Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.
Evropa není jen EU. Desítky zemí včetně Británie a Švýcarska budou v Praze jednat o energetice či klimatu
Události: V Praze se sejdou lídři zemí, které by mohly vytvořit Evropské politické společenství (zdroj: ČT24)
S nápadem vzniku společenství přišel v květnu francouzský prezident Emmanuel Macron, a to v závěrečný den Konference o budoucnosti Evropy, připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Kdy při projevu v Evropském parlamentu uvedl, že je třeba Evropu nově politicky uspořádat, a to nejen uvnitř Evropské unie, ale i za jejími hranicemi,“ popsal zpravodaj.
„Jak bychom měli v politickém smyslu uspořádat Evropu? A jak to můžeme udělat za hranicemi Evropské unie? Je naší historickou povinností odpovědět na tuto otázku a vytvořit Evropské politické společenství,“ uvedl tehdy Macron.
Obrovský podotkl, že Evropa si po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uvědomila, že se musí více starat o svou bezpečnost a semknout se se sousedními zeměmi. „Evropské politické společenství má být klubem několika desítek zemí, vypadá to zhruba na čtyři desítky, kde se budou řešit společné problémy, které přesahují hranici Evropské unie. Mohou se týkat právě bezpečnosti, klimatické politiky, dopravy, ochrany hranic, řešení migrace, anebo ekonomické konvergence těchto států – tedy situace, kdy bohatší země budou pomáhat těm chudším,“ nastínil Obrovský.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o vzniku Evropského politického společenství (zdroj: ČT24)
Doprava, plynovody, roaming
V Praze se lídři zemí, které by mohly vytvořit Evropské politické společenství, sejdou vůbec poprvé. Obrovský uvedl, že pozvánku dostalo 27 členských zemí EU. Na první summit by podle něj měli dorazit zástupci dalších 17 nečlenských států – například Velké Británie, Turecka, Ukrajiny, Norska, Švýcarska, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu i zemí západního Balkánu.
Klíčové je přitom zapojení Velké Británie, upozornil zpravodaj. „Protože základním pojivem Evropského politického společenství by měla být jakási shoda na základních politických hodnotách, oddanost států demokracii a především geopolitická jednota v odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině. A z uplynulých měsíců víme, že role Británie v evropské odpovědi na ruskou agresi byla naprosto klíčová,“ zdůvodnil Obrovský. Dodal, že pro Británii by to zároveň byla příležitost pro znovunastavení vztahů se sedmadvacítkou po odchodu z EU.
Odborníci se podle Obrovského shodují, že ideální interval schůzí společenství bude jednou až dvakrát do roka. „Bude to především komunikační platforma, ale nemělo by to zůstat pouze u toho. Mělo by přinést i reálné výsledky a praktická zlepšení v životech občanů jednotlivých zemí,“ řekl. Mezi ty patří například lepší dopravní spojení, nové plynovody a terminály nebo volání bez roamingových poplatků.
Posílení Evropy na globální scéně
Evropské politické společenství je volnější a širší klub, který nemá nahradit EU. „Jde o takové posílení pozice Evropské unie a Evropy jako takové na globální scéně,“ sdělila výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Jana Juzová.
Účast také nemusí automaticky znamenat cestu do EU. „Pokud bude projekt Evropského politického společenství vhodně využitý, může se stát jakýmsi stupněm mezi plným členstvím v Evropské unii a postavením nečlena,“ poznamenal analytik institutu Bruegel Zsolt Darvas.
Myšlenka Evropského politického společenství přitom není nová. Pracovalo se s ní už na samém počátku evropské integrace v 50. letech. Tehdejší projekt se ale zastavil právě kvůli Francii, která odmítla ratifikovat příslušnou smlouvu z obavy o ztrátu národní suverenity.
Schneirder: Otázka evropské bezpečnosti bez Británie nemá význam
Bývalý ředitel Aspen Institute Central Europe Jiří Schneider vyjádřil obavy, že co se týče bezpečnosti, vytváření nových struktur nepomůže. „Jsme v situaci, kdy pomůže konkrétní pomoc, konkrétní opatření,“ řekl v Horizontu ČT24. Návrh na podobu Evropského politického společenství označil za „prázdnou skořápku“, u níž se teprve na summitu v Praze ukáže, čím ji bude možné naplnit.
Dobrou zprávou podle něj nicméně je, že tento projekt „vyjadřuje zájem o to, o co jsme se doposud zajímali jako o politiku sousedství,“ podotkl. Projekt zároveň označil za silný politický signál. „Ukáže se, jestli se podaří tak rozličné státy, jako je Británie a Turecko, dostat za jeden stůl. A jestli se podaří posunout to, co bylo dříve společnou bezpečnostní a obrannou politikou, která byla více na papíře než ve skutečnosti, za hranice Evropské unie,“ dodal. Upozornil zároveň, že jakákoliv otázka evropské bezpečnosti bez Británie nemá význam.
Jiří Schneider o novém projektu Evropského politického společenství (zdroj: ČT24)