ho šéf Kremlu rozhodl odstranit. Matce Navalného ruští představitelé údajně odepřeli přístup do márnice, kde je údajně uložené jeho tělo.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

O současném Rusku lze nyní otevřeně mluvit jako o totalitě, reagoval na úmrtí opozičníka Alexeje Navalného český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Postavit se Putinově režimu ale musí samotní Rusové, zdůraznil šéf diplomacie v pořadu Události, komentáře. Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N byl Navalnyj velký pragmatik a rozený lídr, nebyl však klasický demokrat-liberál. Za cíl si kladl hlavně vymýtit korupci a reformovat Rusko.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.