Jednoduché propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá, hodnotí protiofenzivu Šedivý. Smetana by byl opatrnější

Nahrávám video

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Smetana přiznal, že jedním z faktorů, který by mohl ovlivnit tempo operací, bude počasí. Povětrnostní podmínky mohou ovlivnit například přesun mechanizovaných jednotek. „Na druhou stranu, celá řada lidí si představuje, že přes zimu to může vést až k tomu, že by se někde linie úplně zastavily. To samozřejmě není pravda,“ odmítá s odkazem na zkušenosti z minulého roku. Bojové operace tehdy pokračovaly nadále.

Podle Šedivého byla očekávání ukrajinské protiofenzivy nereálná, to však prý není problém pouze Západu, jakož i prezidenta Volodymyra Zelenského. „Vzbudil u nás velká očekávání, byla to vyjádření, která mluvila o tom, že se letos dobyde Krym, že se Rusové vytlačí z území Ukrajiny. Ačkoliv jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ podotýká.

Postup sice ukrajinské jednotky hlásily denně, cíl však neplnily, říká bývalý náčelník českého generálního štábu. Další pohyby ukrajinské armády povedou zřejmě k tomu, aby se vyrovnaly poměry na jednotlivých směrech, případně se upravilo postavení.

Na „málo úspěšné protiofenzivě“ má podle Šedivého podíl i Západ, stojí za tím třeba dlouhé politické debaty o tom, jestli ukrajinská armáda obdrží stíhačky F-16. „Naše pomalé politické rozhodování mimo jiné způsobilo to, že Ukrajinci nedostali to, co potřebovali pro svou úspěšnou protiofenzivu,“ dodává Šedivý.

Personální nedostatky a taktické manévry

Z pohledu vojáka shledává některá rozhodnutí jako „fatálně špatná“. Vyjma vojensko-politického rozměru jmenoval odchod desetitisíců mladých mužů ze země. „Ukrajina má dnes problém armádu doplnit, což bude jeden z velkých úkolů, které teď budou muset vyřešit.“

Smetana je v kritice ukrajinské armády opatrnější. „Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, i když nyní na začátku listopadu už můžeme celou situaci hodnotit mnohem lépe,“ soudí.

Velká debata se v expertní komunitě podle něj vede okolo města Bachmut. „Politická váha udržení města byla skutečně přeceněná, zda tam skutečně bylo namístě držet tak velké množství velmi dobře vycvičených jednotek, které bylo možné využít jinde,“ pokračuje analytik.

Ukrajina prý narazila na limity i s ohledem na výcvik nových jednotek a toho, co bylo možné v tak krátké době připravit. „Často se také mluví o dodávkách techniky na čištění minových polí, která byla skutečně vybudována na Rusko poměrně velmi kvalitně,“ říká. Ruská obranná příprava byla z tohoto pohledu velmi kvalitní, navíc na to měly invazní jednotky dostatek času.

Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje

Ukrajina potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch, komentoval aktuální průběh bojů na Ukrajině náčelník tamního generálního štábu Valerij Zalužnyj pro časopis The Economist.

Válka se podle něj vede pozičně se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Zalužnyj podotknul, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Jakkoliv jsou střely a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, ukrajinská armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.

„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.

Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 11 mminutami

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 4 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...