Dobře se vyspěte, invaze zatím nehrozí, uklidňuje Ukrajince ministr obrany

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

On-line přenos

Rusko-ukrajinský konflikt

  • 5:33

    V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.

  • 5:24

    Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.

  • 5:21

    Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru odvysílaném v pondělí pozdě večer připustil, že „rizikové scénáře jsou možné a pravděpodobné v budoucnu“. V úterý se ale v parlamentu snažil obyvatelstvo uklidnit: „Nebojte se a dobře se vyspěte. Nemusíte mít sbalené věci.“

Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí národ uklidňoval slovy, že situace „je pod kontrolou“. V úterý vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Ať byste během dne četli, viděli či slyšeli jakékoliv zprávy, mějte na paměti, že po 24 hodin a sedm dní v týdnů pracujeme a uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.

Podle nedávného průzkumu pokládá polovina Ukrajinců hrozbu vojenského konfliktu za reálnou.

„Ukrajinské úřady se snaží zabránit destabilizaci a panice v zemi, a z toho pramení uklidňující prohlášení, že ruská invaze nehrozí,“ usoudil analytik Volodymyr Fesenko. „Plány Kremlu zahrnují rozvrácení situace na Ukrajině, vyvolání hysterie a strachu mezi Ukrajinci. Pro Kyjev je čím těžší udržet situaci pod kontrolou,“ dodal.

Horizont ČT24: Ruský tlak na Ukrajinu (zdroj: ČT24)

SBU zadržela skupinu plánující útoky v pohraničních regionech

Ukrajinská tajná služba SBU navíc v úterý oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Podle SBU tito lidé chystali sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci v ukrajinských regionech.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Organizátory byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden má ruské občanství, píše s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu server Ukrajinska pravda. Dvojice údajně pod záminkou zaměstnání v bezpečnostní službě nabírala členy gangu. Agenti ukrajinské rozvědky při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí, poznamenala Ukrajinska pravda.

V pátek SBU oznámila, že v loňském roce zaregistrovala přes 1100 falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Podle kontrarozvědky se k těmto nepravdivým oznámením často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach.

Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ.

Události: Postoj zemí EU k ukrajinsko-ruské krizi (zdroj: ČT24)

Británie v případě konfliktu jednotky na Ukrajinu nepošle, Biden nevyloučil uvalení sankcí na Putina

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Také premiér Boris Johnson ujistil, že pokud bude Ukrajina napadena, Británie nebude váhat se zpřísněním sankcí a bude se snažit přispět k jakémukoli rozmístění sil NATO v zájmu ochrany svých spojenců. Jestliže je Putinovým cílem držet síly NATO od ruských hranic, pak „by stěží mohlo být něco kontraproduktivnější než invaze na Ukrajinu“, poznamenal Johnson.

Mezitím do Kyjeva dorazila další část z balíku americké vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy korun). „Naši partneři zvyšují objem vojenské pomoci. Nyní v jejím rámci vítáme třetí letoun od vlády Spojených států,“ uvedl ministr obrany Reznikov.

Nejnovější zásilka obsahuje tři sta odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin, uvedla agentura TASS. Javelin má podle dostupných informací dostřel až 4750 metrů. Patří k moderním střelám typu „vystřel a zapomeň“, tedy jednou zaměřený cíl si už najde sama, přičemž dokáže tanky ničit shora, v nejslabším místě, které představuje vrchol věže. Podle některých analytiků by střela mohla účinně likvidovat ruské tanky T-90, přestože jsou chráněné i reaktivním pancířem a systémem vlastní obrany Štora.

Americký prezident Joe Biden zváží uvalení sankcí přímo na Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.

Macron bude mluvit s Putinem i Zelenským

Kreml oznámil, že do konce tohoto týdne si budou o situaci kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Hlava Francie hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron se v úterý sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,“ řekl Scholz, který zároveň ocenil, že o situaci představitelé států jednají. „Je nutné najít politické řešení, v tom se Francie s Německem shoduje,“ dodal Macron.

Francouzský prezident jako důležitý označil takzvaný normandský formát jednání o ukrajinské krizi. To jsou mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie. Podle Macrona jsou důležité i rozhovory na úrovni Ruska a NATO nebo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Jednání s Ruskem nikdy nevzdáme,“ řekl Macron. „Pokud ale dojde k útoku (Ruska proti Ukrajině), bude cena pro Rusko vysoká,“ uvedl. Francouzský prezident zdůraznil, že klíčová je jednota spojenců v postoji vůči Moskvě. O vážných následcích pro Rusko hovořil i Scholz, který již dříve řekl, že pokud jde o sankce, bude se diskutovat o každé možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 8 hhodinami
Načítání...