Severokorejské úřady zaznamenaly dalších zhruba 233 tisíc lidí, kteří vykazují příznaky covidu-19, například horečku. Od konce dubna, kdy KLDR oficiálně objevila první ohnisko nákazy, mělo už horečku přes 1,7 milionu obyvatel země, uvedla agentura Reuters. Není ale jasné, u kolika lidí se koronavirová nákaza potvrdila i testem, protože diagnostické kapacity severokorejského zdravotnictví jsou značně omezené.
Podle státní agentury KCNA se počet zemřelých s příznaky nemoci zvýšil o šest na 62, nakolik jsou ale údaje přesné, nelze ověřit. Izolovaná země poprvé oficiálně přiznala výskyt covidu-19 minulý týden s tím, že první ohniska zaznamenala v druhé polovině dubna. Podle agentury se uzdravil jeden milion osob. V izolaci zůstává nejméně sedm set tisíc lidí.
V úterý severokorejský vůdce Kim Čong-un kritizoval na zasedání stranického vedení nevyspělost státních struktur a jejich neschopnost se vypořádat s pandemií. Podle středečního prohlášení agentury KCNA vyzval k dalšímu zpřísnění pandemických opatření a k výrazně větší snaze zajistit zásobování zbožím základní spotřeby.
Podle severokorejského vůdce ale země musí dodržet i své hospodářské cíle a státní média zveřejnila záběry velkého počtu shromážděných zaměstnanců v závodech, zemědělských podnicích či v dolech.
Hrozí vznik nových severokorejských mutací
KLDR nařídila distribuci zásob léků a vytvořila si vlastní postup pro léčení covidu-19. Do distribuce přípravků lékárnám se podle severokorejských médií zapojilo na tři tisíce vojáků poté, co vedení země mobilizovalo armádu. Vedení také nařídilo nasadit 1,4 milionu lidí, kteří pracují nebo studují ve zdravotnictví, ke kontrole osob, zda nevykazují příznaky nemoci.
Severokorejské zdravotnictví podle mezinárodních srovnání patří k těm nejhorším na světě. Trpí nedostatkem léčiv, zdravotnického materiálu či přístrojů. Po prvních informacích o výskytu covidu-19 zemi nabídly pomoc Jižní Korea či Čína.
Panují obavy, že šíření nemoci způsobí v Severní Koreji humanitární krizi. Severokorejský zdravotnický systém je dlouhodobě ve špatném stavu a předpokládá se, že většina obyvatel není proti covidu-19 očkovaná. KLDR v minulosti odmítala dodávky očkovacích látek, které jí Světová zdravotnická organizace (WHO) nabízela v rámci programu COVAX.
Krizový koordinátor WHO Mike Ryan vyjádřil i obavy nad možným dopadem současné krize na zbytek světa. Vysoká míra přenosu koronaviru mezi neočkovanými lidmi podle něj vytváří vyšší riziko vzniku nových variant.
KLDR chce americké vakcíny, chybí jí ale technologie
Analytici oslovení agenturou Reuters přitom pochybují, že KLDR zvládne proočkovat populaci tak, aby vážným dopadům šířící se epidemie předešla. „Nejdůležitější je rychlost,“ cituje Reuters Shina Young-jeona, profesora na Hanyang University's College of Medicine v Soulu. „Virus se již rychle šíří a bez rychlého očkování a budování imunity by se počet obětí mohl vyšplhat na nekontrolovatelnou úroveň.“
Podle odborníků v době, kdy Severní Korea teprve začíná reagovat na šíření infekce, představuje nedostatek skladovacích prostor, chronický nedostatek energie a nedostatečně vyškolený zdravotnický personál akutní problém při očkování 25 milionů obyvatel země, a to i s pomocí zvenčí.
Podle jihokorejských představitelů Severní Korea sice nereagovala na nabídky pomoci od Jižní Koreje a mezinárodních programů sdílení vakcín, ale dává přednost přípravkům firem Moderna a Pfizer vyráběným v USA před čínskými látkami Sinovac nebo britsko-švédskými vakcínami AstraZeneca.
„Vakcíny Moderna a Pfizer vyžadují systém skladování při nízkých teplotách, který Severní Korea nemá,“ upozorňuje ale Moon Jin-soo, ředitel Institutu pro studium zdraví na Soulské národní univerzitě. „Jejich použití k očkování by vyžadovalo dodávky tun dalšího materiálu.“
V březnu udělila Rada bezpečnosti OSN Severní Koreji výjimku ze sankcí, aby UNICEF mohl tři taková chladící zařízení do Severní Koreje poslat a pomoci s očkováním, není však zatím jasné, zda v totalitní zemi už jsou.
Podle poslední zprávy vyplývající z národního přezkumu, kterou Severní Korea loni předložila OSN, mělo pouze 34,6 procenta obyvatelstva přístup k elektřině a silnice a železnice v zemi „obecně nebyly ve standardním stavu“. Vzhledem k těmto podmínkám by i tak podle odborníků mohlo chladírenské sklady umístit jen několik měst.
