Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.
Habeck uvedl, že ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.
„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl v prohlášení Habeck. „Zároveň to znamená, že všechny tři jaderné elektrárny, které jsou v Německu ještě připojeny k síti, budou podle plánu na konci roku 2022 řádně ze sítě odpojeny,“ dodal.
Elektrárna Emsland skončí
Třetí jaderná elektrárna, kterou je Emsland v Dolním Sasku, do dočasné síťové rezervy zahrnuta nebude, počítá se tak s jejím trvalým odstavením ke konci letošního roku.
Na tiskové konferenci Habeck zdůraznil, že Německo má k dispozici dostatek energie a že má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat.
O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.
Ponechání jaderných elektráren v provozu je kontroverzní téma pro Zelené, kteří jsou jedním z koaličních partnerů sociálních demokratů (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Členem Zelených je i ministr hospodářství Habeck. Součástí koalice jsou liberální svobodní demokraté (FDP), kteří naopak prodloužení životnosti jaderných elektráren podporují.
Odpor jedné z vládních stran
Místopředseda FDP Johannes Vogel už na Twitteru napsal, že zařazení dvou jaderných elektráren do rezervy je nedostatečné a že strana je nadále pro zachování chodu všech tří provozů.
Scholz v srpnu řekl, že vláda se o dalším chodu jaderných elektráren rozhodne podle výsledků zátěžového testu. Zohledněny v testu byly mimo jiné dopady války na Ukrajině, nejisté zásobování plynem, sucha a možnost lodní dopravy uhlí, dostatek vody k chlazení reaktorů, výpadky chodu francouzských jaderných elektráren. Smyslem testu bylo zjistit, zda bude mít Německo přes zimu při různých možnostech vývoje dostatek energie.
Co naznačily testy: výpadek až 91 hodin
Různé scénáře ukázaly, že situace s energetickým zásobováním může být v Evropě v nadcházejícím zimním období velmi napjatá. Ve dvou nejkritičtějších scénářích mohou výpadky postihnout i Německo. Nejhorší vývoj naznačuje, že by to mohlo být celkem až 91 hodin. V takovém případě, pokud by nebylo možné energii zajistit, by bylo nutné některé odběratele odpojit. To by mohlo postihnout i miliony lidí. Pomoci v takovém případě mohou jaderné reaktory, které mohou předejít i přetížení energetické soustavy.
Habeck rovněž řekl, že během zimní sezony 2023/2024 bude Německo ve zcela jiné situaci než nyní.
Německá média a také politici k možnému prodloužení chodu jaderných elektráren uváděli, že bude potřebný souhlas parlamentu, neboť odklon od nukleární energetiky je v Německu stanoven zákonem. Podle Habecka nyní odborníci na právo prověřují, jaké zákonné úpravy budou potřebné. Ministr počítá mimo jiné i s provozními výjimkami. Dodal, že reaktory nadále považuje za vysoce riziková zařízení.
