Blokáda tisíců kamionů má pro Ukrajinu katastrofální důsledky. Polsko po nátlaku Bruselu otevřelo jeden přechod

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Evropská unie dříve umožnila ukrajinským dopravcům jezdit do Unie bez povolení, tato výjimka by měla skončit v závěru prvního pololetí příštího roku. Nespokojení polští dopravci ale žádají urychlený návrat k původním pravidlům vstupu ukrajinských kamionů do EU.

Protest trvá od 6. listopadu a připojili se k němu i polští farmáři rozhořčení z toho, že je ukrajinský dovoz obilí poškozuje sníženými domácími cenami. Minulé pondělí zahájili 24hodinovou blokádu hraničního přechodu Medyka na jihovýchodě Polska.

Polské uzavírání kohoutků

Podle webu Politico chaos na polsko-ukrajinské hranici signalizuje rostoucí napětí v souvislosti s plánovanou integrací Ukrajiny do EU. Východoevropská země totiž disponuje obrovským zemědělským sektorem a levnými vzdělanými pracovníky, kteří se mají stát součástí společného trhu EU.

Po začátku velké ruské invaze Poláci vítali miliony uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabízeli jídlo, oblečení i dopravu do měst po celé zemi. Varšava také ve velkém dodávala Ukrajině zbraně a orodovala za rychlé přijetí země do EU. Spolu s rostoucími náklady ale sílilo i politické napětí.

Polsko nejprve omezilo dodávky zbraní a následně spolu s Maďarskem a Slovenskem uzavřelo svůj trh pro dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory obchodní dohodě mezi EU a Ukrajinou a v rozporu s pravidly jednotného trhu Evropské unie. Nyní nebývalým způsobem brojí proti levnější konkurenci, všímá si Politico.

Bez jídla a toalet

Demonstranti táboří na hranici v zasněžených stanech a ohřívají se u ohně v otevřených sudech, zatímco řidiči postávají u svých nákladních aut v reflexních vestách, často bez většího množství jídla a také bez řádných toalet. Protestující Poláci nechávají projet jen pár kamionů za hodinu. Výjimky zahrnují humanitární položky, zboží podléhající zkáze a vojenské dodávky pro Ukrajinu.

Někteří řidiči čekají v oblasti celé týdny, jeden z nich dokonce během této doby zemřel, tvrdí polská strana. Kyjev hovoří o dvou úmrtích, upozorňuje Politico. „Blokování dopravy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou: situace je katastrofální!“ uvedl v prohlášení z 1. prosince kyjevský ombudsman Dmytro Lubinets, jehož cituje server France24. „Ukrajinští řidiči jsou v tak zoufalé situaci, že plánují držet hladovku, pokud se situace nezlepší,“ dodal.

Kyjev se podle něj začal připravovat na „evakuaci řidičů ze zablokovaných kontrolních stanovišť na území Polska“, aniž by uvedl podrobnosti, jak by to mělo vypadat. Ukrajina se také začala připravovat na zásobování řidičů potravinami, vodou, léky a pohonnými hmotami, dodal ombudsman.

Blokáda na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Otevření hraničního přechodu

Zboží putující přes Polsko za normální situace tvoří padesát procent ukrajinského silničního exportu. Nepřetržitá blokáda se dosud týkala celkem čtyř hraničních přechodů z osmi, které leží mezi Polskem a Ukrajinou. Toto pondělí se otevřel alespoň přechod Uhryniv–Dolhobyczów severně od Lvova, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Celníci stihli k sedmé hodině ranní odbavit tři desítky prvních vozidel, píše Kyiv Independent.

„Od 4. prosince 2023 od 01:00 hodin bude povolen průjezd prázdných těžkých vozidel s celkovou přípustnou hmotností vyšší než 7,5 tuny (…) z Ukrajiny do Polska,“ uvedla dříve ukrajinská pohraniční služba na komunikační platformě Telegram. Jedná se podle ní o „první bod na seznamu opatření, která jsou prováděna s cílem odblokovat hranice, snížit fronty a zvýšit kapacitu ukrajinsko-polské hranice“.

Mezi další kroky dohodnuté mezi Varšavou a Kyjevem patří vytvoření samostatných elektronických průkazů pro prázdná vozidla na přechodech Jahodyn–Dorohusk a Krakivets–Korczowa a spuštění pilotního elektronického systému řazení do fronty. „Umožní to co nejdříve zrušit blokádu a zavést nepřetržitý provoz přes hranice,“ stojí v prohlášení ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato „po dlouhých jednáních“ s polskou stranou. „Opravdu doufáme, že tyto návrhy, které jsme vypracovali společně s polskou vládou, budou stačit demonstrantům k zastavení protestu,“ podotkl ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych.

Ukrajinské ztráty v řádu stovek milionů eur

Blokáda na hlavních hraničních přechodech s Polskem představuje velký hospodářský problém pro Ukrajinu. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze. Protesty stály ukrajinskou ekonomiku více než 400 milionů eur, oznámil před pár dny viceprezident Asociace mezinárodních dopravců motorových vozidel Volodymyr Balin.

Ukrajinský zástupce pro obchod a náměstek ministra hospodářství Taras Kachka řekl agentuře Reuters, že protesty sníží celkový ukrajinský dovoz v listopadu ve srovnání s říjnem zhruba o pětinu, a pokud by se protáhly, mohly by stát Kyjev jeden procentní bod růstu HDP.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že nižší dodávky zvýšily ceny některého zboží. U LPG, který na Ukrajině používá asi milion motoristů, dosáhlo údajně zdražení třiceti procent. První náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij tvrdí, že nižší dodávky masa a mléčných výrobků zvýšily ceny tohoto zboží o pět procent. Ceny některých potravin by mohly vzrůst o desetinu, varoval podle Reuters v televizním rozhovoru.

„Myslím, že naší chybou bylo tolik spoléhat na Polsko. Přesunuli jsme naše podniky, nyní platíme daně a logistické poplatky, které jsme platili na Ukrajině, do Polska. Mysleli jsme si, že máme krytá záda. Možná, že kdybychom byli trochu opatrnější, nebyli bychom tolik závislí na Polsku,“ řekl webu Politico majitel ukrajinského zdravotnického dodavatelského řetězce s názvem Medtechnika Oleksij Davyděnko.

Varšava vývoj komentovala minimálně. Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki v sobotu uvedl, že nabídl Ukrajině otevření této „nové trasy“. Předchozí nejméně dvě kola jednání mezi Kyjevem, Varšavou a autodopravci ztroskotala, připomíná agentura AFP.

EU zvedá obočí

Přístup Varšavy kritizuje Brusel. Na konci listopadu evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová odsoudila „nedostatečnou angažovanost“ polských orgánů při hledání řešení blokády. „Polské úřady jsou těmi, kdo mají na této hranici prosazovat zákon,“ řekla v Bruselu komisařka. „Ačkoli podporuji právo lidí na protest, celou EU – nemluvě o Ukrajině, zemi, která je v současnosti ve válce – nelze vzít jako rukojmí blokováním našich vnějších hranic,“ zdůraznila Valeanová.

Komisařka varovala, že pokud Polsko nebude jednat, Komise by mohla obvinit Varšavu z „nerespektování pravidel nebo neuplatňování zákona“. Celou situaci komplikuje nejistota v povolebním Polsku, kde přechodně vládnou ještě konzervativci, v nejbližších týdnech se ale pravděpodobně ujme moci opozice v čele s Donaldem Tuskem, který předchozí vládu kritizoval za neschopnost problém vyřešit.

Protest na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Nestabilita ve Varšavě přitom otevírá dveře aktivistům z polské krajně pravicové strany Konfederace, píše Politico. „Ukrajinci před válkou prováželi 160 tisíc nákladních vozů. Letos to byl téměř milion,“ konstatoval majitel přepravní společnosti ve východním Polsku Rafal Mekler, který je členem Konfederace. Podle Meklera dopravci „nebojují proti Ukrajině, ale za národní byznys“.

Slovenský protest

Minulý pátek se navíc do protestu zapojili nově slovenští autodopravci, kteří se rozhodli podpořit své polské kolegy a zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém.

Po začátku protestů polských řidičů na hranicích s Ukrajinou část dopravců začala jezdit přes Slovensko, což způsobilo dlouhé kolony kamionů u slovensko-ukrajinských hranic. Slovenská policie tam pak nasadila hlídky, které kromě jiného zastavují kamiony s cílem předejít dopravnímu kolapsu.

Slovenská policie v pondělí uvedla, že na hraničním přechodu Vyšné Nemecké –Užhorod musejí řidiči kamionů počítat se čtyř- až pětidenním čekáním. Kolona je dlouhá asi dvacet kilometrů. Protestující autodopravci umožňují průjezd čtyř kamionů za hodinu. Netýká se to ale aut vezoucích například humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která akci organizuje, už dříve informovala, že blokáda hraničního přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod potrvá až do jejího odvolání.

Blokáda na slovenských hranicích znamená, že ukrajinským řidičům směřujícím na Západ už zbývají pouze cesty přes Maďarsko a Rumunsko, což značně omezí jejich možnosti, řekl agentuře Reuters Mychajlo Bno-Ajirijan, zástupce ukrajinského Svazu zaměstnavatelů (FRU). Slovenský protest označil za „katastrofu“ a dodal, že Ukrajinci mají z šíření protestů a jejich dopadů obavy.

Slovenský protest přišel poté, co nová vláda v Bratislavě začátkem listopadu zablokovala balíček vojenské pomoci Ukrajině. Slovenské ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že respektuje právo autodopravců stávkovat. Vyslovilo se také pro to, aby EU zahájila debatu o dřívějším obnovení systému vydávání povolení pro ukrajinské dopravce.

O blokádách v pondělí jednají ministři dopravy EU, protože o případném obnovení systému povolení pro ukrajinské dopravce by rozhodovala Evropská komise. „Chceme, aby byl urychleně svolán výbor, který by vyšetřil následky platnosti smlouvy EU–Ukrajina (o dočasném zrušení povolení) na odvětví dopravy v EU,“ řekl náměstek polského ministra dopravy Rafal Weber před schůzkou v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 7 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 16 hhodinami
Načítání...