Zdravotnictví

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Vládní hnutí SPD chce upravit Národní očkovací strategii. Ministerstvo zdravotnictví bude nadále doporučovat jak povinná, tak nepovinná očkování, stát ale plánuje omezit financování kampaní na podporu proočkovanosti. O podobě strategie debatovali hosté pořadu Nedělní debata – místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD), epidemiolog Roman Prymula a předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Moderoval Martin Řezníček.

V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady lékaři testují novou technologii, díky níž při ošetření zúžených cév nebo poruch srdečního rytmu nemusí pacienty ozařovat v takové míře jako dosud. Studii nyní vědci vyhodnocují. Pokud se metoda osvědčí, mohli by ji lékaři na dalších klinikách využívat během několika let – s menší radiační zátěží a kvalitnějšími obrazy.

Porodní asistentky získávají stále širší kompetence a větší samostatnost, zejména při vedení porodů i návštěvách žen v šestinedělí doma. Podle ministerstva zdravotnictví i samotných zařízení je cílem přiblížit praxi evropským standardům a zároveň ženy více podpořit. V Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí jich pracuje až 170. Jedna z nich, Simona Panochová, zvládne během jediného dne asistovat u císařského řezu, pečovat o rodičku po porodu i přijímat další ženy na sál.

Zhruba dva tisíce pacientů využívají takzvanou WC kartu, která jim může pomoct s využitím toalet. Vyplývá to z údajů organizace Pacienti IBD, která sdružuje nemocné s chronickými střevními záněty – například Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. O kartu mohou žádat také stomici, lidé s inkontinencí nebo pacienti po operacích. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku takových lidí více než 110 tisíc.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakazuje uvádět na trh tři druhy kojenecké výživy, ve kterých testy odhalily zdraví nebezpečný toxin cereulid. Ve výživách zjistila inspekce nadlimitní obsah této látky už dříve během letošního roku. Jde o šarži 3418 kojenecké výživy v prášku značky Happy Mimi, dále o počáteční mléko značky Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1 a o počáteční mléko Nutrilon ADVANCED GOOD NIGHT 1.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Německá populace stárne a stagnující ekonomika vytváří dodatečný tlak na veřejné finance. Země tak podniká kroky pro zásadní reformu důchodů, zdravotnictví i daní. Podstatné je určení věku odchodu do důchodu. Pokud se změny podaří prosadit, spolková republika se podle analytiků promění víc než za posledních deset let.

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.

Evropská resuscitační rada vydala nová evropská doporučení pro lidi vyškolené v poskytování první pomoci. Ta kladou důraz na jednodušší a rychlejší pomoc v laických podmínkách. Zdůrazňují včasné volání záchranné služby, zahájení srdeční masáže a použití externího defibrilátoru. Školitelé je postupně zavádějí do kurzů.

Spotřeba léků v Česku roste. Lékárníci ročně vydají přes 260 milionů balení. Ta, která projdou nebo je pacienti nevyužijí, se musí zlikvidovat ve spalovnách. Každoročně tam skončí zhruba tisíc tun. Přestože většina Čechů ví, že by měli léky vracet do lékáren, pětina je vyhazuje do běžného odpadu.

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Počet pacientů v tuzemských spánkových laboratořích v posledních letech narůstá. Podle oslovených nemocnic i soukromých klinik meziročně i o desítky procent. Stále častěji také přicházejí mladší ročníky a dokonce i děti. Podle lékařů za poruchami spánku stojí digitální životní styl, stres, úzkosti i rostoucí obezita spojená s poruchami dýchání. Kvůli velkému zájmu o vyšetření se čekací lhůty pohybují mezi dvěma až čtyřmi měsíci.

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov se chce zaměřit na reorganizaci pojišťovny, na rychlejší vstup nových metod do hrazené péče nebo transformaci lůžkových oddělení. To má doprovázet taky nový mechanismus plateb. Závisely by na výsledcích léčby, ne jen na množství výkonů. Rozhodne ale až dohodovací řízení s poskytovateli péče. Změní se také způsob zvaní na onkologické screeningy, přičemž lidé s podezřeními na rychle se rozvíjející nádory by se měli dostat dříve k diagnostice.

Řadu žen trápí bolestivá nebo nepravidelná menstruace. V některých případech se může jednat o příznaky onemocnění, jako jsou syndrom polycystických ovarií (PCOS) nebo endometrióza. Právě ta podle odhadu trápí jednu z deseti žen v produktivním věku. V tuzemsku se tak může týkat až čtvrt milionu žen, ty ale často o svém onemocnění vůbec nemusí vědět. Přitom může být i příčinou neplodnosti. Lékaři proto apelují na včasnou diagnostiku. Právě březen je měsícem osvěty o endometrióze. Jednou z akcí, kde se ženy o tomto onemocnění mohou dozvědět více, je také festival v Brně, na kterém během soboty vystoupí řada odborníků.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.

I nepovinné očkování bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) dál hrazené ze zdravotního pojištění a ministerstvo ho bude doporučovat a propagovat. Reagoval tak na požadavek SPD na úpravy národní očkovací strategie schválené minulou vládou. Nechystá se však státem placená kampaň za 50 až 80 milionů korun, s níž strategie počítala. Škrtnutí peněz na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhl rozšíření odborníků, kteří budou moci očkovat proti chřipce. Týkat se má kromě lékárníků i všech odborných lékařů a všeobecných sester. Vojtěch chce návrh poslat v polovině roku do připomínkového řízení. Lékařská komora má proti očkování v lékárnách výhrady. Stát podle ní musí hledat účinnější nástroje, jak proočkovanost zvýšit.