Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI, které mají pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.
„Přední státy v oblasti AI dosáhly v Bletchley Parku první dohody na světě, která ustanovuje společný přístup k příležitostem a rizikům spojeným s AI,“ uvedla v doprovodném prohlášení britská vláda.
Umělá inteligence má podle deklarace „potenciál transformovat a posílit blahobyt lidstva, mír a prosperitu“ a měla by být rozvíjena bezpečným způsobem. Deklarace předpokládá, že spolupráce při řešení rizik spojených s umělou inteligencí se bude soustředit na identifikaci a zkoumání těchto rizik a na tvorbu opatření k jejich minimalizaci.
„Britové si uvědomují, že umělá inteligence je do budoucna obor, který přinese obrovskou část peněz,“ připojil londýnský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. „Ten, kdo bude stát na začátku nebo u jejích začátků a kdo bude mít možnost korigovat umělou inteligenci i do budoucna, bude mít výhodu,“ pokračoval.
Ostrovní vláda pak po brexitu hledá další možnosti pro růst tamní ekonomiky, i proto se podle zpravodaje zaměřuje právě na rozvoj nových technologií. Kabinet premiéra Rishiho Sunaka pak hovoří o tom, že by Britové chtěli v budoucnosti hrát na poli AI prim.
Do debaty se zapojil i Musk
Dvoudenní summit o bezpečnosti AI svolal šéf tamní vlády Sunak, setkání začalo ve středu. Mezi jeho účastníky je mimo jiné americký podnikatel Elon Musk, který uvedl, že cílem summitu je zřídit „nestranného rozhodčího“, jenž by dohlížel na firmy vyvíjející umělou inteligenci a upozorňoval na rizika.
Podle BBC bude během středečního večera hovořit Sunak s Muskem v přímém přenosu. Musk je šéfem podniku na výrobu elektromobilů Tesla a majitelem sociální sítě X. V březnu se připojil k výzvě stovky akademiků, expertů a podnikatelů požadující nejméně půlroční pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.
Do Londýna by měla dorazit například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo zástupci italské vlády, podle komentátorů však měla britská strana od summitu větší očekávání. I přes oficiální pozvánku nedorazí třeba americký prezident Joe Biden nebo jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron.
Čínští představitelé na summitu uvedli, že Peking hodlá spolupracovat s mezinárodními partnery na řízení dohledu nad umělou inteligencí. „Čína je ochotna posilovat dialog a komunikaci v oblasti bezpečnosti AI se všemi stranami,“ uvedl na začátku summitu delegát čínské vlády. „Země mají bez ohledu na svou velikost stejné právo vyvíjet a využívat AI,“ uzavřel.
Britská ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová označila za úspěch summitu již to, že se podařilo dostat tolik klíčových hráčů do jedné místnosti. „Poprvé se teď země shodují na tom, že riziky kolem AI je třeba se zabývat nejen samostatně, ale také kolektivně,“ uvedla.
Americká ministryně obchodu Gina Raimondová využila summit, aby oznámila vznik amerického institutu pro bezpečnost AI. Uvedla, že tento institut bude spolupracovat s podobným institutem, který nedávno představila Británie.
Summit o bezpečnosti AI se koná v Bletchley Parku v hrabství Buckinghamshire, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Londýna. Britští specialisté tam za druhé světové války rozluštili šifrovací kód Enigma nacistického Německa a významně přispěli k rozvoji počítačové vědy.
Reakce nejsilnějších světových ekonomik
Na rostoucí popularitu AI reagovala i skupina nejsilnějších ekonomik světa G7. V pondělí publikovala jedenáctibodový nezávazný kodex, který vývojáře vyzývá k opatřením na ochranu soukromí či demokracie a k větší transparentnosti. Se samostatnou iniciativou s podobnými prvky zároveň přišla vláda Spojených států.
Oznámené požadavky představují další krok ve stále teprve začínajících snahách o regulaci silných softwarových nástrojů označovaných jako AI. Jejich rozvoj zejména v posledním roce vyvolává mezi politiky a experty obavy zahrnující vše od diskusí o ochraně autorských práv přes potenciální rozmach podvodných videí či audiozáznamů až po úvahy o ztrátě kontroly nad algoritmy.
Cílem nově vydaného kodexu je „pomoci chopit se přínosů a vypořádat se s riziky a výzvami“ spojenými s AI, uvádějí vlády USA, Kanady, Británie, Francie, Německa, Itálie a Japonska. „Organizace by neměly vyvíjet či vypouštět pokročilé systémy AI takovými způsoby, které podkopávají demokratické hodnoty, jsou obzvláště škodlivé pro jednotlivce či komunity, usnadňují terorismus… nebo představují významné riziko pro bezpečnost a lidská práva,“ stojí v prohlášení, které navazuje na diskuze na květnovém summitu G7 v Hirošimě.
