Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 „připravenější na takové šoky“ než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci. Jako nespravedlivou odmítl kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.
Putin připustil, že letos lze očekávat osmiprocentní míru inflace, což je dvojnásobek proti čtyřprocentnímu inflačnímu cíli ruské centrální banky. Šéf Kremlu ale podtrhl, že i jinde ve světě je problém s inflací a inflační cíle se nedaří naplňovat.
„Například v USA je inflace šest procent, což je trojnásobek inflačního cíle. U nás je inflace osm procent, což je pouze dvojnásobek,“ upozornil prezident.
Ve svých odpovědích se pak soustředil především na úspěchy. Letos čeká hospodářský růst na úrovni 4,5 procenta a zvýšení reálných příjmů občanů o 3,3 procenta, což je ovšem průměr a „přirozeně se to netýká všech kategorií občanů“. Rezervy země podle prezidenta činí 625,5 miliardy dolarů.
Komentátor z Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák si myslí, že Vladimir Putin prezentoval zrovna tyto údaje proto, že vypadají velice pozitivně.
Zahraničí až na konec
Tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov ze začátku tiskové konference vyvolával hlavně představitele ruských médií, velkých agentur, jako je Interfax, a teprve mnohem později dal slovo představiteli západního média, ruskému novináři pracujícímu pro BBC, který se odklonil od ekonomických témat. Ptal se, proč je opoziční předák Alexej Navalnyj stále ve vězení, proč je jeho organizace potlačena, proč za poslední rok přibylo asi sto zahraničních agentů.
„To byly první nepříjemné otázky, které musel Putin zodpovídat, a pak už se ozvala redaktorka NTV, kdysi nezávislé televize, která už samozřejmě přihrávala ukrajinské téma, ale v té omáčce, v jaké se Putin nejraději pohybuje, aby mohl odpovídat: my nic, to byla přece občanská válka,“ řekl Dvořák.
Kreml dopředu oznámil, že se každý může ptát, na co chce. Dvořák si ale nemyslí, že by odpovědi byly uspokojivé. Na otázku redaktora BBC Putin například řekl, že zákon o zahraničních agentech není vynález Ruska, že vznikl v anglosaském světě už ve třicátých letech minulého století, že doposud platí a že se diví, že takovou otázku vůbec klade člověk, který slouží tiskové agentuře jedné z nejvýznamnějších anglosaských zemí. Konstatoval také, že zmíněný ruský zákon je daleko liberálnější než jeho obdoba v USA.
Rusko „nic nezakazuje“
Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco „u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování“.
Americký zákon o registraci zahraničních agentů obsahuje několik výjimek pro lidi zastupující komerční zájmy, kteří zaregistrovali svou činnost v souladu se zákonem o otevřeném lobbingu. V Rusku však obdobný zákon neexistuje, poznamenala stanice BBC. Americký zákon se také nevztahuje na zahraniční média, která nefungují v zájmu svých vlád, veřejně je kritizují a neskrývají zdroje svého financování.
Další rozdíl spočívá v tom, že „zahraniční agent“ v USA musí dostávat peníze přímo z rozpočtu jiného státu. V Rusku se lze stát „zahraničním agentem“ obdržením peněz z libovolného zdroje v zahraničí, dodala BBC.
Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
„Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř,“ prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. „Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států,“ dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.
Kritika kvůli cenám plynu
Putin při setkání hovořil také o plynu. Upozornil, že Gazprom nejprve musí splnit své závazky, které má vůči zákazníkům podle dlouhodobých kontraktů, a až pak může dodávat plyn na okamžité (spotové) trhy. Z této situace tak podle ruského prezidenta těží země s uzavřenými dlouhodobými kontrakty, například Německo, které teď platí za plyn mnohem nižší ceny, než jsou na trhu.
Spolková republika dokonce může plyn přeprodávat sousedům, jak podle Putina svědčí reverzní chod plynovodu Jamal mezi Německem a Polskem. Domnívá se, že část ruského zemního plynu, dodaného do Německa, nakonec skončila na Ukrajině.
Evropa si sama vytvořila s plynem vlastní problémy a měla by si je vyřešit taky sama, poznamenal Putin podle agentury Reuters.
Ceny zemního plynu v Evropě se tento týden vyšplhaly na nová rekordní maxima poté, co se zastavily dodávky ruského plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal. Moskva se letos v souvislosti s růstem cen plynu stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému povolení provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však taková obvinění odmítá.
Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tento plynovod využít jako geopolitickou zbraň ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí, včetně České republiky.
Výzva k očkování
K otázce, zda Rusko kvůli překonání pandemie bude muset naočkovat celou populaci, čítající asi 146 milionů lidí, Putin poznamenal, že zapotřebí je kolektivní imunita na úrovni osmdesáti procent očkovaných občanů, některé státy ale už hovoří o potřebě očkovat 90 procent populace. Aktuální úroveň proočkovanosti v Rusku činí 59,4 procenta, dodal Putin a opět apeloval na své spoluobčany, aby využili možnosti nechat se očkovat.
V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo 25 667 nových případů nákazy koronavirem a 1002 úmrtí pacientů s covidem-19, oznámil vládní krizový štáb. Od začátku pandemie se nakazilo více než deset milionů Rusů. Počet obětí pandemie v Rusku podle výpočtu agentury Reuters překročil 600 tisíc, což staví zemi na třetí příčku za Spojenými státy a Brazílií.
Politizace olympiády
Ruský prezident se také zmínil o západní snaze bojkotovat zimní olympijské hry v Číně. Označil ji za nepřijatelnou a chybnou. Diplomatický bojkot Her kvůli porušování lidských práv v Číně už oznámilo několik zemí, včetně Spojených států. Čína tento krok ze strany USA, Británie, Kanady a Austrálie označila za „politickou pózu“.
„Snaží se zpomalit rozvoj Číny, ale nakonec se Čína nevyhnutelně stane první ekonomikou světa,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci. Zdůraznil, že důvody k bojkotu „jsou politické a žádné jiné“, ale že sport by měl lidi spojovat. Kdo zbavuje sport této hodnoty, poškozuje podle Putina celé lidstvo. A bojkoty a sankce jsou podle něj jen prostředky, které mají soupeři znemožnit povstat z kolen a zvednout hlavu.
„Všichni děláme chyby, ovšem ne všichni je opakujeme. Ale Spojené státy šlapou zase na stejné hrábě,“ prohlásil Putin v připomínce bojkotů dřívějších Her: olympiádu v Moskvě v roce 1980 bojkotoval Západ v odpovědi na sovětskou intervenci v Afghánistánu a o čtyři roky později bojkot zopakovaly státy východního bloku v případě olympiády v Los Angeles.
Sportovci budou v Pekingu soutěžit od 4. do 20. února příštího roku. Většina z 90 zemí účastnících se Her se pro jejich diplomatický bojkot nerozhodla.
Ochránci lidských práv dlouhodobě kritizují Mezinárodní olympijský výbor za to, že Číně pořadatelství blížící se olympiády udělil, i když se stav lidských práv v této zemi od letních olympijských her v Pekingu v roce 2008 nijak nezlepšil.
Poděkování
Na závěr konference poděkoval Putin Dědovi Mrázovi za to, že mu pomohl stát se prezidentem, a požádal ho, aby mu pomohl s rozvojem země.
„Mé vztahy s Dědou Mrázem vždy byly velmi dobré. Jsem mu vděčný za to, že s vámi mohu hovořit v této funkci, a ještě víc jsem vděčný ruskému lidu za to, že mi tuto funkci svěřil,“ řekl Putin. Odpovídal přitom na dotaz týkající se žaloby, kterou na pohádkovou bytost podal kvůli nesplněným přáním právník z Petrohradu.
„Náhodou jsem také právník z Petrohradu a mohu být obhájcem Dědy Mráze. Připomínám žalobci, že Děda Mráz plní přání a přináší dárky jen hodným děvčatům a chlapcům. Ať zpytuje své chování,“ žertoval Putin.
Petrohradský právník Igor Mirzojev podle ruských médií dříve prohlásil, že od Dědy Mráze hodlá požadovat deset milionů rublů (asi tři miliony korun) jako odškodnění za morální újmu, způsobenou 23 lety marného čekání na dárky v podobě automobilu, luxusního bytu, vily na venkově a cesty kolem světa.
