Hlad ve světě se nedaří vymýtit. Ztěžují to konflikty, dopady pandemie i extrémní teploty

3 minuty
Horizont ČT24: Hlad ve světě se nedaří vymýtit
Zdroj: ČT24

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Jídlo je vzácností pro asi devět procent světové populace. Ve srovnání s rokem 2019 čelilo loni hladu o 122 milionů lidí víc, přičemž za stejné období přibylo na Zemi odhadem 330 milionů lidí.

Přestože ve většině Asie a v Latinské Americe se stav zlepšil, v Karibiku a Africe hladových přibývá. Právě Afrika je na tom ze všech kontinentů nejhůř. Hlad tam ohrožuje každého pátého člověka, a to zdaleka ne jen v chudých oblastech.

„Potravinová nejistota a hlad nejsou výhradním problémem venkovských oblastí, vyskytují se také v městských oblastech. Je třeba zvýšit úsilí. Jsme daleko od globálního cíle ukončit hlad do roku 2030,“ uvádí Cindy Holemanová, hlavní ekonomka Organizace pro výživu a zemědělství.

Projekce přitom ukazují, že bude za sedm let stále čelit hladu téměř šest set milionů lidí. V posledních letech za to můžou hlavně konflikty, ekonomické dopady pandemie covidu-19 a také extrémní teploty, které ovlivňují úrodu.

Mnozí hladovějící jsou drobní zemědělci. „Produkují jednu třetinu světového jídla. To je sedmdesát procent potravin v Africe a Asii. Mezitím se snaží uživit sami sebe a čelí obrovským výzvám, mezi kterými je změna klimatu,“ dodává Helene Papperová, ředitelka Globální komunikace a advokacie z Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj.

K hladu přispívá ruská agrese

Na vině je i ruská agrese proti Ukrajině. Dohoda o vývozu obilí sice před rokem umožnila v klíčovém vývozu pokračovat, situace ale zůstává obtížná. Do nejchudších zemí světa teď podle OSN směřuje asi čtvrtina potravin ve srovnání s dobou před válkou.

„Jeden velký zemědělský producent vede válku s dalším významným zemědělským producentem. Ovlivňuje to cenu potravin a hnojiv pro miliony lidí na celém světě,“ vysvětluje Caitlin Welshová, ředitelka Globálního programu pro bezpečnost potravin a vody z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Podle Světové zdravotnické organizace zemře každý rok v důsledku nedostatečné výživy až deset milionů lidí. Jsou mezi nimi hlavně děti a ženy. Nejvíc hladových je podle OSN v Demokratické republice Kongo, Etiopii, Afghánistánu, Jemenu nebo v Nigérii, kde v oblastech na severovýchodě země hrozí hladomor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 5 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 8 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 8 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...