Blokáda tisíců kamionů má pro Ukrajinu katastrofální důsledky. Polsko po nátlaku Bruselu otevřelo jeden přechod

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Evropská unie dříve umožnila ukrajinským dopravcům jezdit do Unie bez povolení, tato výjimka by měla skončit v závěru prvního pololetí příštího roku. Nespokojení polští dopravci ale žádají urychlený návrat k původním pravidlům vstupu ukrajinských kamionů do EU.

Protest trvá od 6. listopadu a připojili se k němu i polští farmáři rozhořčení z toho, že je ukrajinský dovoz obilí poškozuje sníženými domácími cenami. Minulé pondělí zahájili 24hodinovou blokádu hraničního přechodu Medyka na jihovýchodě Polska.

Polské uzavírání kohoutků

Podle webu Politico chaos na polsko-ukrajinské hranici signalizuje rostoucí napětí v souvislosti s plánovanou integrací Ukrajiny do EU. Východoevropská země totiž disponuje obrovským zemědělským sektorem a levnými vzdělanými pracovníky, kteří se mají stát součástí společného trhu EU.

Po začátku velké ruské invaze Poláci vítali miliony uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabízeli jídlo, oblečení i dopravu do měst po celé zemi. Varšava také ve velkém dodávala Ukrajině zbraně a orodovala za rychlé přijetí země do EU. Spolu s rostoucími náklady ale sílilo i politické napětí.

Polsko nejprve omezilo dodávky zbraní a následně spolu s Maďarskem a Slovenskem uzavřelo svůj trh pro dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory obchodní dohodě mezi EU a Ukrajinou a v rozporu s pravidly jednotného trhu Evropské unie. Nyní nebývalým způsobem brojí proti levnější konkurenci, všímá si Politico.

Bez jídla a toalet

Demonstranti táboří na hranici v zasněžených stanech a ohřívají se u ohně v otevřených sudech, zatímco řidiči postávají u svých nákladních aut v reflexních vestách, často bez většího množství jídla a také bez řádných toalet. Protestující Poláci nechávají projet jen pár kamionů za hodinu. Výjimky zahrnují humanitární položky, zboží podléhající zkáze a vojenské dodávky pro Ukrajinu.

Někteří řidiči čekají v oblasti celé týdny, jeden z nich dokonce během této doby zemřel, tvrdí polská strana. Kyjev hovoří o dvou úmrtích, upozorňuje Politico. „Blokování dopravy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou: situace je katastrofální!“ uvedl v prohlášení z 1. prosince kyjevský ombudsman Dmytro Lubinets, jehož cituje server France24. „Ukrajinští řidiči jsou v tak zoufalé situaci, že plánují držet hladovku, pokud se situace nezlepší,“ dodal.

Kyjev se podle něj začal připravovat na „evakuaci řidičů ze zablokovaných kontrolních stanovišť na území Polska“, aniž by uvedl podrobnosti, jak by to mělo vypadat. Ukrajina se také začala připravovat na zásobování řidičů potravinami, vodou, léky a pohonnými hmotami, dodal ombudsman.

Blokáda na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Otevření hraničního přechodu

Zboží putující přes Polsko za normální situace tvoří padesát procent ukrajinského silničního exportu. Nepřetržitá blokáda se dosud týkala celkem čtyř hraničních přechodů z osmi, které leží mezi Polskem a Ukrajinou. Toto pondělí se otevřel alespoň přechod Uhryniv–Dolhobyczów severně od Lvova, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Celníci stihli k sedmé hodině ranní odbavit tři desítky prvních vozidel, píše Kyiv Independent.

„Od 4. prosince 2023 od 01:00 hodin bude povolen průjezd prázdných těžkých vozidel s celkovou přípustnou hmotností vyšší než 7,5 tuny (…) z Ukrajiny do Polska,“ uvedla dříve ukrajinská pohraniční služba na komunikační platformě Telegram. Jedná se podle ní o „první bod na seznamu opatření, která jsou prováděna s cílem odblokovat hranice, snížit fronty a zvýšit kapacitu ukrajinsko-polské hranice“.

Mezi další kroky dohodnuté mezi Varšavou a Kyjevem patří vytvoření samostatných elektronických průkazů pro prázdná vozidla na přechodech Jahodyn–Dorohusk a Krakivets–Korczowa a spuštění pilotního elektronického systému řazení do fronty. „Umožní to co nejdříve zrušit blokádu a zavést nepřetržitý provoz přes hranice,“ stojí v prohlášení ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato „po dlouhých jednáních“ s polskou stranou. „Opravdu doufáme, že tyto návrhy, které jsme vypracovali společně s polskou vládou, budou stačit demonstrantům k zastavení protestu,“ podotkl ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych.

Ukrajinské ztráty v řádu stovek milionů eur

Blokáda na hlavních hraničních přechodech s Polskem představuje velký hospodářský problém pro Ukrajinu. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze. Protesty stály ukrajinskou ekonomiku více než 400 milionů eur, oznámil před pár dny viceprezident Asociace mezinárodních dopravců motorových vozidel Volodymyr Balin.

Ukrajinský zástupce pro obchod a náměstek ministra hospodářství Taras Kachka řekl agentuře Reuters, že protesty sníží celkový ukrajinský dovoz v listopadu ve srovnání s říjnem zhruba o pětinu, a pokud by se protáhly, mohly by stát Kyjev jeden procentní bod růstu HDP.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že nižší dodávky zvýšily ceny některého zboží. U LPG, který na Ukrajině používá asi milion motoristů, dosáhlo údajně zdražení třiceti procent. První náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij tvrdí, že nižší dodávky masa a mléčných výrobků zvýšily ceny tohoto zboží o pět procent. Ceny některých potravin by mohly vzrůst o desetinu, varoval podle Reuters v televizním rozhovoru.

„Myslím, že naší chybou bylo tolik spoléhat na Polsko. Přesunuli jsme naše podniky, nyní platíme daně a logistické poplatky, které jsme platili na Ukrajině, do Polska. Mysleli jsme si, že máme krytá záda. Možná, že kdybychom byli trochu opatrnější, nebyli bychom tolik závislí na Polsku,“ řekl webu Politico majitel ukrajinského zdravotnického dodavatelského řetězce s názvem Medtechnika Oleksij Davyděnko.

Varšava vývoj komentovala minimálně. Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki v sobotu uvedl, že nabídl Ukrajině otevření této „nové trasy“. Předchozí nejméně dvě kola jednání mezi Kyjevem, Varšavou a autodopravci ztroskotala, připomíná agentura AFP.

EU zvedá obočí

Přístup Varšavy kritizuje Brusel. Na konci listopadu evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová odsoudila „nedostatečnou angažovanost“ polských orgánů při hledání řešení blokády. „Polské úřady jsou těmi, kdo mají na této hranici prosazovat zákon,“ řekla v Bruselu komisařka. „Ačkoli podporuji právo lidí na protest, celou EU – nemluvě o Ukrajině, zemi, která je v současnosti ve válce – nelze vzít jako rukojmí blokováním našich vnějších hranic,“ zdůraznila Valeanová.

Komisařka varovala, že pokud Polsko nebude jednat, Komise by mohla obvinit Varšavu z „nerespektování pravidel nebo neuplatňování zákona“. Celou situaci komplikuje nejistota v povolebním Polsku, kde přechodně vládnou ještě konzervativci, v nejbližších týdnech se ale pravděpodobně ujme moci opozice v čele s Donaldem Tuskem, který předchozí vládu kritizoval za neschopnost problém vyřešit.

Protest na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Nestabilita ve Varšavě přitom otevírá dveře aktivistům z polské krajně pravicové strany Konfederace, píše Politico. „Ukrajinci před válkou prováželi 160 tisíc nákladních vozů. Letos to byl téměř milion,“ konstatoval majitel přepravní společnosti ve východním Polsku Rafal Mekler, který je členem Konfederace. Podle Meklera dopravci „nebojují proti Ukrajině, ale za národní byznys“.

Slovenský protest

Minulý pátek se navíc do protestu zapojili nově slovenští autodopravci, kteří se rozhodli podpořit své polské kolegy a zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém.

Po začátku protestů polských řidičů na hranicích s Ukrajinou část dopravců začala jezdit přes Slovensko, což způsobilo dlouhé kolony kamionů u slovensko-ukrajinských hranic. Slovenská policie tam pak nasadila hlídky, které kromě jiného zastavují kamiony s cílem předejít dopravnímu kolapsu.

Slovenská policie v pondělí uvedla, že na hraničním přechodu Vyšné Nemecké –Užhorod musejí řidiči kamionů počítat se čtyř- až pětidenním čekáním. Kolona je dlouhá asi dvacet kilometrů. Protestující autodopravci umožňují průjezd čtyř kamionů za hodinu. Netýká se to ale aut vezoucích například humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která akci organizuje, už dříve informovala, že blokáda hraničního přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod potrvá až do jejího odvolání.

Blokáda na slovenských hranicích znamená, že ukrajinským řidičům směřujícím na Západ už zbývají pouze cesty přes Maďarsko a Rumunsko, což značně omezí jejich možnosti, řekl agentuře Reuters Mychajlo Bno-Ajirijan, zástupce ukrajinského Svazu zaměstnavatelů (FRU). Slovenský protest označil za „katastrofu“ a dodal, že Ukrajinci mají z šíření protestů a jejich dopadů obavy.

Slovenský protest přišel poté, co nová vláda v Bratislavě začátkem listopadu zablokovala balíček vojenské pomoci Ukrajině. Slovenské ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že respektuje právo autodopravců stávkovat. Vyslovilo se také pro to, aby EU zahájila debatu o dřívějším obnovení systému vydávání povolení pro ukrajinské dopravce.

O blokádách v pondělí jednají ministři dopravy EU, protože o případném obnovení systému povolení pro ukrajinské dopravce by rozhodovala Evropská komise. „Chceme, aby byl urychleně svolán výbor, který by vyšetřil následky platnosti smlouvy EU–Ukrajina (o dočasném zrušení povolení) na odvětví dopravy v EU,“ řekl náměstek polského ministra dopravy Rafal Weber před schůzkou v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 21 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 2 hhodinami

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 7 hhodinami
Načítání...