Antisemitismus znovu vyvěrá na povrch, řekl Dvořák. Podle velvyslankyně Šmigolové jej Izraelci nesou těžce

32 minut
Novotný, Broža, Dvořák a Šmigolová hovořili o konfliktu v Gaze
Zdroj: ČT24

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

„Antisemitismus byl v minulosti spojen s nacismem a nehodilo se mluvit nenávistně o Židech, ale nikdy nezmizel,“ uvedl Dvořák s tím, že současná situace jej děsí. Podle něj antisemitské postoje mohou mít souvislost i s tím, že přibylo poměrně hodně obyvatel arabského původu v evropských městech.

„V Čechách se slovo Žid nepoužívalo jako nadávka, nebo jen ve velmi malé skupině podivných lidí. (…) Nyní je to součást vzájemného urážení,“ podotkl Dvořák s tím, že ani Česko vůči antisemitismu není imunní.

„Může za tím být narůstající sociální nejistota, frustrace z toho, co se kolem nás děje. Může to být i frustrace z toho, že se cítíme být obklopeni cizím živlem. Velmi nepříjemně mi to však připomíná atmosféru dvacátých až třicátých let minulého století,“ podotkl Dvořák. 

Redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že na propalestinských demonstracích by mělo naprosto jasně zaznít, že Hamás nejsou Palestinci a že jde o teroristickou organizaci, která by měla „zmizet z povrchu zemského.“  

Zdůraznil rovněž, že Hamás není Palestina a nereprezentuje Palestince a kdo to směšuje, se dopouští argumentačního faulu. „Naprostá většina Palestinců, a já si tím jsem jist, nepodporuje Hamás, nechce ho a v podstatě souhlasí potichu s tím, že bude zničen,“ míní Novotný. Domnívá se však, že lidé na těchto demonstracích teroristickému hnutí Hamás fandí v tom, že se vzepřel Izraeli, což „už je trochu antisemitismus“.

Novotný dodal, že Hamás v Pásmu Gazy podporuje maximálně čtvrtina lidí. „I v nejlepších dobách to byla polovina. (…) Když se ale zeptáte na vztah ke státu Izrael, tak to je úplně jiné – prakticky každý nenávidí stát Izrael z důvodů, které jsou vnitřně pochopitelné pro lidi žijící v Pásmu Gazy,“ podotkl s tím, že na demonstracích je více slyšet nenávist k Izraeli a „neláska k Hamásu ustupuje.“  Zmínil však také, že kritika Izraele není antisemitismus. 

Kuchyňová Šmigolová podotkla, že izraelská veřejnost dokáže rozlišit, že ne všechno protiizraelské je zároveň antisemitské. „Nicméně současnou vlnu antisemitismu ve světě a hlavně západní Evropě i ve Spojených státech nese izraelská veřejnost velmi těžce, protože Izrael byl napaden,“ uvedla a připomněla, že brutální barbarské útoky Hamásu byly vysílány téměř v přímém přenosu.

„Všichni je mohli vidět a po dvou dnech zapalování svíček a rozsvěcování památek v izraelských barvách okamžitě veřejnost přešla na druhou stranu a začaly demonstrace, které ne že by podporovaly Palestince, ale Izrael to vnímá tak, že demonstrace z velké části oslavují a podporují Hamás.“

Podle ní tomu tamní veřejnost nerozumí a Jeruzalém se snaží situaci předcházet nebo ji napravovat i tím, že uzavřeným skupinám novinářů promítá záběry činů Hamásu. „Protože z izraelského pohledu je jasné, že to, co se stalo, nemůže zůstat bez odpovědi.“ Zmínila také, že Izraelci více než kdokoliv jiný dokáží rozlišovat mezi Hamásem a běžným Palestincem. 

Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze podotkl, že by se lidé měli vyhýbat tomu, aby konflikt sledovali jako sportovní klání a přikláněli se na jednu nebo na druhou stranu. „Pro OSN jako celek je důležité mezinárodní právo, spravedlnost. To jsou pojmy, ke kterým bychom se měli na všech demonstracích vztahovat. Tedy nejsem pro stranu A nebo pro stranu B, ale jsem pro mezinárodní právo, “ uvedl.

V souvislosti s rezolucí OSN, která neobsahuje jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu, dodal, že některé rezoluce můžou vycházet tak, že se nám to nemusí líbit. „Ale jde o realitu toho, jaký je svět, jak se nám odráží a to přichází i ze znění rezolucí.“ Proti antisemitismu se ale podle něj OSN snaží bojovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 13 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 25 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 30 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...