Nabíječky pro telefony či tablety se v EU sjednotí, schválili europoslanci

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

„Je to velký den pro spotřebitele a také velký den pro naše životní prostředí,“ prohlásil maltský europoslanec Alex Saliba, který se jako zpravodaj EP podílel na formování konečného znění normy.

Při svém dopoledním vystoupení se slovy „toto je minulost“ zvedl nad řečnický pultík klubko kabelů a adaptérů, načež dodal „toto je současnost“ a ukázal jedinou nabíječku. Krátce po poledni pak parlament příslušný návrh odhlasoval poměrem 602 hlasů ku 13.

Podle unijních činitelů norma nejen zjednoduší životy obyvatelům a ušetří jim peníze, ale také zredukuje množství elektronického odpadu. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová ji na půdě EP spojovala s úsporou až tisíc tun „e-odpadu“ ročně.

Rychle získaná podpora

Evropská komise návrh předložila loni v září a iniciativa poměrně rychle získala podporu europoslanců i členských zemí Unie. Během letošních vyjednávání o konečné podobě byl záběr směrnice rozšířen a spotřebitelům by tak měl kabel s koncovkou USB-C v budoucnu stačit na nabíjení mobilů, tabletů, čteček, digitálních fotoaparátů, bezdrátových sluchátek, myší a reproduktorů nebo ovladačů k herním konzolím.

Na tyto produkty se opatření začne vztahovat 24 měsíců po vstupu v platnost, u laptopů mají výrobci 40 měsíců na to, aby se přizpůsobili.

Dotažení legislativního procesu do konce při aktuální rozpravě vítali zástupci všech politických skupin Evropského parlamentu. Někteří zdůrazňovali, že spotřebitelé se díky přijaté regulaci také budou moci rozhodnout, zda si nové přenosné zařízení koupí s novou nabíječkou, nebo bez ní. Také ovšem zaznívala kritika na adresu Evropské komise, že cesta ke sjednocení nabíječek trvala příliš dlouho. Komise v uplynulých letech o tématu jednala s výrobci, přičemž proti vystupovala zejména společnost Apple, která dlouhodobě používá vlastní systém konektorů.

„Již přes deset let se snažíme z půdy Evropského parlamentu dotlačit Komisi k tomu, aby začala jednat (…), ale až donedávna byla Komise neaktivní,“ řekla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která při přípravě opatření plnila roli stínové zpravodajky. Přijatá směrnice podle ní mohla zahrnovat i další typy zařízení, označila ji nicméně za důležitý krok na zmírnění problému, s nímž „se setkáváme všichni“.

Čeští europoslanci rozhodnutí vítají

O tom, že EP roky volal po zásahu unijní exekutivy, mluvila na plénu také další česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). Aktuální vývoj podobně jako ostatní řečníci vítala, zdůraznila však, že unijní předpisy bude třeba přizpůsobovat technologickému vývoji. „USB-C je dnes nejefektivnější variantou nabíječky, ale zítra může přijít USB-D nebo nový bezdrátový standard,“ upozornila. V této souvislosti nová směrnice dává prostor EK k úpravě pravidel skrze takzvané akty v přenesené pravomoci.

„Toto hlasování zavazuje Evropskou komisi, aby průběžně posuzovala možnost zahrnout i další kategorie výrobků. První revize se nařízení dočká už tři roky od začátku platnosti a pak každých pět let s ohledem na technologický pokrok, pohodlí spotřebitelů i životní prostředí,“ doplnil český zástupce ve frakci zelených Marcel Kolaja (Piráti).

Kolaja upozorňoval, že unijní orgány se musí zaměřit také na „druhou stranu kabelu“, tedy na konektory na adaptérech. „Pokud bychom sjednotili i druhou stranu, docílíme ještě menšího elektronického odpadu,“ vysvětlil. Řešení podle něj může přinést aktuálně projednávané nařízení o „ekodesignu“.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) vyzdvihl zahrnutí notebooků, které je podle něj výsledkem tlaku europoslanců ve vyjednávání s členskými zeměmi. „Když si je spotřebitelé budou moci nabíjet stejnou nabíječkou jako třeba mobil, výrazně jim to usnadní život,“ domnívá se.

„Každý máme doma mnoho nabíjecích kabelů, u kterých často ani nevíme, k čemu přesně jsou. Veškeré tyto nabíječky a kabely produkují až 13 tisíc tun elektronického odpadu ročně. Jednotný typ nabíjecího kabelu proto ulehčí život nejen nám, uživatelům elektronických zařízení, ale zejména tím výrazně ulevíme naší planetě,“ domnívá se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že podniká další vdzušné útoky na Írán

Americká armáda podniká další vzdušné útoky na Írán, oznámilo v noci na čtvrtek SELČ podle agentury Reuters oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Označilo je za reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě.
před 19 mminutami

V Kyjevě ruský útok zabil jednoho člověka, oznámily úřady

Při ruském útoku na Kyjev zemřel jeden člověk, oznámila v noci na čtvrtek městská vojenská správa. Útok pokračuje a Rusko cílí i na jiná ukrajinská města. Polské ozbrojené síly podle agentury Reuters oznámily, že kvůli ruským úderům na Ukrajinu vyslalo do vzduchu své stíhací letouny.
před 44 mminutami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 5 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 7 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 7 hhodinami

Polský expremiér Morawiecki po sporu s Kaczyńským oznámil vznik nové frakce

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.