Polsko

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.

Bělorusko propustilo z vězení opozičního novináře Andreje Pačobuta, je jedním z deseti vězňů, které si v úterý Minsk a Varšava vyměnily, informovala agentura Reuters. Varšava v rámci této výměny podle agentury AFP propustila mimo jiné ruského archeologa Alexandra Buťagina, jehož vydání po Polsku žádala Ukrajina, která ho viní z ničení kulturního dědictví kvůli provádění vykopávek na Ruskem okupovaném Krymu.

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Nejvíce obětí měl útok na Dnipro na jihovýchodě země, kde zemřelo osm lidí a dalších 49 bylo zraněno, informoval lídr Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti útok zabil dva lidi a sedm utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters s odvoláním na úřady.

Pravděpodobný maďarský premiér Péter Magyar se chystá na převzetí moci v zemi. Jeho Tisza si zajistila v parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Novinář a spisovatel Arpád Soltész očekává zřejmě plynulé odevzdání moci dlouho vládnoucí strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána. Ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová připomněla Magyarovo zapojení do získání zmrazených eurofondů. Pro Evropskou unii (EU) je změna na maďarském premiérském postu pozitivní, dodal komentátor Deníku.cz Luboš Palata. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Téma sexuálních útoků a znásilňování obětí omámených drogami a léky dál rezonuje. Navazuje na nechvalně proslulou kauzu z Francie – Gisèle Pelicotovou dlouhá léta znásilňovali cizí muži pozvaní jejím vlastním manželem. Rozsáhlá investigace americké stanice CNN odhalila, že jde o globální fenomén. Do vyšetřování se už v mnoha případech zapojila policie.

Nejsilnější polská opoziční strana Právo a spravedlnost je v problémech – uskupení klesají preference. Aktuálně by ji volilo 23 procent lidí a vládu by musela skládat s podporou krajní pravice. Strana se navíc potýká i s vnitrostranickým bojem.

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Francie a Polsko si plánují vyměňovat informace a pořádat společná cvičení v programu pokročilého jaderného odstrašování, uvedl po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem v Gdaňsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Současně vyzval Spojené státy a Írán k uklidnění napjaté situace v Hormuzském průlivu, kterou označil za chybu obou znesvářených stran.

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Česká republika by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla zapojit do iniciativy celoevropského jaderného odstrašení, kterou počátkem března nastínil francouzský prezident Emmanuel Macron. Babiš to v neděli uvedl na sociální síti bez bližšího upřesnění, jakou formu by toto zapojení mělo mít. Podle premiéra je Francie pro Česko ideálním spojencem. Dosavadní reakce představitelů vládních stran na tuto iniciativu byly spíš rezervované.

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby Američanku obviněnou v případu březnového žhářského útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Už dříve poslal tento soud do vazby pět jiných obviněných. Ženu zadržela na Slovensku tamní policie v březnu. Slovenští policisté ji českým kolegům předali ve čtvrtek.

Polsko zaznamenalo výrazný pokles počtu nelegálního překročení hranice. Úřady zadržely až o 96 procent migrantů méně než před čtyřmi roky. Běžence podle Varšavy k hranicím posílá ruský a běloruský režim s cílem destabilizovat státy Evropské unie. Polsko přitom stále buduje ještě silnější bariéry a další opatření.

Rusko v noci na pátek vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou střelu a 172 dronů, ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 147 z nich. Ruské údery zasáhly Oděskou či Dněpropetrovskou oblast, kde zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni. Cizí dron zaznamenalo také Rumunsko, a to nedaleko ukrajinské hranice. Rusko tvrdí, že sestřelilo 62 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.

Američanka zadržená na Slovensku v souvislosti s požárem haly pardubické zbrojovky byla ve čtvrtek předána do Česka, uvedla Policie ČR na sociálních sítích. ČT již dříve potvrdil mluvčí okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac, že se tak stane. Žena před dvěma dny s vydáním souhlasila. Krajský soud v Bratislavě ji nejprve poslal po jejím zadržení na Slovensku do předběžné vazby. Pardubický soud pak zřejmě bude rozhodovat o uvalení vazby v Česku, dosud v případu poslal do vazby pět lidí.

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.