Endometrióza postihuje tisíce žen, klíčová je dle lékařů včasná diagnostika

Nahrávám video

Řadu žen trápí bolestivá nebo nepravidelná menstruace. V některých případech se může jednat o příznaky onemocnění, jako jsou syndrom polycystických ovarií (PCOS) nebo endometrióza. Právě ta podle odhadu trápí jednu z deseti žen v produktivním věku. V tuzemsku se tak může týkat až čtvrt milionu žen, ty ale často o svém onemocnění vůbec nemusí vědět. Přitom může být i příčinou neplodnosti. Lékaři proto apelují na včasnou diagnostiku. Právě březen je měsícem osvěty o endometrióze. Jednou z akcí, kde se ženy o tomto onemocnění mohou dozvědět více, je také festival v Brně, na kterém během soboty vystoupí řada odborníků.

„Endometrióza je v podstatě zánětlivé onemocnění. Buňky sliznice, která je normálně v dutině děložní, se dostávají mimo ni, do dutiny břišní. Vyvolá to tam zánět. To znamená, že to tam vytvoří taková jizevnatá ložiska a ta způsobí stáhnutí okolních tkání. A to vede právě k silné bolestivosti,“ popsala lékařka Kristýna Hlinecká z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice.

Onemocnění se dle odborníků diagnostikuje specifickým ultrazvukovým vyšetřením. „Žena musí podstoupit vyšetření expertní, ne každé ultrazvukové vyšetření totiž odhalí endometriózu. Každý lékař musí projít určitým školením, aby opravdu ložiska poznal,“ doplnila Hlinecká.

Doplnila, že existují dvě formy endometriózy – takzvaná peritoneální endometrióza, povrchová, a potom hluboká, která je dobře viditelná na ultrazvuku. „Povrchová je ta, se kterou bojujeme a nedovedeme ji odhalit, protože v podstatě nezpůsobuje takové jizevnatění tkání a dá se v podstatě odhalit pouze laparoskopicky,“ přiblížila expertka. Na vzniku onemocnění se podle ní podílí celá řada faktorů.

Mezi projevy endometriózy patří podle odborníků třeba bolesti v podbřišku, bolest při pohlavním styku, silná menstruace nebo nepravidelný cyklus. Ženy s endometriózou mají podle lékařky taky sníženou schopnost otěhotnět. „Ale není to úplně neschopnost. Máme i ženy, které s tím nemají problém, a pak je skupina těch, které potřebují vyhledat specialistu,“ uvedla Hlinecká.

Pacientská organizace EndoTalks upozorňuje, že diagnóza endometriózy trvá v průměru sedm až deset let. Onemocnění přitom nelze ve většině případů definitivně vyléčit. „Navrhujeme onemocnění v podstatě potlačit, neumíme ho léčit, neumíme zamezit vzniku dalších ložisek, ale umíme snížit aktivitu onemocnění, což dělá hormonální léčba. Některé ženy nemohou hormony (užívat), nebo s tím nesouhlasí, ale pokud mají těžkou endometriózu, tak pak následuje laparoskopické řešení,“ přiblížila lékařka možné postupy.

Bolesti se stále vracely, vypráví pacientka

Například nyní 42letá Petra z Prahy se s přítelem začala snažit o dítě, když jí bylo 25 let. „Nechali jsme tomu volný průběh. Těhotenství ale nepřicházelo,“ popisuje žena, která se v té době potýkala se silnou a bolestivou menstruací. Potíže se stupňovaly, mluvila proto o všem s gynekoložkou, která zjistila, že trpí endometriózou. Další vyšetření odhalilo, že tkáň prorůstá i do dělohy – a že má Petra ještě adenomyózu (nezhoubné gynekologické onemocnění, při kterém sliznice dělohy vrůstá do její svalové stěny – pozn. redakce). „Proto jsem měla tak velké bolesti,“ dodala žena, která potíže mírnila léky proti bolesti.

Když bylo Petře třicet, začaly ji trápit silnější bolesti břicha a zad, a to nejenom při menstruaci. „Poslední kapkou bylo, když jsem málem omdlela v tramvaji poté, co prudce zabrzdila. Hned jsem jela za svou gynekoložkou,“ vzpomíná žena. Lékařka ji vyšetřila ultrazvukem a zjistila, že má na každém vaječníku tři velké cysty. Proto musela Petra na operaci. V nemocnici jí doporučili, aby se objednala na konzultaci do centra pro léčbu endometriózy. Tam Petře nasadili hormonální terapii a řekli jí, že pokud chce mít dítě, měla by otěhotnět co nejrychleji.

Žena se nakonec objednala na reprodukční kliniku na test plodnosti. „Řekli mi, že už nemám skoro žádná vajíčka a že šance na vlastní dítě je minimální,“ sdělila pacientka, která poté zůstala rok bez partnera. Dál ještě nějakou dobu užívala hormonální léky a vyzkoušela i alternativní terapii. „Bylinky sice vždy na chvíli zabraly, bolesti se však stále vracely,“ dodala.

Později se seznámila se svým nynějším manželem, se kterým navštívila centrum asistované reprodukce a podstoupila stimulaci vaječníků. „Díky ní dozrála tři vajíčka. Všechna se lékařům podařilo oplodnit,“ popsala žena. Lékaři jí jedno embryo vložili do dělohy a zbylá dvě zamrazili. Bohužel se to na první pokus nepodařilo, po druhém čekala dvojčata.

Komplikace tím ale neskončily. Ve dvanáctém týdnu Petře při screeningu lékař sdělil, že u jednoho z miminek je vysoká pravděpodobnost, že má Downův syndrom. Vše poté probrala se svou gynekoložkou a genetičkou, která jí doporučila jiný typ testu, z krve. „Výsledek dopadl dobře – lékaři mi řekli, že riziko Downova syndromu ani jiných vad (tento) test nepotvrdil,“ doplňuje matka nyní pětiletých dvojčat.

S endometriózou a adenomyózou se Petra potýká doposud. O tom, jaký vliv mají obě nemoci na plodnost a jak může pomoci asistovaná reprodukce, sama dlouho neměla tušení – proto se rozhodla své zkušenosti předávat dál. V roce 2024 založila pacientskou organizaci IVFka – s kamarádkou a lékařkou Kristýnou Zárubovou z Pediatrické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol.

Přestože je endometrióza druhým nejčastějším gynekologickým onemocněním hned po myomech, je zároveň bohužel i jedním z nejpodceňovanějších, upozorňuje organizace EndoTalks. Ta zahájila svou činnost v březnu roku 2021, kdy se rovnou připojila k celosvětové kampani Endomarch. Lidé tak mohou tuto sobotu zavítat na druhý ročník Endofestivalu, který se letos koná v Brně, kde v rámci programu vystoupí celá řada odborníků, kteří se onemocnění budou věnovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.