Evropská komise chce zavést pravidelné půjčky Ukrajině. Příští rok by mohlo jít o 18 miliard eur

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.

„Evropa bude dál dělat vše, co může, aby podporovala Ukrajinu a její obyvatele,“ prohlásil eurokomisař Valdis Dombrovskis, který návrh prezentoval. Cílem je podle něj získat souhlas Rady EU a Evropského parlamentu do konce roku, aby bylo možné v lednu zaslat první část prostředků.

Nový mechanismus by Ukrajině přinesl 1,5 miliardy eur na každý měsíc příštího roku, úmyslem však není posílat měsíční dávky v této výši. Eurokomisař Johannes Hahn novinářům vysvětlil, že Komise plánuje v lednu vyplatit více než 1,5 miliardy a následně posílat kolem 4,5 miliardy před začátkem každého čtvrtletí.

Kyjev dává najevo, že každý měsíc potřebuje na pomoc s financováním chodu státu tři až čtyři miliardy eur, uvedla minulý měsíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Takzvanou makrofinanční pomoc EU zatím Ukrajině neposkytovala pravidelným způsobem. Po invazi ruských vojsk nejdříve poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, následně se dohodla na devítimiliardovém balíku, třetina z něj ovšem před středečním oznámením zůstala jen v rovině slibu.

Komise nevyjasnila, zda byly zablokované tři miliardy převedeny do plánu pro příští rok, nebo zda je stále ve hře jejich samostatné uvolnění. Hahn v této souvislosti poznamenal, že EU ještě do konce roku pošle Kyjevu zbývající část již uvolněných šesti miliard a že ukrajinský stát by tak „měl být v pořádku“.

Maďarsko může plán zablokovat

Na nový plán podpory si chce Evropská komise podobně jako doposud půjčovat ve jménu celé EU na finančních trzích. Počítá při tom s „velmi vstřícnými podmínkami“ včetně desetiletého „období milosti“ a doby splatnosti až 35 let. Náklady spojené s úroky by pokrývala EU.

„Naše podpora bude spojená se sektorovými a institucionálními reformami, zejména těmi spojenými s bojem proti podvodům a korupci a posilováním právního státu,“ uvedl Dombrovskis.

Český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po úterním jednání s unijními protějšky uvedl, že státy EU jsou připravené příští rok Ukrajině 18 miliard eur půjčit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně na začátku týdne řekl, že Budapešť nepodpoří další pomoc Kyjevu skrze společné půjčky. Podle agentury Bloomberg přitom plán EK zahrnoval prvek, který vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

Úprava dluhových a rozpočtových pravidel EU

Evropská komise také plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva proto ve středu navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.

Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu pozastavil v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a nevrátil se k němu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. 

„Země EU nyní čelí dluhům a deficitům, které jsou podstatně vyšší a výrazně se od sebe liší. Nové výzvy jako zelená a digitální transformace a problémy s dodávkami energií budou v příštích letech vyžadovat masivní investice a reformy,“ zdůvodnil místopředseda EK Valdis Dombrovskis, proč unijní exekutiva navrhuje upravit dosavadní pravidla přijatá po finanční krizi z roku 2008.

Sever chce přísnější pravidla, jih volnější

Zatímco vlády Nizozemska či skandinávských zemí volají po návratu k přísnější fiskální disciplíně, zejména jihoevropské země usilují o co nejvolnější pravidla. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než desítka zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde.

Komise proto chce nově vycházet z plánů fiskální udržitelnosti na čtyři až sedm let, které mají předkládat vlády k hodnocení a připomínkám Bruselu. Plány mají zohledňovat individuální střednědobé fiskální cíle pro každý stát, které budou počítat s potřebnými reformami a investicemi. Dosavadní rozpočtové a dluhové mezní hodnoty mají podle činitelů EK v pravidlech zůstat, jejich vynucování však má být dlouhodobější a závislé na tom, jak konkrétní stát plní individuální cíle stanovené Komisí.

Unijní exekutiva chce konkrétní legislativní návrhy předložit po debatě s členskými státy do jara, aby mohly být schváleny během příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po ruských úderech hlásí zraněné

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech nejméně osm zraněných. Letecký útok zasáhl šest městských částí. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 1 hhodinou

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 2 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...