Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.
Putin jednal s Erdoganem. K posunu ohledně obilné dohody nedošlo
Události: Jednání Putin-Erdogan (zdroj: ČT24)
„Moskva chce, aby mohla bez omezení vyvážet své obilí, potraviny a hnojiva na světový trh. I když západní sankce se na ruské potraviny přímo nevztahují, tak jejich vývoz částečně komplikují,“ vysvětlil zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Podle něj je jedním z ruských požadavků, aby dceřiná společnost ruské zemědělské banky, která je napojená na Kreml a zároveň je hlavním poskytovatelem úvěrů pro zemědělce, získala přístup k mezinárodnímu systému SWIFT. Díky tomu by mohly probíhat mezinárodní platby za ruské produkty.
Putin opět mluvil o „podvodu“
„Celý svět sleduje, co se během rusko-tureckého summitu stane s obilným koridorem,“ uvedl turecký host na úvod schůzky. „Čekají na výsledek,“ apeloval s odkazem zejména na rozvojové země. Mnoho z nich je závislých na dodávkách obilí a dalších potravin z Ukrajiny a jejich přerušení pro tyto země znamená zvýšené riziko potravinové krize.
Ruský vůdce opět obvinil Západ, že ho obilnou dohodou „podvedl“, protože nesplnil požadavky týkající se zrušení překážek pro export ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Putin zároveň obvinil Ukrajinu, že obilnou dohodu využila k „teroristickým útokům“, jak Moskva označuje ukrajinské údery proti ruským válečným lodím a proti Krymskému mostu. „To nemůžeme trpět,“ prohlásil podle TASS šéf Kremlu. Mimo jiné přislíbil, že Rusko dodá Turecku za výhodnou cenu jeden milion tun obilí určeného ke zpracování a předání do nejchudších zemí světa.
„Vím, že chcete nastolit otázku obilné dohody. Jsme otevřeni jednání na toto téma,“ řekl na úvod Putin podle webu listu Kommersant.
Plynové zájmy obou stran
Jednání se dotkla i dalších témat. Putin podle agentury Bloomberg naznačil, že Rusko je blízko k dohodě o zřízení plynárenského hubu – obchodního uzlu – v Turecku. „Doufám, že ve velmi blízké budoucnosti dokončíme naše jednání,“ řekl Putin na úvod schůzky. Erdogan poznamenal, že projekt „obohatí“ vzájemné vztahy.
Kreml hledá alternativní exportní trasy a trhy pro zemní plyn a snaží se upevnit vztahy s Ankarou poté, co se vztahy s Evropskou unií prudce zhoršily. Putin přišel s plánem plynárenského uzlu loni, kdy navrhoval také vybudovat další spojení s Tureckem přes Černé moře, aby se tato trasa stala hlavním ruským exportním koridorem na západ. Minulý měsíc poznamenal, že uvedený podnik bude mít spíše formu elektronické obchodní platformy než fyzického zařízení pro skladování velkých objemů ruského plynu. Neupřesnil, zda by takové nastavení znamenalo méně obchodování s plynem, než se původně předpokládalo, poznamenal Bloomberg.
Situace na Ukrajině a jednání o míru
Erdogan a Putin pravděpodobně hovořili také o ruské agresi proti Ukrajině. Turecko by podle Rožánka rádo zprostředkovalo mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, ale v současnosti mají oba státy rozdílné požadavky.
„Rusko si představuje, že mírová dohoda by mu ponechala anektovaná území, včetně Krymu a alespoň části Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Na to Ukrajina nechce přistoupit a požaduje vrátit veškeré své území, které bylo zabráno po roce 2014,“ řekl zpravodaj.
Rožánek o jednání tureckého prezidenta s Putinem v Soči (zdroj: ČT24)
Rusko-turecké diplomatické vztahy
Rusko-tureckého summitu se účastní početné delegace obou zemí. Jejich součástí jsou ministři obrany, ministři zahraničí, šéf ruského resortu zemědělství Dmitrij Patrušev (syn tajemníka Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa), guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová nebo šéf Rosatomu Alexej Lichačev, uvedl Kreml podle agentury TASS.
Téma velitelů ukrajinského pluku Azov se v delegacích neprojednávalo, protože je „příliš citlivé“, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle TASS. Rusové zajali velitele Azova loni v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Posléze je v rámci výměny zajatců předali do Turecka, kde měli setrvat do konce války. Navzdory této dohodě je minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivezl z Turecka do vlasti.
Putin před jednáním s Erdoganem také řekl, že příští rok bude spuštěn první blok jaderné elektrárny Akkuyu, kterou v Turecku staví Rosatom. Agentura Interfax připomíná, že původně se předpokládalo, že Rosatom stavbu předá letos, na sté výročí vzniku Turecké republiky. Půjde o první jadernou elektrárnu v zemi.
Oba představitelé se naposledy osobně setkali loni v říjnu v Astaně, jsou ale v ustavičném kontaktu. Naposledy spolu telefonicky hovořili před měsícem. Erdogan Rusko navštívil loni 5. srpna, kdy byl rovněž v Soči, kde má Putin jednu ze svých rezidencí.
Erdogan: Ukrajina by měla svá stanoviska zmírnit
Ukrajina je pro obnovení obilné dohody, ale nikoliv za cenu splnění „rozmarů a vydírání“ ze strany Ruska, okomentoval schůzku v Soči ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Pokud teď přistoupíme na ústupky vůči Rusům, vrátí se k dohodě a o měsíc později od ní znovu odstoupí a nastolí nové požadavky. Je to prostě jejich klasické vydírání,“ prohlásil. Rusům se podle něj nedá věřit, a to ani v případě jejich návratu k obilné dohodě, takže Kyjev pokládá za nezbytné mít alternativní námořní cesty umožňující vývoz ukrajinského obilí.
Kuleba předpokládá, že o výsledcích jednání s Putinem bude Erdogan hovořit se Zelenským. „Podrobně posoudí, o čem se jednalo a na čem se domluvili, pokud se v Soči na něčem domluvili,“ poznamenal. Kuleba zdůraznil, že Ukrajina je proti zrušení určitých sankcí vůči Rusku výměnou za obnovení obilné dohody. „Tady nejde o sankce, ale o konkrétní podnikatelské zájmy konkrétních hodnostářů z nejbližšího Putinova okolí,“ prohlásil. To je i případ Rosselchozbanky, která má podle ministra zajistit Putinovým lidem „přístup k hotovosti“.
Sám Erdogan po jednání s Putinem vyzval: „Ukrajina potřebuje zmírnit svá stanoviska, aby bylo možné podniknout společné kroky s Ruskem.“ Upozornil také, že je třeba, aby více obilí skončilo v Africe než v evropských zemích.
Jakou hru chystá Rusko
Rožánek připomněl, že stejně jako Ukrajina i Rusko přepravuje většinu svého obilí na světové trhy po moři. Letos v červenci vyvezlo rekordních skoro pět milionů tun. Pro africké země má Kreml svůj vlastní plán. Putin slíbíl šesti africkým zemím, že jim Rusko bude posílat svou produkci zadarmo a bezplatně zajistí také logistiku.
Pro Moskvu jsou dobré vztahy s Ankarou velmi důležité. A to i přes to, že Turecko má úzké kontakty také s Ukrajinou a rozdílné zájmy v konfliktu v Sýrii. Jako jediná země NATO totiž Turecko proti Rusku nezavedlo ekonomické sankce, dodal zpravodaj ČT.
Jakub Landovský hovořil o jednání Turecka s Ruskem (zdroj: ČT24)
Podle velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Turecko „schopné Rusku opakovaně ukázat tvrdou pěst nebo vyprášit kožich“. Ankara to dle něj ukázala v Libyi nebo v Sýrii, ruským zájmům se také postavila na Kavkaze v rámci arménsko-ázerbájdžánské války. „Kdykoliv se ruské a turecké zájmy zkříží, odhazuje Turecko rukavice,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Přesto však podle něj mají země zvláštní vztah. Pro NATO je „dobré, že (Turecko – pozn. redakce) tuto roli prostředníka může hrát“, ať už se jedná o vyjednávání o obilné dohodě či výměnách zajatců. „Zároveň s tím by se sankce měly samozřejmě dodržovat a týkat všech členů Severoatlantické aliance i Evropské unie,“ dodal Landovský.