Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley varují: oblíbená umělá inteligence (AI) ChatGPT částečně hloupne. V některých oblastech se stala z geniální velmi omezenou, ukázal výzkum. Upozorňují, že takové chování by mělo stát za zamyšlení, jestli na tento stroj přenášet ty opravdu důležité úkoly.
Umělá inteligence hloupne. V úlohách spojených s prvočísly se výrazně zhoršila
Výkonnost chatbota ChatGPT není dlouhodobě konzistentní. Dalo by se očekávat, že čím více uživatelských reakcí získá, tím více se naučí – a tím bude úspěšnější. V některých případech se ale stroj zhoršuje. Všimla si toho už řada uživatelů, teď to potvrdila nezávislá skupina vědců.
Jejich studie zatím neprošla recenzním řízením, ale je už vydaná na serveru arXiv. Vědci uvedli, že „výkon a chování modelů GPT-3.5 i GPT-4 se výrazně liší“ a že odpovědi na některé úlohy „se v průběhu času podstatně zhoršily“. V průběhu čtyř měsíců, od března do června, výzkumníci zaznamenali významné změny ve výkonnosti v několika oblastech, včetně řešení matematických problémů a tvorby počítačového kódu.
Prvočísla
V březnu 2023 dosáhl GPT-4 97,6procentní úspěšnosti při řešení problémů týkajících se prvočísel. Podle stanfordských výzkumníků ale jeho úspěšnost klesla na pouhých 2,4 procenta, když na stejné úkoly použili aktualizovaný model z června 2023.
ChatGPT je od svého startu schopný pomáhat programátorům s problémy při programování a ladění aplikací. V březnu GPT-4 reagoval na požadavky programátorů tím, že v asi 50 procentech případů dokončil přesné skripty připravené ke spuštění. V červnu však jeho úspěšnost klesla na pouhých deset procent.
Podobný propad úspěšnosti vědci zaznamenali také u verze Chat-GPT-3.5, která je veřejnosti na rozdíl od výkonnějšího modelu k dispozici zdarma. U ní došlo při programování k pádu z 22 procent na dvě procenta.
Zajímavé je, že ChatGPT-3.5 vykazoval téměř opačné výsledky v matematických schopnostech. V březnu dosáhl pouze 7,4procentní přesnosti při řešení prvočíselných úloh, v červnu ale měla aktualizovaná verze přesnost 86 procent.
Proč umělá inteligence hloupne?
Podle autorů studie je obtížné určit příčinu, proč se to děje. Zatím se zdá, že jedním z hlavních faktorů mohou být úpravy a aktualizace systému. Po nich může následovat období, kdy se stroj řadu dovedností učí od začátku a novým způsobem. Ale jisté to ani zdaleka není, a právě to je podle vědců ten vůbec největší problém.
„Nechápeme úplně, co způsobuje tyto změny v odpovědích ChatGPT, protože tyto modely jsou neprůhledné,“ popsali autoři „Je možné, že vyladění modelu za účelem zlepšení jeho výkonu v některých doménách může mít neočekávané vedlejší účinky, které ho zhorší v jiných úlohách.“
Všechno ostatní jsou spekulace. A objevila se jich celá řada. Někteří diskutující si myslí, že autor chatbota, společnost OpenAI, experimentuje s alternativními, menšími verzemi proto, aby ušetřila obrovské náklady, jež jsou s využíváním této technologie spojené. Jiní se domnívají, že společnost OpenAI záměrně oslabuje GPT-4, aby lidé byli ochotnější zaplatit za další příslušenství. A dokonce se objevují i názory, že systém se stal už příliš složitým a degeneruje – jako by trpěl strojovou formou Alzheimerovy choroby.
Společnost OpenAI všechna taková tvrzení odmítá. Minulý týden viceprezident OpenAI pro produkty Peter Welinder na Twitteru uvedl: „Neudělali jsme GPT-4 hloupější. Právě naopak. Každou novou verzi děláme chytřejší než tu předchozí.“ Sám ale také přesně neví (anebo to alespoň veřejně nekomunikuje), v čem je problém. Navrhuje nicméně jiné alternativní vysvětlení.
„Když (AI) používáte intenzivněji, začnete si všímat problémů, které jste dříve neviděli,“ říká. Naznačuje tedy, že si jen dříve uživatelé chyb méně všímali, což ale odporuje tomu, že toto zhoršení schopností vědci reálně pozorovali. Někteří pozorovatelé, kteří se obávají dopadu rušivého posunu ve výsledcích modelu, podle odborného webu TechXplore mezitím tlačí na společnost OpenAI, aby zveřejnila zdroje tréninkových materiálů, kód a další strukturální prvky, které stojí za modelem ChatGPT 4.0.
Sasha Luccioniová, která ve společnosti Hugging Face vývoj AI sleduje, pro web Ars Technica uvedla, že není v lidských silách sledovat změny v takových modelech. Jediným způsobem, jak alespoň částečně popsat, co se v nich děje, je získat zdrojová data. Jinak totiž „jakékoli výsledky na modelech s uzavřeným zdrojovým kódem nejsou reprodukovatelné a ověřitelné, a proto z vědeckého hlediska porovnáváme mývaly a veverky.“
Co všechno umí ChatGPT
Kevin Roose, autor knihy „Futureproof“, označil tento rozsáhlý jazykový model OpenAI za nejlepšího chatbota s umělou inteligencí, který byl kdy zpřístupněn široké veřejnosti. Za „jednu z nejlepších věcí, které kdy byly pro výpočetní techniku vytvořeny“ ho zase považuje generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang.
ChatGPT je tak dobrý v poskytování přirozených odpovědí na dotazy uživatelů, že podle některých názorů oficiálně prošel Turingovým testem, což je dlouholeté měřítko schopnosti stroje dosáhnout lidské inteligence.
ChatGPT dosáhl nejvyšších možných úspěchů i ve ve zkouškách úspěšnosti v mnoha oborech: v matematice dopadl lépe než 89 procent lidí, v právu lépe než 90 procent a v americkém testu GRE, který slouží k přijímacím zkouškám na postgraduální studium, dokonce lépe než 99 procent lidí.
A výzkumníci z lékařské fakulty Newyorské univerzity počátkem července 2023 oznámili, že rady, které ChatGPT poskytoval v otázkách týkajících se zdravotnictví, byly téměř nerozeznatelné od rad poskytovaných lidským zdravotnickým personálem.