Čínské úřady přiznaly první tři úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem za poslední půlrok. Čísla nakažených znovu rostou, za neděli přibylo téměř 27 tisíc případů. Kvůli přísným uzávěrám se minulý týden bouřili obyvatelé jihočínského Kantonu. Školy a další veřejná místa jsou uzavřené i v hlavním městě. O tamní situaci v souvislosti s šířením onemocnění covid-19 informovala ve vysílání zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.
Situace v Číně houstne. Lockdowny rozdmýchávají frustraci obyvatel
Studio ČT24: Zpravodajka Barbora Šámalová o lockdownech v Číně (zdroj: ČT24)
Podle Šámalové aktuální stav v čínské společnosti významně ovlivňují vlastní pravidla, která si z obavy před šířením onemocnění vytvářejí podniky a další organizace a jež jsou zároveň často ještě přísnější než oficiální normy vycházející z vládní úrovně.
„Situace v Pekingu je velmi nejasná. Někteří lidé si v soukromí stěžují, že úřady dělají něco jiného, než co oznamují. Vysocí představitelé říkají, že rozvolňují, ale ta opatření jsou v praxi vlastně ještě přísnější. Centrální vláda před týdnem zkrátila karanténu pro příchozí ze zahraničí do Číny z deseti na osm dnů. Dále vyhlásila, že města mají přijít s cílenějšími opatřeními namísto plošných lockdownů, které poškozují ekonomiku země a také frustrují obyvatelstvo,“ vysvětlila Šámalová.
Přísnější než vláda
„Když se někde objeví pozitivní případ, tak se karanténa týká jen obyvatel toho konkrétního domu, a nikoli celého bloku, jako tomu bylo dříve. Kontakty kontaktů nakažených už nemusejí do karantény, takže ten řetězec se zkrátil,“ přiblížila zpravodajka.
„Ale protože případů narůstá, a to nejen v hlavním městě, ale napříč celou Čínou, tak některé školy, firmy a úřady v Pekingu v tichosti zavádějí vlastní opatření. Stává se tak, že školy často na pár dnů zavřou. Některá obchodní centra se zase chrání tím, že u vstupu požadují PCR test starý nejvýše 24 hodin namísto 72 hodin, což je požadavek vycházející z vládní úrovně,“ přiblížila Šámalová. Lidé v čínských městech tak podle ní vlastně nevědí, co přesně platí a čím se mají řídit.
Lidé si frustraci vybíjejí i na zdravotnících nebo dobrovolnících
Společenské nepokoje tak vyvěrají na různých místech napříč Čínou. Často k nim dochází ve velkých městech, kde jsou velké továrny zaměstnávající tisíce lidí. V Kantonu došlo na potyčky lidí s policií, při kterých se obyvatelé snažili rozbořit bariéry a uprchnout z uzavřené oblasti.
Události: Čínská opatření proti šíření koronaviru (zdroj: ČT24)
„Vyvolalo to opatření konkrétní (kantonské) čtvrti, která vyhlásila lockdown, zatímco jiné oblasti ve stejném městě naopak začaly rozvolňovat a vyzývat přespolní dělníky, aby odešli a vrátili se domů. Něco podobného se už před pár týdny stalo ve velké továrně firmy Foxconn, která je největším montážním závodem společnosti Apple. Zde došlo k tomu, že se úřady snažily dělníky doslova uvěznit, protože uvnitř se objevovaly pozitivní případy. Dělníci měli strach, že onemocní a zemřou. Poměrně násilným způsobem si začali vynucovat cestu ven, a dokonce napadli pracovníky, kteří je hlídali,“ popsala zpravodajka ČT v Číně.
Doplnila, že k podobným případům – kdy si obyvatelé vybíjejí frustraci právě na lidech, kteří za to nemohou a jen dohlížejí na dodržování pravidel, například zdravotnících nebo dobrovolnících – v poslední době dochází často.
Dopady na ekonomiku
Odborníci upozorňují na to, že Čína si další lockdowny nemůže dovolit. Podle jejich názoru uzávěry trvají příliš dlouho a poškozují dodavatelské řetězce.
„Osobně znám hodně lidí, kteří jeli na služební cestu do nějakého čínského města a tam spadli do karantény. Úřady jim nařídily hotel, oni si ho museli ze svého zaplatit a neměli na to peníze. Takové pobyty jsou velmi drahé, podobně jako cestování po Číně nebo mimo zemi,“ doplnila Šámalová.
Lockdowny ale nejsou jediným důvodem ekonomických problémů Čínské lidové republiky. Patří mezi ně i politika protežování státních firem a tažení proti velkým soukromým firmám, které byly ještě donedávna výkladní skříní čínské ekonomiky.
Obavy ze sociální nestability
Čína obhajuje svou dlouhodobou nulovou toleranci ke covidu podle Šámalové tím, že tamní politické vedení opakuje mantru o ochraně lidských životů.
„Proočkovanost Číňanů je relativně vysoká – úřady tvrdí, že minimálně jednu dávku má 92 procent obyvatel. Ale nízká je u seniorů, kteří jsou nejzranitelnější skupinou. Zároveň Čína spoléhá na své vakcíny domácí provenience, jejichž účinnost je nižší a jedna dávka už nebude stačit,“ vysvětlila zpravodajka.
Čína se podle ní také obává, že zanedbání totální zdravotní kontroly v konečném důsledku povede k velkým potížím ve zdravotnictví a hromadnému umírání lidí.
„To by navíc pravděpodobně vedlo k sociální nestabilitě a vedení země by ztratilo tvář, což si nepřeje. Opatření jsou navíc efektivním nástrojem ke kontrole společnosti,“ uzavřela Šámalová.