Kontroly na hranicích se Slovenskem se nejspíš protáhnou, řekl Rakušan

Události: Jak zamezit nelegální migraci (zdroj: ČT24)

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

„Je téměř jisté, že ty kontroly po deseti dnech neskončí. Musíme počkat, až budou výsledky, až se ukáže, že na této migrační trase čísla objektivně klesají,“ míní Rakušan. Migrace je podle něj celoevropský problém, který nelze řešit pouze mezi jednotlivými státy. Naznačil, že pomoc očekává také od Srbska.

Jedna z uprchlických tras vede právě přes srbsko-maďarskou hranici, která je vnější hranicí Schengenu. Uprchlíci pak přes Maďarsko, Slovensko a Česko míří do Německa. „To, co zažíváme, je bezprecedentní. Meziroční nárůst migrace v České republice je dvanáct set procent. To je situace, na kterou jsme jako Česká republika museli reagovat,“ řekl Rakušan.

Podle slovenského ministra vnitra Romana Mikulce by Evropská komise měla mnohem intenzivněji jednat ohledně migrace se zeměmi západního Balkánu. „Potřebujeme, abychom migranty dokázali efektivně vrátit do zemí, odkud přišli,“ je přesvědčen Mikulec.

Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér řekl, že Budapešť je připravena na svou jižní hranici nasadit čtyři tisíce vojáků. Vyjádřil také vděk Česku i Rakousku za vyslání pohraničníků do Maďarska.

Srbsko připraví tvrdší regulaci

Srbsko slíbilo zpřísnit svá vízová pravidla pro obyvatele zemí, ze kterých přichází do Evropy mnoho migrantů, uvedl podle agentury APA rakouský kancléř Nehammer po pondělním jednání se srbským prezidentem Vučičem a maďarským premiérem Orbánem v Budapešti.

Změna srbských předpisů by se měla odehrát na přelomu roku a měla by odpovídat požadavkům Evropské unie. „Srbsko by neměli zneužívat ti, kdo nepřicházejí kvůli práci, ale kvůli nelegální migraci na Západ,“ řekl Vučić.

Rakousko letos zaznamenalo silný nárůst případů nelegálních vstupů do země občany některých mimoevropských zemí, kteří v současnosti smějí přicestovat do Srbska bez víz. Podrobnosti o tom, které země postihnou přísnější srbská vízová pravidla, ale na tiskové konferenci nezazněly, napsala APA. Podle neoficiálních informací by se přísnější regulace mohla týkat Indie či Tuniska. 

Unie by se měla postarat o návrat migrantů bez nároku na azyl, soudí Orbán

Maďarský premiér Orbán, který je známý tvrdou protipřistěhovaleckou politikou, žádal „posunutí ochranné linie co nejdále na jih“ – tedy zpočátku od srbsko-maďarské hranice na pomezí Srbska a Severní Makedonie a pak dále.

Evropská unie by se podle Orbána měla postarat o návrat migrantů, kteří nemají nárok na azyl. A mimo Evropskou unii by měla vzniknout střediska, v nichž by si běženci mohli podat žádost o azyl.

Azylový systém EU selhal, uvedl Nehammer

Nehammer podle APA „do značné míry souhlasil s požadavky Maďarska“. EU by podle kancléře měla vůči zemím původu vystupovat jako společenství, uzavírat společné dohody o repatriaci a přes hospodářskou spolupráci dosahovat situace, v níž vyhrají všichni („win-win“). Záhodno je také posílit ochranu evropských hranic.

„Azylový systém EU selhal. Je to více než dramatické,“ prohlásil a dodal, že dotčené země nyní musí čelit následkům tohoto selhání. 

Od ledna do srpna 2022 bylo v Rakousku podáno 56 149 žádostí o azyl, což oproti stejnému období v předchozím roce znamená nárůst o 195 procent, připomněla APA. Nejvíce žadatelů je nadále z Afghánistánu a Sýrie, avšak dramaticky vzrostl i počet žadatelů z Indie a Tuniska.