Hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl Orbán

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

USA se podle Orbána „nevzdaly svého plánu dotlačit každého do válečné aliance“, ale Maďarsko dokázalo tomuto tlaku odolat. Budapešť nehodlá Američanům dovolit, aby ji dotlačily do války, uvedl Orbán podle agentury MTI.

Orbán také poznamenal, že Maďarsko odešlo z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB) poté, co se její fungování „stalo nemožným“ kvůli zavedení amerických sankcí vůči představitelům banky.

Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z IIB, informovalo ve čtvrtek maďarské ministerstvo pro hospodářský rozvoj. „Ačkoliv IIB hrála ve střední a východní Evropě důležitou rozvojovou roli, americké sankce způsobily, že její činnost ztratila smysl,“ uvedl resort v prohlášení podle agentury AP.

Ústředí IIB se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo podle Reuters učinit v červnu. Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.

Blízkost Rusku ohrožuje bezpečnost, uvedl velvyslanec

Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem „navzdory brutální ruské agresi vůči Ukrajině i navzdory tomu, že (Rusko) ohrožuje transatlantickou bezpečnost“. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za „neprůhlednou kremelskou platformu“.

USA podle velvyslance naléhají na Maďarsko, aby bralo vážně hrozby, jaké představuje Rusko a další země, které nesdílejí západní hodnoty, jako je demokracie a principy právního státu.

Podíl Maďarska v bance a ochota jeho vlády umístit ústředí této finanční instituce v Budapešti frustrovaly americké představitele v administrativě současného amerického prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa, poznamenala agentura AP. Američtí činitelé se totiž domnívali, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.

Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou nevoli vůči tomu, že je k tomuto kroku tlačeno, upozornila agentura Reuters. „Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií,“ prohlásil.

Maďarsko se pod vedením premiéra Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, které má na starosti ruský Rosatom.

Americký Kongres připravuje sankce proti osobnostem spojeným s Orbánem

Vztahy mezi Washingtonem a Budapeští se přitom v blízké budoucnosti zřejmě nezlepší. Americký Kongres totiž připravuje balíček sankcí, které se mají týkat bývalých maďarských politických osobností spojených s vládou Viktora Orbána a jeho stranou Fidesz, uvedl deník The Guardian.

Velvyslanectví Spojených států opakovaně upozornilo na „jedinečnou protiamerickou rétoriku ze strany vysokých maďarských představitelů a na všudypřítomnou protiamerickou rétoriku v médiích kontrolovaných maďarskou vládou“. Podle uniklých dokumentů Pentagonu měl také Orbán označit USA za jednoho ze tří hlavních protivníků své strany.

Na návrhu zákona o sankcích spolupracují demokraté a republikáni od loňského roku. Očekává se, že již příští měsíc bude předložen Kongresu, kde pravděpodobně získá širokou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...