Evropská komise (EK) oznámila, že prodlouží licenci pro používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení. EK reagovala na čtvrteční hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států na návrhu, zda licenci prodloužit, opět neshodli.
K podpoře či zablokování návrhu byla potřeba kvalifikovaná většina, která je aktuálně definovaná jako skupina minimálně patnácti zemí, v nichž žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva. Taková většina se ale nenašla.
Glyfosát, který je účinnou látkou například v přípravku RoundUp, patří mezi rozšířené pesticidy. Evropská unie schválila používání této látky do prosince roku 2022 a povolení pak bylo prodlouženo o rok do 15. prosince letošního roku. Nyní se Unie zabývala povolením na další roky.
Hlasování se zdržely tři velké země EU
Jak poznamenal server Politico, hlasování se ale zdržely mimo jiné tři velké země EU, a sice Francie, Německo a Itálie. Hlasování tak skončilo nerozhodnutým výsledkem. „V souladu s právními předpisy EU a při absenci požadované většiny je nyní Komise povinna přijmout rozhodnutí do 15. prosince 2023, kdy vyprší současná licence,“ uvádí se v prohlášení EK.
„Komise na základě komplexního posouzení bezpečnosti provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), společně s členskými státy EU, nyní přistoupí k obnovení schválení glyfosátu po dobu deseti let, za určitých podmínek a omezení. Tato omezení zahrnují zákaz použít ho před sklizní jako desikant (sušivo) a rovněž potřebu určitých opatření na ochranu necílových organismů,“ dodává komise.
Německá společnost Bayer, která za výrobou pesticidu stojí, rozhodnutí unijní exekutivy uvítala. Krok EK naopak odsoudily ekologické organizace včetně Greenpeace. „Toto opětovné povolení nám umožní pokračovat v poskytování důležitých technologií pro boj s plevelem farmářům v celé Evropské unii,“ uvedla německá společnost.
Bayer koupil v roce 2018 výrobce tohoto pesticidu, americkou firmu Monsanto. Ve Spojených státech přitom firma čelí tisícům žalob, které se týkají právě vlivu pesticidu na vznik rakoviny.
Jak poznamenala agentura Reuters, glyfosát se ukazuje jako sporné a rozdělující téma už od roku 2015, kdy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která působí při Světové zdravotnické organizaci (WHO), označila tento pesticid za „pravděpodobně rakovinotvorný“. Jiné agentury po celém světě, například americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) či unijní agentury, ho naopak označily za nekarcinogenní.
Spor o to, zda glyfosát ohrožuje zdraví
EFSA letos v červenci uvedl, že při hodnocení dopadů používání glyfosátu v zemědělství nenalezl „kritické oblasti“, které by vyvolávaly znepokojení ohledně zdraví lidí a zvířat či stavu životního prostředí. Dodal ale, že pro hodnocení rizika v některých oblastech chyběla data.
Ekologické organizace tyto závěry kritizovaly. Názor úřadu byl podle nich ovlivněn postojem chemického průmyslu, který pesticid vyrábí. „Hluboce vadný systém EU pro povolování pesticidů zanedbává množství nezávislých a recenzovaných vědeckých studií, které popisují souvislosti mezi glyfosátem a vážnými zdravotními problémy a dopady na životní prostředí,“ uvedla tehdy organizace Corporate Europe Observatory, která sleduje vliv velkých firem na rozhodování unijních orgánů.
I další organizace volaly po tom, aby EU používání glyfosátu nepovolila, dokud se nevyloučí riziko vzniku rakoviny. Poukazovaly při tom na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015, která tvrdí, že glyfosát je látkou, která pravděpodobně napomáhá vzniku rakoviny. EFSA v této souvislosti poukázal na posudek agentury ECHA, která v roce 2022 uvedla, že glyfosát nenaplňuje vědecká kritéria pro to, aby byl považován za karcinogenní.
V Česku se o používání rozšířeného herbicidu jednalo aktivně v roce 2018, kdy stát schválil jeho plošný zákaz, ale později od něj ustoupil a zavedl pouze zákaz použití glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely, tedy u obilovin a řepky.
Proti využívání glyfosátu se v Česku dlouhodobě staví například ekologové z Hnutí Duha, podle kterých herbicid kontaminuje spodní vody a je toxický pro vodní organismy. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý v květnu sdělil serveru Seznam Zprávy, že resort na zemědělce tlačí, „aby využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků“.
Uvedl také, že spotřeba chemických přípravků na ochranu rostlin v Česku klesá. Za posledních deset let se podle ministerstva snížila spotřeba účinných chemických látek přibližně o třicet procent.
