Vstup Finska a Švédska do NATO je realistický, míní Landovský. Obě země jsou podle něj připraveny

9 minut
Jakub Landovský k případnému rozšíření NATO
Zdroj: ČT24

Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.

„Je to vrcholné politické rozhodnutí, záleží na třiceti spojencích, zda pošlou pozvánku. A také jestli bude dostatek politické vůle na straně Švédska a Finska. Pod tlakem toho, co udělalo Rusko na Krymu v roce 2014, se nálada velice rychle mění. Od té doby podpora setrvale roste, dnes dosahuje poměrně vysokých čísel,“ uvedl Landovský. 

Podle něj mohou obě země přispět k obraně Aliance. „Jsou to naši nejbližší partneři. Jejich integrace do aliančních procedur a struktur z hlediska kompatibility je skutečně asi nejlepší ze všech partnerů,“ hodnotí velvyslanec. 

Přijímací proces do NATO má obvykle určité fáze, kdy se například Aliance dotazuje na to, zda je kandidát připraven. „Poměrně dobře obě země známe, jsou připraveny učinit svůj zásadní politický krok,“ říká Landovský. Současná situace, kdy se další země chtějí přidat k NATO, by podle něj měla být varováním pro ruského prezidenta Vladimira Putina, že „dosahuje ve všech sférách opaku než toho, co chtěl“. 

Zrychlené přijetí?

Landovský upozornil, že každý přijímací proces do NATO je jiný. „Tato situace nese znaky historické možnosti, a uvidíme, jak na to zareagují spojenci a jak se bude dál vyvíjet situace ve Finsku a Švédsku, které dlouhodobě deklarovaly, že by ten krok chtěly učinit společně,“ řekl s tím, že v tuto chvíli nevidí nic, co by mohlo vstup obou zemí do Aliance brzdit. 

Na „výhružky z Kremlu“ NATO podle Landovského z principu ohledy nebere. „Je to rozhodnutí, které musí vycházet ze svobodné vůle národů v Evropě,“ upozornil. Rozhodovat bude třicet členů Aliance a kandidátské země. „V tuto chvíli do toho Rusko nemá co mluvit,“ dodal.

Pokud jde o Ukrajinu a její případný vstup do Severoatlantické aliance, český velvyslanec situaci hodnotí jako fázi „otevřených dveří“. Cílem členských států je teď pomoci Ukrajině, aby se Rusku dokázala ubránit. „Možná někdy v budoucnu na základě toho, jak se situace na bojišti promění a promítne do politické roviny, dostane ta otázka znovu nějakou dynamiku směrem k budoucímu přijetí,“ uvažuje. 

Odchod z NATO? Je to možné, ale nedává to smysl

NATO doposud nikdy neřešilo odchod některé z členských zemí. „Ne, že by se taková věc nedala udělat, ale přestává dávat smysl, a to hlavně v momentě, kdy Aliance potvrdila svoji historickou úlohu, a všichni její členové jsou nesmírně rádi, že garance článku 5 funguje v té podobě, v jaké funguje dnes,“ uvedl směrem ke garanci bránit napadenou členskou zemi.

NATO podle Landovského dává záruku bezpečnosti. „To je ten hlavní signál, který bych chtěl vyslat. Nikdy jsem to (možnost odchodu z NATO) nezaregistroval jako vážnou věc,“ dodal. Reagoval tím na některé politické subjekty v členských zemích, které odchod z Aliance požadují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelba na Brownově univerzitě v USA zasáhla množství lidí

Střelba v areálu Brownovy univerzity ve státě Rhode Island na severovýchodě USA zasáhla v sobotu množství lidí, informují tiskové agentury s odkazem na místní úřady. Policie po střelci pátrá. Studenti, kteří byli ve škole během druhého dne závěrečných zkoušek, dostali pokyn ukrýt se. Přesný počet mrtvých či zraněných lidí zatím není znám.
před 8 mminutami

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 46 mminutami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 3 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 9 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...