Německo si ponechá dvě jaderné elektrárny v rezervě. Ze sítě budou ale odpojeny všechny tři

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.

Habeck uvedl, že ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.

„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl v prohlášení Habeck. „Zároveň to znamená, že všechny tři jaderné elektrárny, které jsou v Německu ještě připojeny k síti, budou podle plánu na konci roku 2022 řádně ze sítě odpojeny,“ dodal.

Elektrárna Emsland skončí

Třetí jaderná elektrárna, kterou je Emsland v Dolním Sasku, do dočasné síťové rezervy zahrnuta nebude, počítá se tak s jejím trvalým odstavením ke konci letošního roku.

Na tiskové konferenci Habeck zdůraznil, že Německo má k dispozici dostatek energie a že má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat.

O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.

Ponechání jaderných elektráren v provozu je kontroverzní téma pro Zelené, kteří jsou jedním z koaličních partnerů sociálních demokratů (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Členem Zelených je i ministr hospodářství Habeck. Součástí koalice jsou liberální svobodní demokraté (FDP), kteří naopak prodloužení životnosti jaderných elektráren podporují.

Odpor jedné z vládních stran

Místopředseda FDP Johannes Vogel už na Twitteru napsal, že zařazení dvou jaderných elektráren do rezervy je nedostatečné a že strana je nadále pro zachování chodu všech tří provozů.

Scholz v srpnu řekl, že vláda se o dalším chodu jaderných elektráren rozhodne podle výsledků zátěžového testu. Zohledněny v testu byly mimo jiné dopady války na Ukrajině, nejisté zásobování plynem, sucha a možnost lodní dopravy uhlí, dostatek vody k chlazení reaktorů, výpadky chodu francouzských jaderných elektráren. Smyslem testu bylo zjistit, zda bude mít Německo přes zimu při různých možnostech vývoje dostatek energie.

Co naznačily testy: výpadek až 91 hodin

Různé scénáře ukázaly, že situace s energetickým zásobováním může být v Evropě v nadcházejícím zimním období velmi napjatá. Ve dvou nejkritičtějších scénářích mohou výpadky postihnout i Německo. Nejhorší vývoj naznačuje, že by to mohlo být celkem až 91 hodin. V takovém případě, pokud by nebylo možné energii zajistit, by bylo nutné některé odběratele odpojit. To by mohlo postihnout i miliony lidí. Pomoci v takovém případě mohou jaderné reaktory, které mohou předejít i přetížení energetické soustavy.

Habeck rovněž řekl, že během zimní sezony 2023/2024 bude Německo ve zcela jiné situaci než nyní.

Německá média a také politici k možnému prodloužení chodu jaderných elektráren uváděli, že bude potřebný souhlas parlamentu, neboť odklon od nukleární energetiky je v Německu stanoven zákonem. Podle Habecka nyní odborníci na právo prověřují, jaké zákonné úpravy budou potřebné. Ministr počítá mimo jiné i s provozními výjimkami. Dodal, že reaktory nadále považuje za vysoce riziková zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 3 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 5 hhodinami
Načítání...