Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.
Podle Kristerssona je nyní větší šance, že Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance dřív než Švédsko. Po středečním jednání se Scholzem prohlásil, že Stockholm je na takovou situaci připraven. „Respektujeme ratifikační procesy ve třetích zemích, které o postupu samy rozhodují,“ poznamenal švédský premiér.
Současně však očekává, že po parlamentních a prezidentských volbách v Turecku, které se budou konat 14. května, bude schvalovací proces rychle postupovat.
Scholz zdůraznil, že finské a švédské členství v NATO bude mít bezpečnostní přínos pro celou Evropu. „Za německou vládu mohu říci, že pracujeme na tom, aby se tak stalo rychle a hladce,“ konstatoval kancléř. Kristersson mu za podporu poděkoval a řekl, že začlenění celého regionu kolem Baltského moře do NATO bude znamenat posílení bezpečnosti nejen severských zemí, ale celého obranného bloku.
Ankara vnímá „příznivé“ kroky Finska
Turecko chce podle médií ještě před květnovými volbami schválit alespoň finskou žádost. Finský prezident Sauli Niinistö ve středu oznámil, že tento týden navštíví Turecko, aby se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem prodiskutoval vstup do Aliance. „Na schůzkách, které se uskuteční v Istanbulu, budou projednány dvoustranné vztahy i žádost Finska o členství v NATO,“ uvádí se v prohlášení Erdoganova úřadu.
Sám turecký prezident prohlásil, že „dodrží svůj slib“. „Na přistoupení Finska se díváme příznivě. Nebylo by špatné říci, že přístupové rozhovory se uskuteční v jiném termínu než ve Švédsku,“ uvedl podle agentury Reuters jeden z tureckých vysoce postavených představitelů. Jiný úředník obeznámený se situací sdělil, že přístup Finska k teroristickým organizacím je v souladu s Ankarou a že Helsinky v tomto ohledu podnikly kroky, které Turecko vnímá kladně.
V případě Švédska je situace složitější. Ankara ho kritizuje za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.
Spojené státy a další členové Aliance doufají, že se obě severské země stanou členy na summitu NATO, který se má konat 11. až 12. července v litevském hlavním městě Vilniusu.
Budapešť brzdí kvůli evropským penězům
Švédsko s Finskem společně požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Potřebný souhlas třiceti členských zemí Aliance dosud nevyslovily Turecko s Maďarskem.
Zástupci maďarské vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána v úterý sdělili, že schůze parlamentu, na níž se měla žádost skandinávských států řešit, se příští týden konat nebude „kvůli zpoždění v jednáních s Bruselem“. Vláda v Budapešti vede spory s Evropskou komisí, která jí kvůli porušování základních principů EU nechce vyplácet peníze.
Orbán tvrdí, že jeho strana je pro vstup dvojice severských zemí do NATO, nicméně minulý týden poslanec za tuto stranu Csaba Hende uvedl, že pro zajištění ratifikace je potřeba více času. Ratifikační proces vázne v maďarském parlamentu od loňského července a někteří maďarští zákonodárci dávali najevo pochybnosti ohledně toho, zda vstup Švédska a Finska do Aliance podpoří, protože tyto dvě země podle nich šíří „zjevné lži“ o stavu demokracie v Maďarsku.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková na počátku března vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“.
