Polsko

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.

Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP už dříve během dne propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se postupně přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.

V Polsku se zvyšuje počet vojenských středních škol – země i kvůli bezpečnosti investuje do vojenského vzdělávání mládeže. V nadcházejícím školním roce chce ministerstvo obrany otevřít přes šest set tříd zaměřených na brannou přípravu. Na těchto specializovaných školách mohou žáci po většinu týdne chodit do školy v běžném oblečení. V úterý a čtvrtek ale mezi předměty hraje prim branná výchova, studenti trénují taktické situace, disciplínu i různé dovednosti. Například na čtyřletém lyceu probíhá kromě vojenské přípravy i všeobecná výuka nebo výchova budoucích zdravotníků.