Nabíječky pro telefony či tablety se v EU sjednotí, schválili europoslanci

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

„Je to velký den pro spotřebitele a také velký den pro naše životní prostředí,“ prohlásil maltský europoslanec Alex Saliba, který se jako zpravodaj EP podílel na formování konečného znění normy.

Při svém dopoledním vystoupení se slovy „toto je minulost“ zvedl nad řečnický pultík klubko kabelů a adaptérů, načež dodal „toto je současnost“ a ukázal jedinou nabíječku. Krátce po poledni pak parlament příslušný návrh odhlasoval poměrem 602 hlasů ku 13.

Podle unijních činitelů norma nejen zjednoduší životy obyvatelům a ušetří jim peníze, ale také zredukuje množství elektronického odpadu. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová ji na půdě EP spojovala s úsporou až tisíc tun „e-odpadu“ ročně.

Rychle získaná podpora

Evropská komise návrh předložila loni v září a iniciativa poměrně rychle získala podporu europoslanců i členských zemí Unie. Během letošních vyjednávání o konečné podobě byl záběr směrnice rozšířen a spotřebitelům by tak měl kabel s koncovkou USB-C v budoucnu stačit na nabíjení mobilů, tabletů, čteček, digitálních fotoaparátů, bezdrátových sluchátek, myší a reproduktorů nebo ovladačů k herním konzolím.

Na tyto produkty se opatření začne vztahovat 24 měsíců po vstupu v platnost, u laptopů mají výrobci 40 měsíců na to, aby se přizpůsobili.

Dotažení legislativního procesu do konce při aktuální rozpravě vítali zástupci všech politických skupin Evropského parlamentu. Někteří zdůrazňovali, že spotřebitelé se díky přijaté regulaci také budou moci rozhodnout, zda si nové přenosné zařízení koupí s novou nabíječkou, nebo bez ní. Také ovšem zaznívala kritika na adresu Evropské komise, že cesta ke sjednocení nabíječek trvala příliš dlouho. Komise v uplynulých letech o tématu jednala s výrobci, přičemž proti vystupovala zejména společnost Apple, která dlouhodobě používá vlastní systém konektorů.

„Již přes deset let se snažíme z půdy Evropského parlamentu dotlačit Komisi k tomu, aby začala jednat (…), ale až donedávna byla Komise neaktivní,“ řekla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která při přípravě opatření plnila roli stínové zpravodajky. Přijatá směrnice podle ní mohla zahrnovat i další typy zařízení, označila ji nicméně za důležitý krok na zmírnění problému, s nímž „se setkáváme všichni“.

Čeští europoslanci rozhodnutí vítají

O tom, že EP roky volal po zásahu unijní exekutivy, mluvila na plénu také další česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). Aktuální vývoj podobně jako ostatní řečníci vítala, zdůraznila však, že unijní předpisy bude třeba přizpůsobovat technologickému vývoji. „USB-C je dnes nejefektivnější variantou nabíječky, ale zítra může přijít USB-D nebo nový bezdrátový standard,“ upozornila. V této souvislosti nová směrnice dává prostor EK k úpravě pravidel skrze takzvané akty v přenesené pravomoci.

„Toto hlasování zavazuje Evropskou komisi, aby průběžně posuzovala možnost zahrnout i další kategorie výrobků. První revize se nařízení dočká už tři roky od začátku platnosti a pak každých pět let s ohledem na technologický pokrok, pohodlí spotřebitelů i životní prostředí,“ doplnil český zástupce ve frakci zelených Marcel Kolaja (Piráti).

Kolaja upozorňoval, že unijní orgány se musí zaměřit také na „druhou stranu kabelu“, tedy na konektory na adaptérech. „Pokud bychom sjednotili i druhou stranu, docílíme ještě menšího elektronického odpadu,“ vysvětlil. Řešení podle něj může přinést aktuálně projednávané nařízení o „ekodesignu“.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) vyzdvihl zahrnutí notebooků, které je podle něj výsledkem tlaku europoslanců ve vyjednávání s členskými zeměmi. „Když si je spotřebitelé budou moci nabíjet stejnou nabíječkou jako třeba mobil, výrazně jim to usnadní život,“ domnívá se.

„Každý máme doma mnoho nabíjecích kabelů, u kterých často ani nevíme, k čemu přesně jsou. Veškeré tyto nabíječky a kabely produkují až 13 tisíc tun elektronického odpadu ročně. Jednotný typ nabíjecího kabelu proto ulehčí život nejen nám, uživatelům elektronických zařízení, ale zejména tím výrazně ulevíme naší planetě,“ domnívá se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kreml vítá novou americkou strategii, která neoznačuje Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. V neděli to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 46 mminutami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně.
před 1 hhodinou

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 2 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...