Jednoduché propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá, hodnotí protiofenzivu Šedivý. Smetana by byl opatrnější

Nahrávám video

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Smetana přiznal, že jedním z faktorů, který by mohl ovlivnit tempo operací, bude počasí. Povětrnostní podmínky mohou ovlivnit například přesun mechanizovaných jednotek. „Na druhou stranu, celá řada lidí si představuje, že přes zimu to může vést až k tomu, že by se někde linie úplně zastavily. To samozřejmě není pravda,“ odmítá s odkazem na zkušenosti z minulého roku. Bojové operace tehdy pokračovaly nadále.

Podle Šedivého byla očekávání ukrajinské protiofenzivy nereálná, to však prý není problém pouze Západu, jakož i prezidenta Volodymyra Zelenského. „Vzbudil u nás velká očekávání, byla to vyjádření, která mluvila o tom, že se letos dobyde Krym, že se Rusové vytlačí z území Ukrajiny. Ačkoliv jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ podotýká.

Postup sice ukrajinské jednotky hlásily denně, cíl však neplnily, říká bývalý náčelník českého generálního štábu. Další pohyby ukrajinské armády povedou zřejmě k tomu, aby se vyrovnaly poměry na jednotlivých směrech, případně se upravilo postavení.

Na „málo úspěšné protiofenzivě“ má podle Šedivého podíl i Západ, stojí za tím třeba dlouhé politické debaty o tom, jestli ukrajinská armáda obdrží stíhačky F-16. „Naše pomalé politické rozhodování mimo jiné způsobilo to, že Ukrajinci nedostali to, co potřebovali pro svou úspěšnou protiofenzivu,“ dodává Šedivý.

Personální nedostatky a taktické manévry

Z pohledu vojáka shledává některá rozhodnutí jako „fatálně špatná“. Vyjma vojensko-politického rozměru jmenoval odchod desetitisíců mladých mužů ze země. „Ukrajina má dnes problém armádu doplnit, což bude jeden z velkých úkolů, které teď budou muset vyřešit.“

Smetana je v kritice ukrajinské armády opatrnější. „Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, i když nyní na začátku listopadu už můžeme celou situaci hodnotit mnohem lépe,“ soudí.

Velká debata se v expertní komunitě podle něj vede okolo města Bachmut. „Politická váha udržení města byla skutečně přeceněná, zda tam skutečně bylo namístě držet tak velké množství velmi dobře vycvičených jednotek, které bylo možné využít jinde,“ pokračuje analytik.

Ukrajina prý narazila na limity i s ohledem na výcvik nových jednotek a toho, co bylo možné v tak krátké době připravit. „Často se také mluví o dodávkách techniky na čištění minových polí, která byla skutečně vybudována na Rusko poměrně velmi kvalitně,“ říká. Ruská obranná příprava byla z tohoto pohledu velmi kvalitní, navíc na to měly invazní jednotky dostatek času.

Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje

Ukrajina potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch, komentoval aktuální průběh bojů na Ukrajině náčelník tamního generálního štábu Valerij Zalužnyj pro časopis The Economist.

Válka se podle něj vede pozičně se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Zalužnyj podotknul, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Jakkoliv jsou střely a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, ukrajinská armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.

„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.

Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 6 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...