Musíme vyzbrojit Ukrajinu protiraketovými systémy, vyzývá Šedivý

24 minut
Události, komentáře: Pondělní ruské bombardování ukrajinských měst
Zdroj: ČT24

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Pondělní ruské útoky na ukrajinská města, které cílily na civilní objekty a místa kritické infrastruktury, mají na svědomí mrtvé i zraněné. Politici hovoří o tom, že mělo jít o ruskou odvetu za sobotní útok na Krymský most. Potvrzuje to také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, který nazval raketové útoky z ruské strany za akt terorismu. 

„Z hlediska vojenského nemá útok na Krymský most tak zásadní význam pro situaci na bojišti, přestože jde samozřejmě o poškození infrastruktury. Má ale zásadní symbolický a morální rozměr. Rusové dostali jasný vzkaz, že není žádné území, které by Ukrajinci nebyli schopni zasáhnout. Nepředpokládali, že by si to Ukrajinci dovolili, a je to pro ně ponížení,“ uvedl Šedivý s tím, že v dalších týdnech očekává další zintenzivnění konfliktu.

Pro ochranu napadené země je podle něj nutné podpořit další dodávky zbraní na Ukrajinu. „Putin a skupina kolem něj udělali něco, co ukazuje, že neznají jiné řešení než využít to, v čem jsou v převaze. Je proto potřeba vybavit Ukrajinu prostředky protileteckými a protiraketovými, které budou schopny chránit nejen bojiště, ale i teritorium Ukrajiny,“ myslí si armádní generál ve výslužbě. 

O další úrovni války a nutném vyrovnání sil ve vzdušném prostoru mluví také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. „Někteří politici v tomto duchu hovořili, a když to budu interpretovat po svém, tak si myslím, že spirála napětí a brutality ze strany Ruska se stále ještě roztáčí,“ uvedl. S Šedivým se shodl na nutnosti posílení dodávek protiraketových systémů a debatě o přísunu raket, které budou schopné vést palbu až na 300 kilometrů. 

Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po ruských úderech už potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle Marka Ženíška je v podpoře dodávek další munice v Česku shoda. „Je spíše třeba přesvědčit země, které ty zbraně mají, že to je jediná cesta, jak Putina odradit nebo ho zastavit,“ doplnil s odkazem na Německo. 

Šedivý se v této souvislosti obává toho, že Putin bude chtít ještě eskalovat konflikt pomocí stále ničivějších zbraní. „Mluví se o využití taktických jaderných zbraní. Rusové mají ale ještě další možnost, a to jsou termobarické bomby, které jsou na hraně jaderných účinků. Obávám se, že se to stane, pokud budou Rusové dále prohrávat na hlavních operačních směrech,“ míní.

Rusko jako teroristický stát?

Násilnou ruskou reakci na ukrajinský postup odsuzují politici po celé Evropě. Například estonští poslanci budou projednávat označení Ruska za teroristický stát. Podobnou iniciativu ve sněmovně prosazuje šéf zahraničního výboru Ženíšek. Zároveň ale upozorňuje na případné dopady v případě takového prohlášení. 

„Debata se nevede o tom, zda je Rusko teroristický stát, samo to totiž svými kroky potvrzuje. Spíše mluvíme o tom, co by takové označení Ruska znamenalo pro Českou republiku a jak v tom případě více zajistit bezpečnost země a jaké to má další konsekvence, které jsou pro mě až na druhém místě,“ naznačil témata dalších debat ve sněmovně. 

Potvrdil rovněž, že podobné usnesení by měly schválit zahraniční a bezpečnostní výbory obou komor parlamentu. K plánovanému kroku se neutrálně vyjářil Metnar, podle nějž nejsou podobná memoranda prioritou. „Nejsem si jistý, že to je teď to nejdůležitější, čím se zabývat. Tím je, aby válka skončila. Žádná válka neskončila bez mírových jednání. Ukrajina ale musí mít své bojové síly takové, aby své jednání a vyjednaný mír si byla schopna udržet a byly dostatečným symbolem před případnou agresí,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na zvýšení tlaku na Rusko se shodlo 26 států EU, Orbán byl proti

Státy EU musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se na čtvrtečním summitu EU lídři členských zemí, kteří také vyzvali k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. Za existenční výzvu pro Unii označili ruskou agresi proti Ukrajině, přičemž všichni kromě maďarského premiéra Viktora Orbána podpořili text o další podpoře napadené země a zvýšení tlaku na Rusko.
17:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 55 mminutami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 2 hhodinami

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo nejméně 56 Palestinců.
10:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 5 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
06:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 8 hhodinami
Načítání...