Evropa není jen EU. Desítky zemí včetně Británie a Švýcarska budou v Praze jednat o energetice či klimatu

3 minuty
Události: V Praze se sejdou lídři zemí, které by mohly vytvořit Evropské politické společenství
Zdroj: ČT24

Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.

S nápadem vzniku společenství přišel v květnu francouzský prezident Emmanuel Macron, a to v závěrečný den Konference o budoucnosti Evropy, připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Kdy při projevu v Evropském parlamentu uvedl, že je třeba Evropu nově politicky uspořádat, a to nejen uvnitř Evropské unie, ale i za jejími hranicemi,“ popsal zpravodaj.

„Jak bychom měli v politickém smyslu uspořádat Evropu? A jak to můžeme udělat za hranicemi Evropské unie? Je naší historickou povinností odpovědět na tuto otázku a vytvořit Evropské politické společenství,“ uvedl tehdy Macron.

Obrovský podotkl, že Evropa si po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uvědomila, že se musí více starat o svou bezpečnost a semknout se se sousedními zeměmi. „Evropské politické společenství má být klubem několika desítek zemí, vypadá to zhruba na čtyři desítky, kde se budou řešit společné problémy, které přesahují hranici Evropské unie. Mohou se týkat právě bezpečnosti, klimatické politiky, dopravy, ochrany hranic, řešení migrace, anebo ekonomické konvergence těchto států – tedy situace, kdy bohatší země budou pomáhat těm chudším,“ nastínil Obrovský.

7 minut
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o vzniku Evropského politického společenství
Zdroj: ČT24

Doprava, plynovody, roaming

V Praze se lídři zemí, které by mohly vytvořit Evropské politické společenství, sejdou vůbec poprvé. Obrovský uvedl, že pozvánku dostalo 27 členských zemí EU. Na první summit by podle něj měli dorazit zástupci dalších 17 nečlenských států – například Velké Británie, Turecka, Ukrajiny, Norska, Švýcarska, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu i zemí západního Balkánu.

Klíčové je přitom zapojení Velké Británie, upozornil zpravodaj. „Protože základním pojivem Evropského politického společenství by měla být jakási shoda na základních politických hodnotách, oddanost států demokracii a především geopolitická jednota v odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině. A z uplynulých měsíců víme, že role Británie v evropské odpovědi na ruskou agresi byla naprosto klíčová,“ zdůvodnil Obrovský. Dodal, že pro Británii by to zároveň byla příležitost pro znovunastavení vztahů se sedmadvacítkou po odchodu z EU.

Odborníci se podle Obrovského shodují, že ideální interval schůzí společenství bude jednou až dvakrát do roka. „Bude to především komunikační platforma, ale nemělo by to zůstat pouze u toho. Mělo by přinést i reálné výsledky a praktická zlepšení v životech občanů jednotlivých zemí,“ řekl. Mezi ty patří například lepší dopravní spojení, nové plynovody a terminály nebo volání bez roamingových poplatků.

Posílení Evropy na globální scéně

Evropské politické společenství je volnější a širší klub, který nemá nahradit EU. „Jde o takové posílení pozice Evropské unie a Evropy jako takové na globální scéně,“ sdělila výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Jana Juzová.

Účast také nemusí automaticky znamenat cestu do EU. „Pokud bude projekt Evropského politického společenství vhodně využitý, může se stát jakýmsi stupněm mezi plným členstvím v Evropské unii a postavením nečlena,“ poznamenal analytik institutu Bruegel Zsolt Darvas.

Myšlenka Evropského politického společenství přitom není nová. Pracovalo se s ní už na samém počátku evropské integrace v 50. letech. Tehdejší projekt se ale zastavil právě kvůli Francii, která odmítla ratifikovat příslušnou smlouvu z obavy o ztrátu národní suverenity.

Schneirder: Otázka evropské bezpečnosti bez Británie nemá význam

Bývalý ředitel Aspen Institute Central Europe Jiří Schneider vyjádřil obavy, že co se týče bezpečnosti, vytváření nových struktur nepomůže. „Jsme v situaci, kdy pomůže konkrétní pomoc, konkrétní opatření,“ řekl v Horizontu ČT24. Návrh na podobu Evropského politického společenství označil za „prázdnou skořápku“, u níž se teprve na summitu v Praze ukáže, čím ji bude možné naplnit.

Dobrou zprávou podle něj nicméně je, že tento projekt „vyjadřuje zájem o to, o co jsme se doposud zajímali jako o politiku sousedství,“ podotkl. Projekt zároveň označil za silný politický signál. „Ukáže se, jestli se podaří tak rozličné státy, jako je Británie a Turecko, dostat za jeden stůl. A jestli se podaří posunout to, co bylo dříve společnou bezpečnostní a obrannou politikou, která byla více na papíře než ve skutečnosti, za hranice Evropské unie,“ dodal. Upozornil zároveň, že jakákoliv otázka evropské bezpečnosti bez Británie nemá význam.

5 minut
Jiří Schneider o novém projektu Evropského politického společenství
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V San Franciscu policie zatkla desítky demonstrantů proti ICE

Při protestech proti imigrační politice administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zatkla policie v San Franciscu asi šedesát lidí včetně několika mladistvých. Stovky demonstrantů se v tomto severokalifornském městě shromáždily před kancelářemi Úřadu pro imigraci a cla (ICE) na protest proti imigračním raziím a na podporu už několik dní pokračujících demonstrací v Los Angeles.
15:51Aktualizovánopřed 6 mminutami

Rusko a Ukrajina zahájily výměnu válečných zajatců

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
16:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.
před 3 hhodinami

Izrael přiměl loď s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze změnit směr

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam by měla připlout ještě během pondělí. Oznámilo to nad ránem izraelské ministerstvo zahraničí, podle něhož je posádka lodi Madleen v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin schválil novou námořní strategii Ruska

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.
před 5 hhodinami

Ukrajina opět hlásí rekordní ruský útok. V Rusku hoří závod na navigace

Rusko v noci na pondělí k útoku proti Ukrajině použilo zřejmě rekordní počet dronů a raket, vyplývá z hlášení ukrajinského letectva. Proti jejímu území vypustilo 479 dronů a dvacet raket a střel, z čehož protivzdušná obrana prý 479 cílů zneškodnila. Polsko pak vyhlásilo pohotovost pro své letectvo kvůli vzdušnému poplachu týkajícímu se západní části Ukrajiny. Ukrajinské bezpilotní letouny zase útočily až ve vzdálené Čuvašské republice.
10:14Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.
před 7 hhodinami
Načítání...