„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.
Jednoduché propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá, hodnotí protiofenzivu Šedivý. Smetana by byl opatrnější
Smetana přiznal, že jedním z faktorů, který by mohl ovlivnit tempo operací, bude počasí. Povětrnostní podmínky mohou ovlivnit například přesun mechanizovaných jednotek. „Na druhou stranu, celá řada lidí si představuje, že přes zimu to může vést až k tomu, že by se někde linie úplně zastavily. To samozřejmě není pravda,“ odmítá s odkazem na zkušenosti z minulého roku. Bojové operace tehdy pokračovaly nadále.
Podle Šedivého byla očekávání ukrajinské protiofenzivy nereálná, to však prý není problém pouze Západu, jakož i prezidenta Volodymyra Zelenského. „Vzbudil u nás velká očekávání, byla to vyjádření, která mluvila o tom, že se letos dobyde Krym, že se Rusové vytlačí z území Ukrajiny. Ačkoliv jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ podotýká.
Postup sice ukrajinské jednotky hlásily denně, cíl však neplnily, říká bývalý náčelník českého generálního štábu. Další pohyby ukrajinské armády povedou zřejmě k tomu, aby se vyrovnaly poměry na jednotlivých směrech, případně se upravilo postavení.
Na „málo úspěšné protiofenzivě“ má podle Šedivého podíl i Západ, stojí za tím třeba dlouhé politické debaty o tom, jestli ukrajinská armáda obdrží stíhačky F-16. „Naše pomalé politické rozhodování mimo jiné způsobilo to, že Ukrajinci nedostali to, co potřebovali pro svou úspěšnou protiofenzivu,“ dodává Šedivý.
Personální nedostatky a taktické manévry
Z pohledu vojáka shledává některá rozhodnutí jako „fatálně špatná“. Vyjma vojensko-politického rozměru jmenoval odchod desetitisíců mladých mužů ze země. „Ukrajina má dnes problém armádu doplnit, což bude jeden z velkých úkolů, které teď budou muset vyřešit.“
Smetana je v kritice ukrajinské armády opatrnější. „Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, i když nyní na začátku listopadu už můžeme celou situaci hodnotit mnohem lépe,“ soudí.
Velká debata se v expertní komunitě podle něj vede okolo města Bachmut. „Politická váha udržení města byla skutečně přeceněná, zda tam skutečně bylo namístě držet tak velké množství velmi dobře vycvičených jednotek, které bylo možné využít jinde,“ pokračuje analytik.
Ukrajina prý narazila na limity i s ohledem na výcvik nových jednotek a toho, co bylo možné v tak krátké době připravit. „Často se také mluví o dodávkách techniky na čištění minových polí, která byla skutečně vybudována na Rusko poměrně velmi kvalitně,“ říká. Ruská obranná příprava byla z tohoto pohledu velmi kvalitní, navíc na to měly invazní jednotky dostatek času.
Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje
Ukrajina potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch, komentoval aktuální průběh bojů na Ukrajině náčelník tamního generálního štábu Valerij Zalužnyj pro časopis The Economist.
Válka se podle něj vede pozičně se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Zalužnyj podotknul, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.
Jakkoliv jsou střely a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, ukrajinská armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.
„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.
Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.