Zahraniční politika

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to na sociální síti k rozhodnutí kabinetu neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Babiše za toto odmítnutí kritizovali zástupci opozičních stran, Vystrčil přislíbil vyjádření příští týden.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro cestu na Tchaj-wan, upozornil server Blesk.cz. Premiér podle něj nesouhlas zdůvodnil odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Pekingu. Informaci o neposkytnutí letadla následně ČT potvrdil Vystrčil. Babiš v neděli dopoledne uvedl, že vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má v programovém prohlášení zlepšení vztahů se Slovenskem, což už naplnila, míní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf české diplomacie se tak vyjádřil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „Existuje řada oblastí, ve kterých se nám vyplatí spolupracovat, (…) teď je nejpalčivější energetická otázka,“ uvedl ministr, podle něhož chce vláda mít dobré vztahy se Slovenskem. Macinka zkritizoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), který se podle něj choval k sousední zemi nepřátelsky. Tamní vláda vzešla dle ministra zahraničí ze svobodných voleb, Česko proto nemá právo říkat slovenským představitelům, s kým se mají, či nemají stýkat – tedy například s ruskými protějšky. „Hodnotová politika skončila v České republice 4. října 2025, kdy byly volby, a hodnotová politika Petra Fialy tyto volby totálně projela,“ prohlásil mimo jiné Macinka.

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.

Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že prezident Petr Pavel zveřejnil zprávy, které mu nepřímo poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Připadá mi fér, když takto někdo prezidentovi vyhrožuje přes poradce, (…) že prezident (…) s tím veřejnost seznámí,“ uvedl opoziční politik v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Havel připustil, že vládní „stoosmička“ je pevná, přesto však snahu opozice o konec kabinetu nevidí jako zbytečnou. Parlamentní opozice podle něj zareagovala na kontroverzní zprávy adekvátně. „Občanská společnost, která je v Česku zdravá, (...) v neděli zaplnila dvě velká náměstí v Praze a další po celé republice,“ připomněl předseda TOP 09 demonstrace na Pavlovu podporu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že s prezidentem Petrem Pavlem bude jednat o zahraniční politice sám. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Babiš ve středu také řekl, že prezident Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí nikdy nejmenuje. Hrad později uvedl, že prezident je připraven jmenovat nového šéfa resortu a čeká na návrh Babiše. Podle Hradu se Pavel s premiérem shodli také na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) míní, že Pavel nejmenoval Turka kvůli subjektivnímu hodnotovému soudu.

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.

Chování ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) je projevem politické nezralosti a arogance, které nemají v porevolučních dějinách obdoby. Macinka by měl zvážit setrvání ve vládě. V České televizi to řekl prezidentův poradce a bývalý diplomat Michael Žantovský. Reagoval tak na informace prezidenta Petra Pavla o textových zprávách, které mu doručil prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře Macinka. Prezident považuje textové zprávy za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Politologové nepředpokládají konec koalice.

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice na Pražském hradě se podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) může odehrát jindy. Prezident Petr Pavel ji v pondělí zrušil, neboť někteří účastníci kvůli jednání vlády termín nedodrželi. Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) ale uvedl, že takové setkání se plánuje dlouho dopředu a pozvaní politici včetně premiéra mohou v těchto případech zasedání kabinetu dočasně opustit. Oba o tématu mluvili v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Prezident Petr Pavel zrušil na pondělí plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas, uvedl Hrad. Předseda sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura už dříve předtím zmínil, že pro celou vládní koalici ANO, SPD a Motoristů je nepřijatelný návrh společné deklarace, který před jednáním činitelů Hrad připravil. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však dostali účastníci schůzky jen teze k připomínkování, žádnou deklaraci.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.