Kazachstánské úřady zadržely expremiéra, podezírají ho z velezrady. Tokajev mluvil s Putinem

3 minuty
Události ČT: V kazachstánském městě Almaty se znovu střílelo
Zdroj: ČT24

V kazachstánském městě Almaty se v sobotu ráno znovu ozývala střelba, informují BBC a agentura Interfax. Podle kazachstánského ministerstva vnitra od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely na 4400 lidí, včetně bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož úřady podezírají z velezrady. Prezident Kasym-Žomart Tokajev telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace.

„Šestého ledna tohoto roku zahájila národní bezpečnostní rada předběžné vyšetřování velezrady,“ oznámila bezpečnostní rada. „Ve stejný den byl předběžně zatčen bývalý ředitel (kontrarozvědky) KNB K. K. Masimov, který je podezřelý ze spácháni tohoto zločinu, společně s dalšími osobami,“ pokračuje prohlášení rady.

Masimov velel tajné službě od září roku 2016 a funkce byl zbaven tento týden po vypuknutí protestů. Zastával rovněž funkci premiéra v letech 2007 až 2012 a 2014 až 2016. Úřady nezveřejnily jména dalších zatčených.

Expremiér je podle pozorovatelů blízkým spojencem bývalého dlouholetého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Ten odstoupil z funkce nečekaně v roce 2019, zachoval si však v zemi významný vliv. Předsedal například bezpečnostní radě státu, odkud jej však v úterý odvolal nynější prezident Kasym-Žomart Tokajev. Podle některých pozorovatelů se tak zdá, že se stávající hlava státu snaží odstranit Nazarbajeva a jeho spojence z čelných pozic ve vládě, armádě a tajných službách.

Exprezidentův mluvčí Ajdos Ukibaj se podobné spekulace snaží rozptýlit vyjádřením, že se Nazarbajev nachází v metropoli Nur-Sultanu a pravidelně konzultuje situaci s Tokajevem. Požádal rovněž, aby lidé „úmyslně nešířili nepravdivé a spekulativní informace“. Nazarbajev podle mluvčího „všechny vyzývá, aby se postavili za prezidenta Kazachstánu a umožnili mu překonat současné výzvy a zajistit integritu země“.

V pátek přitom některá místní média informovala o tom, že Nazarbajev i s rodinou zemi opustil.

Částečně funguje internet

Kazachstánský prezident v sobotu podle Kremlu vedl dlouhý telefonický rozhovor s Putinem a oba lídři si vyměnili názory na to, jakým způsobem nejlépe utišit nepokoje ve středoasijské zemi. Tokajev řekl Putinovi, že se situace v Kazachstánu uklidňuje a poděkoval mu za vyslání vojáků zemí ODKB.

Putin podle Kremlu vyjádřil souhlas s Tokajevovým návrhem na uspořádání videokonference lídrů ODKB v příštích dnech, na níž by se hovořilo o tom, jak znovu nastolit pořádek v Kazachstánu.

V sobotu v Almaty otevřely některé obchody
Zdroj: Pavel Mikheyev/Reuters

Podle agentury Reuters se v sobotu v Almaty znovu otevřely některé obchody a čerpací stanice. V ulicích tam stále hlídkují ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek a občas je slyšet střelba. Zástupce starosty řekl agentuře RIA Novosti, že se město nadále snaží zbavit „skupin teroristů a banditů“ a že by lidé měli zůstávat doma.

Podle agentury TASS v hlavním městě Nur-Sultanu v sobotu ráno znovu začalo fungovat pevné připojení k internetu, to mobilní zůstávalo nefunkční. Podle ministerstva obchodu prodejní řetězce v pěti velkých kazachstánských městech začaly znovu přijímat platby kartou. 

Vývoz zbraní

Německá vláda pozastaví kvůli nepokojům vývoz německých zbraní do Kazachstánu. S odkazem na nejmenované zdroje z kabinetu to tvrdí agentura DPA. V uplynulém roce Berlín udělil 25 licencí na vývoz zbraní do této postsovětské republiky ve výši 2,2 milionu eur (zhruba 55 milionů korun). Pro německé zbrojní firmy tak byl Kazachstán spíše menším zákazníkem.

Vývoz zbraní a materiálu, který lze použít pro civilní i vojenské účely, do této země umožňuje i Česko. Podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2020 bylo aktivních jedenáct licencí na vývoz v hodnotě 16,8 milionu eur (410 milionů korun). Z objemu firmy využily 330 tisíc eur, v roce 2019 to bylo 3,8 milionu eur. Povolen je export například palných zbraní, vozidel, chemikálií a „látek určených pro potlačování nepokojů“.

USA pochybují o nutnosti vojenské pomoci

Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Při nepokojích zemřelo 26 demonstrantů a 18 policistů či vojáků, zatčeno bylo kvůli protestům na 4400 lidí, informovala v sobotu agentura AP s odvoláním na kazachstánské ministerstvo vnitra.

Tokajev v sobotu podle agentury TASS vyhlásil na 10. ledna národní smutek za oběti nepokojů. Izraelské ministerstvo zahraničí oznámilo, že v Almaty byl v pátek zastřelen 22letý Izraelec, který v zemi pobýval několik let.

Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, což se dotklo většiny motoristů v regionu.

Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Do země mezitím dorazily na prezidentovu žádost jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, kteří mají pomoci s utišením protestů a ochranou strategických budov.

K odvolání povolení ke střelbě vyzvala americká organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. V prohlášení poukázala, že takový příkaz porušuje mezinárodní právo a právo na život.

Spojené státy v pátek vyjádřily pochybnosti nad tím, zda musel Kazachstán kvůli nepokojům žádat Rusko o vojenskou pomoc a daly najevo obavy, že se ruským jednotkám po ukončení akce nebude chtít ze země odejít. V sobotu pak oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město. USA a další státy NATO se v příštím týdnu chystají na několik kol diplomatických jednání s Ruskem ohledně situace na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 53 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...