Vít Rakušan

Premiér Andrej Babiš (ANO) k pátku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie, napsal na sociální síti X. Míní, že dostál nárokům práva pro střet zájmů. Opoziční představitelé jsou přesvědčení o opaku.

Kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nechtěl konkretizovat témata schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl. Hrad odpoledne uvedl, že hlava státu s kandidátem řešila přístup Česka k ochraně přírody, vody a půdy i tematiku klimatické změny. Pavel Červeného v pondělí jmenuje ministrem. Nepojí se s ním kontroverze jako s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), dodal dříve prezident.

Místopředseda opozičního hnutí STAN a exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček se pravděpodobně stane novým předsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vlček dostal ve čtvrtek ve druhém kole tajných voleb hlasy sedmnácti z devatenácti přítomných členů výboru. Vlček nahradí v čele výboru stranického kolegu Jana Papajanovského, pokud výsledek volby v březnu potvrdí i sněmovna jako celek. Do čela bezpečnostního výboru míří bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) je pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných patnáct let. Zároveň chce zvýšit trestní sazby u trestných činů, kterých se v Česku nejčastěji dopouštějí cizinci, a odstrašit je tím od jejich dalšího páchání, uvedl ve středu. Na tiskové konferenci k prioritám resortu zmínil také personální stabilizaci bezpečnostních sborů či komplexní novelu cizinecké legislativy.

Poslanecká sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru zřejmě nevydá premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor nedoporučil plénu ani vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí SPD. Stanovisko výboru ovšem pro poslance, kteří by o soudní žádosti mohli rozhodovat 5. března, není závazné.

Novým kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Náhradního uchazeče Motoristé navrhují poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka mimo jiné kvůli některým jeho postojům a výrokům. Turek zůstává vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Pavel už nominaci Červeného obdržel, plánuje s ním osobní setkání. Nového kandidáta Motoristů na MŽP opozice přes výhrady vítá, čas ale podle ní ukáže.

Motoristé navrhnou nového kandidáta na ministra životního prostředí (MŽP). Jméno uchazeče oznámí premiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne po jednání vlády. Opozice je přesvědčená o tom, že resort si zaslouží kvalitního kandidáta. Doufá, že to bude někdo, kdo nezpochybňuje vědecké názory a bude pracovat pro lidi. Zástupci koalice rozdělení úřadů vítají, vést dva různé resorty dlouhodobě by mohl být podle některých problém. Funkci ministra životního prostředí dočasně zastává šéf Motoristů Petr Macinka, který má na starosti i diplomacii.

Motoristé představí jiného kandidáta na ministra životního prostředí, oznámil jejich dosavadní uchazeč Filip Turek (za Motoristy). Zároveň ve videu na instagramu řekl, že na resortu by působil po boku tohoto nominanta a že dotyčný „bude dělat na ministerstvu to, co mi na očích uvidí“. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že je informován o novém kandidátovi. Jméno má být známo v pondělí.

Sobotní debatu ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o demokratičnosti Evropské unie s jeho polským protějškem Radoslawem Sikorským na Mnichovské bezpečnostní konferenci označili zástupci opozice za ostudu a trapas. V debatě se Macinka střetl také s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou. Za českého ministra se postavili šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Macinka podle serveru iROZHLAS.cz uvedl, že šlo o jednu z nejživějších panelových diskusí na konferenci.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.

Rozepře v Poslanecké sněmovně panují kolem volby místopředsedy dolní komory. O tuto funkci se uchází šéf hnutí STAN Vít Rakušan, koalice jej však dosud nepodpořila. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by hnutí mělo navrhnout jiného kandidáta, zmínil údajné zapojení v kauze Dozimetr. S jiným kandidátem nepřijdeme, prohlásila místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Hovoří o naschválech ze strany koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan nechápe počínání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vůči prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu v úterý zveřejnila Macinkovy vzkazy kvůli Pavlově odmítání jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Bývalý ministr se proto nebojí použit slovo vydírání a obhajuje prezidentovo jednání. Rakušan byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaného Barborou Kroužkovou.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.