Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.
Keneş byl šéfredaktorem největšího anglicky psaného deníku v Turecku Today's Zaman, jehož aktivity zastavily v roce 2016 úřady. Médium bylo k vládě velmi kritické.
Nyní žije Keneş ve Stockholmu, kam utekl po pokusu části turecké armády o převrat v roce 2016. Erdoganův režim ho obviňuje z členství v hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jemuž turecký prezident zosnování pokusu o puč připisuje.
„Je zřejmé, že v tomto případě existuje několik překážek, které brání vydání. U jednoho podezření z trestného činu není splněn požadavek oboustranné trestnosti,“ popsal člen švédského nejvyššího soudu Petter Asp.
Oboustranná trestnost je požadavek, aby dotyčné jednání bylo považováno za trestný čin jak v zemi, kde se podezřelá osoba nachází, tak v zemi, která žádá o její vydání za účelem trestního řízení. Bývá tradiční podmínkou extradice.
Švédsko čeká na tureckou ratifikaci
Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO letos v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která začala v únoru. Vstup těchto severských zemí do Aliance musí schválit všech třicet členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo. Kromě Turecka to ještě neudělalo Maďarsko.
Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od osmdesátých let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či právě příznivce duchovního Gülena.
