Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

„Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP.

„Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.

Wongová také zdůraznila, že rozhodnutí stran Jeruzaléma neznamená nepřátelství vůči Izraeli. „Austrálie bude vždy pevným přítelem Izraele, byli jsme mezi prvními zeměmi, které Izrael formálně uznaly (jako stát),“ dodala s tím, že úřady budou dál podporovat židovskou komunitu v Austrálii. „Rovněž dál podporujeme palestinský lid, také humanitární pomocí,“ uvedla Wongová.

Konzervativní koaliční vláda premiéra Scotta Morrisona v roce 2018 oficiálně uznala západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Uznání se však týkalo jen západního Jeruzaléma, ožehavým tématem je ale právě východní Jeruzalém, který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Některá média tehdy psala, že Morrison došel na půl cesty.

Palestina krok schvaluje. Krátkozraké, zní z Izraele

Podle izraelských médií rozhodnutí australské vlády Izrael zaskočilo, protože šéf blízkovýchodního oddělení australského ministerstva zahraničí při návštěvě Izraele před několika měsíci tvrdil, že australská politika vůči západnímu Jeruzalému se nezmění.

Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“. „Můžeme jen doufat, že v dalších záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji,“ uvedl Lapid. „Sjednocený Jeruzalém zůstane věčným hlavním městem Izraele bez ohledu na to, co říká australská vláda,“ dodal izraelský premiér podle místních médií.

Jeruzalémský starosta Moše Lion vyjádřil politování na krokem Austrálie. „Jednotný Jeruzalém byl a bude navždy hlavním městem Izraele. Taková prohlášení na tom nic nezmění a k ničemu nepřispějí,“ řekl.

Palestinský ministr pro občanské záležitosti Husajn Šajch australský krok schválil. „Vítáme rozhodnutí Austrálie týkající se Jeruzaléma a také její výzvu k vytvoření dvou států v rámci mezinárodního práva (jako řešení sporu s Izraelem),“ uvedl ministr. Zároveň vyjádřil souhlas s názorem Canberry a sdělil, že „budoucnost Jeruzaléma záleží na tom, k jakému trvalému řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) se dojde na základě mezinárodního zákona“.

Východ města Izrael obsadil proti rezolucím OSN

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město. V šestidenní válce v roce 1967 východní Jeruzalém obsadil a v roce 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Anexi mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním s Palestinci, proto má také většina zemí ambasády v Tel Avivu.

Bývalý americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako izraelskou metropoli, a následující rok oficiálně přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku zejména od Palestinců a ze zemí arabského světa, odsoudila to ale i řada západních zemí, včetně Francie. Také generální tajemník OSN António Guterres řekl, že takové jednostranné rozhodnutí ohrožuje mírový proces v Izraeli.

Ambasádu do Jeruzaléma krátce po USA přesunuly Guatemala či Paraguay, ta ji ale v září 2018 vrátila zpátky do Tel Avivu. O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje též český prezident Miloš Zeman. Minulý měsíc o takovém kroku hovořila i nová britská premiérka Liz Trussová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 40 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...