Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Šedesátiletý Bjaljacki vede nevládní organizaci Vjasna (Jaro), která informuje o porušování lidských práv v zemi. Běloruské úřady ji označily za extremistickou organizaci.

Spolu se svými spolupracovníky čelil Bjaljacki obviněním z pašování hotovosti a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, včetně údajného financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.

S pouty na rukou

Zástupce šéfa Vjasny a viceprezident Mezinárodní federace lidských práv Valjancin Stefanovič dostal trest devíti let vězení a koordinátor kampaně za svobodné volby Uladzimir Labkovič odešel s trestem sedmi let. 

V nepřítomnosti soudkyně Maryna Zapasniková odsoudila ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.

Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný. Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.

Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné jedenáct, deset a devět let vězení.

„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.

Rozhodnutí soudu odmítli představitelé evropských států

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na Twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) napsal na Twitteru, že rozsudek je vrcholem cynismu a „aktem bezpráví páchaného Lukašenkovým režimem“. Verdikt odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS). „Vyzývám prezidenta Lukašenka, aby politické vězně propustil,“ napsal na Twitteru.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální. „Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.

Zlomové byly protesty proti prezidentským volbám

Aktivista Ales Bjaljackij získal Nobelovu cenu míru v roce 2022 společně se zástupci lidskoprávních organizací Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Slavnostního předávání se nemohl zúčastnit, cenu proto převzala jeho manželka Natalja Pinčuková.

Změna ústavy přijatá v roce 1996 dala prezidentu Alexandru Lukašenkovi diktátorské pravomoci, což vyvolalo protesty a demonstrace. Úřady protesty tvrdě potlačily a mnoho lidí bylo uvězněno. Ales Bjaljacki poté založil organizaci Vjasna, která poskytovala podporu uvězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Vjasna vyvinula v organizaci na ochranu lidských práv, která dokumentovala zneužívání a mučení politických vězňů ze strany úřadů, píše server Nobelovy ceny

Vládní orgány se Bjaljackého snažily umlčet. V roce 2011 ho odsoudily k několikaletému trestu odnětí svobody za údajné daňové úniky, v roce 2014 byl propuštěn na svobodu. V důsledku masových demonstrací proti diktatuře prezidenta Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách v srpnu 2020, běloruské úřady v červnu 2021 poslaly Bjaljackého bez soudu za mříže.

Skupiny na ochranu práv tvrdí, že v Bělorusku je přibližně patnáct set politických vězňů, které tamní soudy poslaly za mříže po protestech v roce 2020, uvedla agentura Reuters. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 tisíc lidí za to, že se protestů účastnili nebo kritizovali úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 47 mminutami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentury Reuters s odvoláním na prohlášení kambodžského ministerstva obrany. Dohodě předcházelo třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí.
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 13 hhodinami
Načítání...