Vstup Finska a Švédska do NATO je realistický, míní Landovský. Obě země jsou podle něj připraveny

Nahrávám video
Jakub Landovský k případnému rozšíření NATO
Zdroj: ČT24

Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.

„Je to vrcholné politické rozhodnutí, záleží na třiceti spojencích, zda pošlou pozvánku. A také jestli bude dostatek politické vůle na straně Švédska a Finska. Pod tlakem toho, co udělalo Rusko na Krymu v roce 2014, se nálada velice rychle mění. Od té doby podpora setrvale roste, dnes dosahuje poměrně vysokých čísel,“ uvedl Landovský. 

Podle něj mohou obě země přispět k obraně Aliance. „Jsou to naši nejbližší partneři. Jejich integrace do aliančních procedur a struktur z hlediska kompatibility je skutečně asi nejlepší ze všech partnerů,“ hodnotí velvyslanec. 

Přijímací proces do NATO má obvykle určité fáze, kdy se například Aliance dotazuje na to, zda je kandidát připraven. „Poměrně dobře obě země známe, jsou připraveny učinit svůj zásadní politický krok,“ říká Landovský. Současná situace, kdy se další země chtějí přidat k NATO, by podle něj měla být varováním pro ruského prezidenta Vladimira Putina, že „dosahuje ve všech sférách opaku než toho, co chtěl“. 

Zrychlené přijetí?

Landovský upozornil, že každý přijímací proces do NATO je jiný. „Tato situace nese znaky historické možnosti, a uvidíme, jak na to zareagují spojenci a jak se bude dál vyvíjet situace ve Finsku a Švédsku, které dlouhodobě deklarovaly, že by ten krok chtěly učinit společně,“ řekl s tím, že v tuto chvíli nevidí nic, co by mohlo vstup obou zemí do Aliance brzdit. 

Na „výhružky z Kremlu“ NATO podle Landovského z principu ohledy nebere. „Je to rozhodnutí, které musí vycházet ze svobodné vůle národů v Evropě,“ upozornil. Rozhodovat bude třicet členů Aliance a kandidátské země. „V tuto chvíli do toho Rusko nemá co mluvit,“ dodal.

Pokud jde o Ukrajinu a její případný vstup do Severoatlantické aliance, český velvyslanec situaci hodnotí jako fázi „otevřených dveří“. Cílem členských států je teď pomoci Ukrajině, aby se Rusku dokázala ubránit. „Možná někdy v budoucnu na základě toho, jak se situace na bojišti promění a promítne do politické roviny, dostane ta otázka znovu nějakou dynamiku směrem k budoucímu přijetí,“ uvažuje. 

Odchod z NATO? Je to možné, ale nedává to smysl

NATO doposud nikdy neřešilo odchod některé z členských zemí. „Ne, že by se taková věc nedala udělat, ale přestává dávat smysl, a to hlavně v momentě, kdy Aliance potvrdila svoji historickou úlohu, a všichni její členové jsou nesmírně rádi, že garance článku 5 funguje v té podobě, v jaké funguje dnes,“ uvedl směrem ke garanci bránit napadenou členskou zemi.

NATO podle Landovského dává záruku bezpečnosti. „To je ten hlavní signál, který bych chtěl vyslat. Nikdy jsem to (možnost odchodu z NATO) nezaregistroval jako vážnou věc,“ dodal. Reagoval tím na některé politické subjekty v členských zemích, které odchod z Aliance požadují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 39 mminutami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 48 mminutami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 3 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 7 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 8 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...